Otevřít hlavní menu

Nepohlavní rozmnožování je biologický proces, kterým rodičovský organismus produkuje své klony - geneticky identické organismy. Obvykle se bere jako charakteristický pro nižší organismy.

U mnoha vyšších organismů (např. vyšších rostlin) je ale brán jako regulérní alternativa pohlavnímu rozmnožování a je často člověkem hojně využíván v zemědělství a různých biotechnologických oborech. Mnoho druhů vyšších rostlin je dobře uzpůsobeno k nepohlavnímu rozmnožování. Rostliny jej používají jako prostředek ke zvýšení své konkurenceschopnosti a vytlačování konkurenčních druhů, protože toto rozmnožování je relativně velmi rychlé a efektivní. Přirozené nepohlavní rozmnožování se objevuje i u velmi časných zárodků vyšších živočichů včetně člověka, kdy jeho produktem jsou jednovaječná dvojčata, případně trojčata.[1][2]

Typy nepohlavního rozmnožováníEditovat

 
rostlinky [Kalanchoe pinnata] vyrůstají na okraji listů mateřské rostliny

Vyšší rostliny vs. složitější živočichovéEditovat

Rostliny obecně mají vysokou regenerační schopnost a jejich nediferencované buňky z dělivých pletiv si i u starých rostlin uchovávají neporušenou totipotentní schopnost v mnohem větší míře, než je tomu u složitějších živočichů, což umožňuje drtivou většinu z nich levně vegetativně množit minimálně v laboratorním prostředí. (viz rostlinné explantáty). U složitějších živočichů lze takto pracovat zpravidla pouze do úrovně embrya a náklady, které jsou s těmito postupy spojeny, jsou značně vyšší.

Výhody a nevýhodyEditovat

Výhodou nepohlavního rozmnožování je jeho vyšší rychlost a efektivita. Nevýhodou je uniformita potomstva, které má tendence reagovat naprosto stejně na působení různých pozitivních i negativních faktorů. V zemědělství u klonovaných rostlin je např. velice negativně vnímána shodná specifická citlivost všech jedinců z populace klonů vůči chorobám. Znamená to, že pokud se objeví patogen, který napadá určitou populární odrůdu pocházející z jednoho rodiče (nebo několika málo blízce příbuzných rodičů) - může zlikvidovat úrodu v celostátním nebo dokonce celokontinentálním měřítku (jako se tomu stalo v 90. letech, kdy se ve Střední Americe objevil virus, který během několika týdnů zlikvidoval drtivou většinu banánovníkových plantáží).

Související článkyEditovat

ReferenceEditovat