Otevřít hlavní menu
Paprika chlupatá s četnými trichomy

Trichom („chlup“) je dlouhý výčnělek na pokožce rostlin, vznikající z pokožkových buněk rostlin. Může být jedno- i vícebuněčný. Buňky mladých trichomů jsou živé, u dospělých trichomů buněčný obsah často odumírá.

PopisEditovat

Nejjednodušším druhem chlupu je bradavka (papila), prostá vychlípenina pokožkové buňky. Protažením papily do délky vznikají vláskovité chlupy, které se uplatňují zejména při absorpci vody v kořenech. Když se protažené buňky takového vláskovitého chlupu oddělí přepážkou a dále se dělí, vzniká jednoduchý chlup (když vznikne pouze jednořadě mnohobuněčný útvar) nebo větvený chlup (když se trichom větví).[1]

Podle vzniku a stavby trichomy lze tedy rozdělit na:

  • papily (vychlípeniny vnějších stěn pokožky) Příkladem rostliny s papilami jsou korunní lístky macešky.
  • jednobuněčné trichomy - mohou být krátké, zahrocené až háčkovitě zahnuté nebo dlouhé, rozvětvené nebo vláknité (bavlník);
  • vícebuněčné trichomy mají buňky uspořádané v řadě, nebo rozvětvené (divizna), či svazčité (lípa), případně mohou být šupinkovité;
  • emergence - např. ostny růží, srstky nebo čeledi nopálovitých (kaktusy).[2]

Funkce trichomůEditovat

 
Trichomy rostliny Stylidium, které mohou uvěznit a zabít drobný hmyz

Dle funkce se dají rozdělit na krycí, žláznaté, žahavé a absorpční.

  • Krycí: jejich funkce je ochranná, také pomáhají chránit rostlinu proti přehřátí nebo při rozšiřování plodů a semen. Po odumření snižují transpiraci a chrání rostliny před osluněním.[1] Rozlišujeme několik druhů krycích trichomů:
    • papily: vytvářejí sametový vzhled rostliny a usnadňují přistávání opylovačů (např. violka, nebo růže)
    • hvězdovité chlupy (např. hlošina)
    • přeslenitě větvené chlupy - divizna
  • Žahavé: při odlomení jejich špičky dochází k vylití pálivé tekutiny.
  • Absorpční (vstřebávací): například kořenový vlásek, který umožňuje příjem vody; u některých epifytů (např. tilandsie (Tillandsia usneoides)) však vznikají i specializované chlupy jinde na těle, které zachycují rosu a déšť.[1]
  • Drsné (ostny, ochranná funkce)
  • Příchytné (háčkovité, kotvičkovité)[2]

OdkazyEditovat

ReferenceEditovat

  1. a b c Černohorský, Z. (1967): Základy rostlinné morfologie, Praha, SPN
  2. a b KREJČÍ, Petra. Untitled Page [online]. [cit. 2011-04-10]. Dostupné online. (česky) 

Související článkyEditovat

Externí odkazyEditovat