Otevřít hlavní menu
Déšť

Déšť je přírodní jev tvořený kapkami vody padajícími z oblaků na zemský povrch. V meteorologii se řadí mezi kapalné vertikální srážky a obecněji pod hydrometeory.

Kapky deště se tvoří na kondenzačních jádrech za vlivu povrchového napětí.[1] Déšť je tvořen především kapkami o průměru větším než 0,5 mm,[2] srážky tvořené menšími kapkami se nazývají mrholení. Ojedinělé vypadávání dešťových kapek se lidově označuje jako krápání.

Obsah

Dešťová kapkaEditovat

 
Dešťové kapky: jejich tvary a velikosti

Vodní kapky mají vlivem povrchového napětí vody kulovitý tvar, který je však se vzrůstající velikostí a rychlostí proudícím vzduchem rostoucí měrou deformován. Velké kapky jsou proto odspodu ploché nebo dokonce lehce duté. V animovaných filmech a na dětských kresbách jsou kapky kresleny s ostrou špičkou (kapkovitý tvar), což je nepřesně odpozorovaný tvar odkapávající kapky trvající zlomek sekundy. Tvar padající kapky lze zachytit fotografickou technikou, ale kvůli rychlosti a malé velikosti není pro člověka přímo pozorovatelný.

Dešťové kapky mají průměr mezi 0,5 a 7 mm. Nejčastěji ale z oblaků vypadávají kapky o velikosti 1 až 2 mm. Největší dešťové kapky na Zemi byly zaznamenány nad Brazílií a Marshallovými ostrovy v roce 2004, když některé z nich dosahovaly průměru až 10 milimetrů.

Meteorologické vlastnosti deštěEditovat

Měření dešťových srážekEditovat

Dešťové srážky vykazují značnou proměnlivost v čase a prostoru. K odhadu úhrnu a intenzity dešťových srážek na větším území se používají pozemní měřicí přístroje (srážkoměry, ombrografy), a Meteorologický radar. Aktuální mapy srážkového pole pro území ČR za posledních 24 hodin jsou k dispozici na stránkách Hlásné a předpovědní povodňové služby ČHMÚ.[3]

Množství dešťových srážek se měří srážkoměry (lidově „dešťoměry“), kterých existuje více typů – Hellmanův neboli sifonový srážkoměr, kapacitní srážkoměr, člunkový (lidově „překlopný“) srážkoměr, váhový srážkoměr, vodní kolo, počítač vodních kapek ("drop counter") aj. Množství se uvádí v milimetrech, které udávají výšku vodního sloupce, tedy zjednodušeně řečeno, o kolik milimetrů zvýšily spadlé srážky hladinu vody v nezakryté nádobě (plocha není určující). Jednotka mm odpovídá l/m², protože vrstvička vody vysoká 1 milimetr odpovídá na ploše 1 čtverečního metru množství 1 litru vody.

Úhrn a intenzita (dešťových) srážekEditovat

 
Přívalový déšť je vedle rychlého tání sněhu jednou z možných příčin bleskové povodně

Úhrn dešťových srážek H je široce sledovaná integrální veličina a udává přírůstek výšky vody v mm v nádobě o konstantním průřezu, vystavené dešti, za definovaný časový interval, typicky 24 hodin, někdy za 12 nebo 6 hodin.

Intenzita srážek R je pak časová derivace časového chodu úhrnu srážek, tedy R = dH/dt, zažitou jednotkou je mm/h. Typická hodnota intenzity srážek je pro trvalý déšť 1 až 5 mm/h, při přeháňce 20 mm/h, extrémně a výjimečně i přes 100 mm/h. Většinou platí, že čím je intenzita srážek větší, tím je trvání dešťové události kratší. V praxi se intenzita srážek počítá jako podíl přírůstku úhrnu srážek za např. 5 minut, mluvíme pak o průměrné pětiminutové intenzitě srážek, při výpočtu např. útlumu radiových vln deštěm se používá ideálně desetivteřinová průměrná intenzita srážek.

Spektrum dešťových kapekEditovat

Spektrum dešťových kapek charakterizuje déšť podle velikosti kapek. Charakteristika udává, jak jsou početné různé velikosti kapek v jednom konkrétním dešti a v jednom okamžiku, zpravidla se ale spektrum průměruje po minutách.

Spektrum dešťových kapek N(D) (anglicky DSD – Drop Size Distribution) je funkce ekvivalentního průměru kapek D, když součin N(D) dD udává počet kapek o velikosti D až D+dD v jednotce objemu (dD je diferenciál průměru kapek, v praxi se nahrazuje změnou průměru kapky, typicky např. dD ~ 0,2 mm). Jako rozměr spektra kapek se používá cm−4 nebo mm−1m−3. Nejjednodušším analytickým modelem spektra kapek je dvouparametrový model exponenciální N(D) = No e−λD. Pro průměrný déšť se často používá Marshall-Palmerova parametrizace parametru λ v právě zmíněném exponenciálním modelu, kde je parametr λ udáván jako funkce intenzity srážek R [mm/h]. Existují modifikace Marshall-Palmerovy aproximace spekter kapek pro 4 základní typy dešťů, tedy pro trvalý déšť, bouři, přeháňku a mrholení. Přesnější aproximací spektra kapek je tříparametrový model Gamma N(D) = No Dµe−λD, který na rozdíl od exponenciálního modelu již nenadhodnocuje počet velmi malých kapek. Přístroj měřící spektrum kapek se nazývá distrometr, např. videodistrometr, elektromechanický (piezoelektrický) „Jossův-Waldvogelův“ distrometr, laserový (optický) distrometr atd.

Význam deštěEditovat

 
Srážkové pruhy

Význam v příroděEditovat

Déšť hraje hlavní roli v hydrologickém cyklu, ve kterém je voda vypařená z oceánů přenášena nad jejich jiné části a nad pevninu, kde kondenzuje. Tak vznikají oblaky, z nichž vypadávají srážky v podobě deště. Tento cyklus uzavírají řeky, které odvádějí dešťovou vodu zpět do moří a oceánů. Také existuje menší množství vody, které se vypařuje z pevniny a které vypadává opět nad ní nebo nad oceány.

Ochrana před deštěmEditovat

 
Náhlý přívalový déšť ve městě (Praha, Chodov)

Některé kultury si vytvořily proti dešti různé ochranné pomůcky: deštníky, pláštěnky, pršipláště. Ve stavitelství byly vytvořeny speciální okapové systémy (okapy, žlaby, svody, tvary střech, chrliče), které odvádějí vodu ze střech. V některých oblastech jsou naopak střechy ploché, aby na nich déšť zůstával. Vodu pak obyvatelé domu pomocí potrubí jímají do nádob. V některých oblastech lidé během deště zůstávají skryti, je to především kvůli tomu, že je déšť doprovázen bouřkami anebo se jedná o extrémní množství srážek (monzuny).

Na vozidlech a jiných dopravních prostředcích výhled skrz sklo karoserie nebo řídicí kabiny zajišťují stěrače. Na veřejných prostranstvích lze k ochraně využít různé přístřešky (zejména zastávkové), altány, podloubí, podchody, zastřešené prostory u vchodů budov atd.

Kulturní aspektyEditovat

Kulturní postoj k dešti se v různých zemích liší. Převážně v mírných oblastech západního světa je déšť tradičně spojován se smutnými, splínovými a negativně laděnými významy a náladami.

V suchých oblastech světa, jako jsou například některá místa Indie, je déšť vítán s radostí. Stát Botswana, ležící v poušti Kalahari, má jako devizu ve státním znaku napsáno slovo „Pula“, což znamená v jazyce Setswana doslova „déšť“ (používá se ale také ve významu „požehnání“ nebo „úspěch“, například jako přátelský pozdrav). Také místní měna se nazývá botswanská pula.[4]

Mnoho lidí cítí během deště a bezprostředně po něm charakteristickou příjemnou vůni. Zdrojem této vůně jsou oleje produkované rostlinami během období sucha, ty jsou absorbovány horninami a půdou. Za deště je pak půda uvolňuje do ovzduší.

Déšť může uměle vyvolat například jodid stříbrný, ale déšť mohou bez vlivu emisí zintenzivnit i samotná letadla.[5]

OdkazyEditovat

ReferenceEditovat

  1. http://phys.org/news/2016-03-mechanism-birth-cloud-droplets.html - Researchers find new mechanism to explain the birth of cloud droplets
  2. Meteorologický slovník: déšť – CMeS.cz
  3. http://hydro.chmi.cz/hpps/main_rain.php
  4. {title}. www.pulapulapula.co.uk [online]. [cit. 07-10-2013]. Dostupné v archivu pořízeném dne 04-08-2012. 
  5. https://phys.org/news/2019-01-aircraft-extra-clouds.html - Passing aircraft wring extra snow and rain out of clouds

LiteraturaEditovat

Související článkyEditovat

Externí odkazyEditovat