Binární dělení je nepohlavní rozmnožování typické pro mnohé jednobuněčné organismy, při němž se jedna mateřská buňka rozdělí na dvě dceřiné, navzájem stejných rozměrů. Binárně se dělí většina prokaryot (bakterie, archea) a rovněž někteří protisté či dokonce některé kvasinky či řasy (Chlamydomonas). Mitóza je obdoba binárního dělení, ale má některé rozdíly a vztahuje se spíše k eukaryotickým organismům.

Binární dělení prokaryot

Binární dělení u prvoků

editovat

Při binárním dělení prvoků jsou nejprve replikované chromozomy a jádro se rozdělí. Následně dojde metodou binárního dělení k rozdělení buňky. Rozlišujeme především tři hlavní typy podle osy probíhajícího dělení[1]:

  • nepravidelné binární dělení — u améb, osa dělení není vždy stejná, je však vždy kolmá na dělící se jádro,
  • podélné dělení — u bičíkovců (Euglena), cytoplazma se dělí podélně, odpředu dozadu,
  • příčné dělení — u nálevníků (Paramecium), cytoplazma se dělí příčně mezi dvěma jádry

Průběh binárního dělení u bakterií

editovat

V případě bakterií probíhá binární dělení následujícím způsobem[2]:

  • dochází k prodloužení a zvětšení buňky
  • spolu s růstem se semikonzervativním způsobem replikuje genetická informace buňky (DNA)
  • poté se každá kopie za pomocí zatím ne zcela známých mechanismů (nejspíše díky DNA vazných proteinům) zorientuje k opačnému pólu nukleoidu
  • za pomoci proteinu FtsZ dochází k formování prstence v místě vzniku budoucí buněčné přepážky (septa), které rozdělí buňku
  • buněčná stěna bakterie invaduje vně a buňka se rozdělí na dvě zhruba stejné dceřiné buňky v procesu cytokineze (rozdělení cytoplazmy mateřské buňky)

Na rozdíl od mitotického dělení eukaryotických buněk nejsou fáze binárního dělení u bakterií (prokaryot) odděleny, ale přechází plynule jedna v druhou. Nejde tak používat klasické dělení fází buněčného cyklu, jaké známe u eukaryot.[3]

Reference

editovat

V tomto článku byl použit překlad textu z článku binary fission na anglické Wikipedii.

  1. Binary fission | cell division. Encyclopedia Britannica. Dostupné online [cit. 2018-10-06]. (anglicky) 
  2. Angert, E. R. (2005). Alternatives to binary fission in bacteria. Nature Reviews Microbiology, 3(3), 214.
  3. Chien, A. C., Hill, N. S., & Levin, P. A. (2012). Cell size control in bacteria. Current biology, 22(9), R340-R349.

Externí odkazy

editovat