Epifyt je organismus, který roste na žijící rostlině, ale vyživuje se samostatně, tzn. ani částečně na rostlině neparazituje. Termín epifyt pochází z řeckého epi- (znamenající 'na') a phyton (s významem 'rostlina'). Obvykle se tímto termínem označují vyšší rostliny, které nekoření v půdě (rostou nad její úrovní, většinou na stromech). Existují však také epifytické bakterie, houby, řasy, mechy, kapraďorosty či lišejníky.

Příklad epifytu – Tillandsia multicaulis rostoucí na kmeni stromu v Kostarice

Epifytické vyšší rostliny se zachycují krátkými kořeny kmenů a větví stromů. Jsou hojné v tropických deštných lesích. Živí se organickými látkami, které se hromadí v trhlinách kůry. Vodu přijímají ze vzdušné vlhkosti, která bývá až 100%.

Epifytně roste také řada rostlin, které zpravidla rostou na zemi (teresticky). Takové druhy pak nazýváme příležitostnými (oportunními) epifyty.

HemiepifytEditovat

Hemiepifyt je rostlina, která alespoň část života žije epifytně. Rozlišujeme:

  • Primární hemiepifyt – rostlina roste zpočátku jako epifyt, ale postupně spouští kořeny k zemi a zakoření v půdě, přičemž kořeny převezmou hlavní zásobování rostliny živinami. Rostlina někdy z těchto kořenů vytvoří samostatný kmen, který dokáže přežít nositele.
  • Sekundární hemiepifyt – rostlina klíčí v zemi a pne se po kmeni nosné rostliny, kde postupně zakořeňuje, až dosáhne koruny. Spojení s půdou může zůstat zachováno, ale ve výživě převládají obvykle epifytní zdroje.

Vyšší rostlinyEditovat

Významný počet epifytních druhů je v těchto čeledích:

GalerieEditovat

OdkazyEditovat

Související článkyEditovat

Externí odkazyEditovat