Malvice (latinsky pomum) je druh nepravého dužnatého nepukavého plodu. Malvice vzniká ze spodního nebo výjimečně z polospodního gynecea tvořeného několika do různé míry srostlými plodolisty.[1] Z morfologického hlediska se jednotlivé části jádřince vyvíjejí z pouzder semeníku,[2] zatímco dužnaté části plodu se formují až po opylení dužnatěním češule květu.[3]

Řez malvicí (jablko) 1: stopka; 2: semena (jádra); 3: endokarp; 4: mezokarp; 5: zbytky kalichu; 6: dužina; 7: slupka (exokarp)

Semena (2) vzniklá z gynecea jsou obklopena suchomázdřitým endokarpem tvořícím tzv. jaderník (3), dále mezokarpem (4) a zbytnělým květním lůžkem (6) tvořícími dužninu a povrch tvoří exokarp (7) ve tvaru tuhé blány. Na opačné straně plodu než je stopka (1) jsou zaschlé zbytky kalichu (5).

Malvice jsou charakteristickým plodem některých rodů čeledi růžovitých (Rosaceae), v minulosti řazených do podčeledi Maloideae (v dnešní taxonomii součásti podčeledi Spiraeoideae). Kromě známých ovocných dřevin (jabloň, hrušeň) mají malvice např. jeřáb, hloh, mišpule, mišpulník, temnoplodec, kdouloň, kdoulovec, hlohyně, blýskalka (Photinia) a muchovník.

Odkazy editovat

Reference editovat

  1. SLAVÍKOVÁ, Zdeňka. Morfologie rostlin. Praha: Karolinum, 2002. 
  2. SLAVÍK, Bohumil (editor). Květena České republiky 3. Praha: Academia, 1992. ISBN 80-200-1090-4. 
  3. STUPPY, Wolfgang. Glossary of Seed and Fruit Morphological Terms. Kew: Royal Botanical Gardens, 2004. Dostupné v archivu pořízeném dne 2014-03-08.  Archivováno 8. 3. 2014 na Wayback Machine.

Související články editovat

Externí odkazy editovat