Trichom („chlup“) je dlouhý výčnělek na pokožce rostliny, vznikající z pokožkových buněk rostliny. Může být jednobuněčný i vícebuněčný. Buňky mladých trichomů jsou živé; buněčný obsah dospělých trichomů často odumírá.

Četné trichomy papriky chlupaté

PopisEditovat

Nejjednodušším druhem chlupu je bradavka (papila), prostá vychlípenina pokožkové buňky. Protažením papily do délky vznikají vláskovité chlupy, které se uplatňují zejména při absorpci vody v kořenech. Když se protažené buňky vláskovitého chlupu oddělí přepážkou a dále se dělí, vzniká „jednoduchý chlup“ (když vznikne pouze jednořadě mnohobuněčný útvar) nebo „větvený chlup“ (když se trichom větví).[1]

Podle vzniku a stavby lze trichomy rozdělit na:

  • papily (vychlípeniny vnějších stěn pokožky) – např. korunní lístky macešky, blizna prvosenky jarní;
  • jednobuněčné trichomy – mohou být krátké, zahrocené až háčkovitě zahnuté nebo dlouhé, rozvětvené nebo vláknité (bavlník);
  • vícebuněčné trichomy – mají buňky uspořádané v řadě či rozvětvené (divizna) nebo svazčité (lípa), případně mohou být šupinkovité.[2]

Kromě trichomů mohou být na povrchu rostlinného orgánu emergence – mnohobuněčné podpokožkové výrůstky (ostny růží, srstky nebo kaktusovitých).

Soubor trichomů a emergencí na povrchu rostliny je odění (indumentum). V odění jediného orgánu mohou být zastoupeny různé typy trichomů i emergence.

Funkce trichomůEditovat

 
Trichomy sloupatky (Stylidium) mohou uvěznit a zabít drobný hmyz

Dle funkce se trichomy dají rozdělit na krycí, žláznaté, žahavé, absorpční, drsné a příchytné:

  • krycí: slouží k ochraně, pomáhají chránit rostlinu proti přehřátí a pomáhají při rozšiřování plodů a semen; po odumření snižují transpiraci a chrání rostlinu před osluněním.[1] Rozlišujeme několik druhů krycích trichomů:
    • papily: vytvářejí sametový vzhled rostliny a usnadňují přistávání opylovačů (violka, růže)
    • hvězdovité chlupy (hlošina)
    • přeslenitě větvené chlupy (divizna)
  • žláznaté: slouží k vyměšování silic (máta) nebo pryskyřic (jírovec maďal)
  • žahavé: při odlomení špičky trichomu se vylije pálivá tekutina; jejich přeměnou vznikají ostny, pro než je charakteristické, že se dají odlomit (růže, angrešt, ostružiník)
  • absorpční (vstřebávací): např. kořenový vlásek, který umožňuje příjem vody; u některých epifytů, např. tilandsie (Tillandsia usneoides), vznikají i specializované chlupy jinde na těle, které zachycují rosu a déšť[1]
  • drsné: mají ochrannou funkci (ostny)
  • příchytné: (háčkovité, kotvičkovité)[2]

OdkazyEditovat

ReferenceEditovat

  1. a b c ČERNOHORSKÝ, Z. Základy rostlinné morfologie. Praha: SPN, 1967.
  2. a b KREJČÍ, Petra. Untitled Page [online]. [cit. 2011-04-10]. Dostupné online. (česky) 

Související článkyEditovat

Externí odkazyEditovat