Cyklobutan
chemická sloučenina
Cyklobutan (C4H8) je uhlovodík (konkrétně cykloalkan) se čtyřmi atomy uhlíku v molekule.[2] Je odvozen od butanu. Komerčně je dostupný jako zkapalněný plyn. Složitější deriváty jsou důležité v biologii a biotechnologii.[3]
Cyklobutan | |
---|---|
Model molekuly | |
Obecné | |
Systematický název | cyklobutan |
Anglický název | Cyclobutane |
Německý název | Cyclobutan |
Sumární vzorec | C4H8 |
Vzhled | bezbarvý plyn |
Identifikace | |
Registrační číslo CAS | 00287-23-0 |
SMILES | C1CCC1 |
Vlastnosti | |
Molární hmotnost | 56,107 g/mol |
Teplota tání | −91 °C, 182 K, −132 °F |
Teplota varu | 12,5 °C, 286 K, 55 °F |
Hustota | 0,720 g/cm3 |
Bezpečnost | |
[1] Nebezpečí[1] | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Molekula cyklobutanu není zcela planární, energeticky nejvýhodnější je pro něj konformace, při které leží jeden z uhlíků přibližně 25° nad rovinou ostatních tří. Tím se vyrovnává působení úhlového a torzního pnutí v molekule.[4]
Příprava
editovatExistuje mnoho způsobů přípravy cyklobutanu:
- Dimerizace alkenů
- 1,4-dihalobutany se převádějí na cyklobutan dehalogenací redukujícími kovy.[zdroj?]
Odkazy
editovatReference
editovatV tomto článku byl použit překlad textu z článku Cyclobutane na anglické Wikipedii.
- ↑ a b Cyclobutane. pubchem.ncbi.nlm.nih.gov [online]. PubChem [cit. 2021-05-23]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ compound :: Cycloalkanes - Britannica Online Encyclopedia
- ↑ SINNINGHE DAMSTÉ, Jaap S.; STROUS, Marc; RIJPSTRA, W. Irene C. Linearly concatenated cyclobutane lipids form a dense bacterial membrane. Nature. 2002-10, roč. 419, čís. 6908, s. 708–712. Dostupné online [cit. 2020-08-14]. ISSN 0028-0836. DOI 10.1038/nature01128. (anglicky)
- ↑ MCMURRY, John. Organická chemie. 6. vyd. [s.l.]: VŠCHT v Praze / VUT v Brně, 2007. ISBN 978-80-7080-637-1, ISBN 978-80-214-3291-8.
Externí odkazy
editovat- Obrázky, zvuky či videa k tématu Cyklobutan na Wikimedia Commons