Plod (botanika)

část rostliny

Plod (fructus) je rostlinný orgán obsahující semena. Vzniká přeměnou semeníku, případně i dalších květních částí, po oplození vajíček a jeho funkcí je výživa a ochrana semen, případně pak napomáhání jejich šíření. Největší plody mají meloun (do 70 kg) či tykev (i přes 1 100 kg).[pozn. 1] Plod je specifický orgán krytosemenných rostlin (a např. útvar jinanu připomínající plod není nic než vajíčko se zdužnatělým osemením).[2] Soubor plodů, vznikajících z pestíků jednoho květu a spojených květním lůžkem, se nazývá souplodí. Plodenství je soubor plodů na společném stonku, vznikající z celého květenství. Pokud se na formování plodu podílejí i jiné květní části než semeník, označuje se jako nepravý plod.[3][4]

Plod černuchy rolní (Nigella arvensis)
Litografie s několika význačnými plody

Způsoby rozšiřování plodůEditovat

Klasifikace plodůEditovat

Klasifikace plodů je komplikovaná. Existuje mnoho způsobů, jak ji provádět a neexistuje obecně přijímaný úzus, který by některou z nich výrazně upřednostňoval. Jediné, na čem se vědci obecně shodnou, je dělba na pravý a nepravý plod. Podle tohoto pravidla rozlišujeme plody pravé, na jejichž tvorbě se podílí pouze gyneceum a plody nepravé, na jejichž tvorbě se kromě gynecea podílí i jiné části květu.

Jakákoliv hlubší klasifikace plodů je však stálým předmětem diskuse v rostlinné morfologii. V následujících kapitolách jsou proto uvedeny dvě další, často uváděná členění.

Typy plodůEditovat

  • Pukavé: Po dosažení zralosti plod pukne a semena se uvolní
  • Nepukavé: Po dosažení zralosti nedochází k uvolnění semen. Plod odpadává celý.
  • Lámavé: Po dozrání se rozpadne plod na jednosemenné části, tyto části nekopírují linii plodolistu (rozpadají se napříč).
  • Poltivé: Po dozrání se plod rozpadne na jednotlivé části (dle linie plodolistu), kdy každá nese jedno semeno.

Podle typu gyneceaEditovat

Tento typ uvádí studijní materiály pro morfologii rostlin na BF JU[5]. Dělí plody na apokarpní a cenokarpní.

Suchý nebo dužnatýEditovat

Tento typ dělení se aplikuje na českých základních a středních školách.

Souplodí, jedná se o soubor plodů vzniklých z jednoho květu, avšak s více pestíky:

  • Souplodí měchýřků – blatouch bahenní, orlíček obecný, čemeřice zelená
  • Souplodí peckoviček – ostružiník maliník
  • Souplodí nažek – jahodník (na zdužnatělém květním lůžku), růže (ve zdužnatělé češuli)
  • Malvice = měchýřky v češuli – jabloň obecná, jeřáb oskeruše

OdkazyEditovat

PoznámkyEditovat

  1. V říjnu 2016 byla naměřena rekordní hmotnost dýně, tedy plodu tykve velkoplodé - 1 190,49 kg. O její vypěstování se zasloužil Mathias Willemijns z Belgie.[1]

ReferenceEditovat

  1. Guiness World Records: Heaviest pumpkin. Dostupné online (anglicky)
  2. Bílý, M.; Hájek, J.; Koutecký, P.; Kratzerová, L. Rozmnožování organismů. Praha: Ústřední komise biologické olympiády, 2000. 
  3. SLAVÍK, Bohumil (editor). Květena České republiky 1. 2. vyd. Praha: Academia, 1997. ISBN 80-200-0643-5. 
  4. STUPPY, Wolfgang. Glossary of Seed and Fruit Morphological Terms. Kew: Royal Botanical Gardens, 2004. Dostupné v archivu pořízeném dne 2014-03-08. (anglicky) 
  5. Milan Štech: studijní materiály pro morfologii rostlin na BF JU

LiteraturaEditovat

  • KINCL, Lubomír, KINCL, Miloslav, JAKRLOVÁ, Jana. Biologie rostlin pro 1. ročník gymnázií. Ilustr. Marie Suchardová. Praha : Fortuna, 1993. 112 s. - ISBN 80-7168-090-7
  • ROSYPAL, Stanislav, et al. Přehled biologie. Ilustr. Karel Jelínek aj.; fotogr. Ivan Heráň aj. 2. upr. vyd. Praha: Scientia, 1994. 635 s. - ISBN 80-85827-32-8
  • REISENAUER, Roman, et al. Co je co? [Díl] 1. 2. přeprac. vyd. Praha: Pressfoto, 1982. 714 s.

Externí odkazyEditovat