Otevřít hlavní menu
Chrliče na Kolínském dómu

Chrlič je plastický funkční a dekorativní prvek historických staveb. Zajišťuje odvod dešťové vody z okraje střechy nebo okapového žlabu do dostatečné vzdálenosti od budovy. Nahrazuje tak do jisté míry okapovou rouru.

Obsah

HistorieEditovat

Chrliče byly podstatnou součástí a architektonickým prvkem především gotické architektury, zejména katedrál, kdy byly tesány z kamene. Nejčastěji mívaly podobu čtyřnohých nebo dvounohých okřídlených nestvůr mytologické inspirace, nebo pitoreskních lidských či zvířecích postav, vždy s doširoka otevřenou tlamou a korýtkem na hřbetě. V renesanci a v baroku byly nejčastěji vyrobeny ze železného plechu a zakončovány dračí hlavou. v architektuře období historismu v 19. století se chrliče staly pouhou dekorací, někdy provedeny pouze ve štuku.

CitátEditovat

Chrliče znázorňovaly neřesti. Zůstávaly venku mimo katedrálu, dovnitř se dostaly pouze ctnosti.
— Zdeněk Mahler[zdroj?]

OdkazyEditovat

LiteraturaEditovat

  • HLOBIL, Ivo; CHOTĚBOR, Petr; PETRASOVÁ, Taťána. Chrliče Svatovítské katedrály. Praha: Správa Pražského hradu, 2012. 

Externí odkazyEditovat