Otevřít hlavní menu

Pelyněk (Artemisia) je rod rostlin z čeledi hvězdnicovitých, kde přísluší do podčeledi Asteroideae. Rostliny tohoto rozsáhlého rodu, čítajícího asi 550 druhů, se vyskytují hlavně v mírnémsubtropickém pásu na severní polokouli, rostou hlavně ve stepníchpolopouštních oblastech. Jednotlivé druhy se nacházejí také v Jižní Americe, jižní Africe, Austrálii i Tichomoří. V přírodě České republiky se vyskytuje 17 druhů.[1][2]

Jak číst taxoboxPelyněk
alternativní popis obrázku chybí
Pelyněk šedý (Artemisia cana)
Vědecká klasifikace
Říše rostliny (Plantae)
Oddělení krytosemenné (Magnoliophyta)
Třída vyšší dvouděložné (Rosopsida)
Řád hvězdnicotvaré (Asterales)
Čeleď hvězdnicovité (Asteraceae)
Podčeleď hvězdnicové (Asteroideae)
Rod pelyněk (Artemisia)
L.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

PopisEditovat

Rostliny rodu pelyněk jsou jednoleté, dvouleté nebo vytrvalé byliny, polokeře a vzácně i keře. Bývají nejčastěji aromatické, jsou jemně chlupaté nebo lysé a mohou dorůst do výšky až přes 300 cm. Lodyhy nebo větve porůstají střídavými listy, které jsou častěji členěné než celistvé. Přízemní a spodní listy mívají řapíky, horní jsou obvykle přisedlé, čepele mívají nitkovité, lineární, kopinaté, vejčité nebo podlouhlé a obvykle jsou zpeřené nebo laločnaté.

Drobné květní úbory bývají početné, vyrůstají v klasech nebo hroznech a společně vytvářejí mnohočetná latovitá květenství. Vejcovité nebo kulovité úbory jsou vztyčené nebo převislé. Obsahují květy s pěticípou korunou žluté nebo načervenalé barvy. Květy ve středu terče mají trubkovitou nebo nálevkovitou korunu a jsou oboupohlavné nebo funkčně jen samčí. Po obvodu jsou květy s úzkou, niťovitě trubkovitou korunou a bývají jen samičí. Dvou- až pětiřadé zvonkovité, kulovité nebo vejčité zákrovy mají střechovitě uspořádané vejčité až kopinaté listeny, které často bývají po okrajích suchomázdřité. Květy jsou opylovány větrem, popřípadě i hmyzem.[3]

Plody jsou válcovité nebo obvejčité nažky posazené v bezplevném lůžku. Nejčastěji jsou hladké, jemně rýhované nebo mají dvě vystouplá žebra. Rozšiřují se větrem, nemají však chmýr.[1][4][5]

Ekologie a rozšířeníEditovat

Těžištěm rozšíření rodu jsou stepní až polopouštní oblasti Evropy, Asie a Severní Ameriky. Pelyňky vyhledávají převážně stanoviště s plným osluněním, na lehčích, spíše vysychavých půdách s obsahem vápníku, rostou též na rumištích, navážkách a dalších ruderalizovaných místech, podél cest, na železničních náspech a nádražích, jako polní plevele apod. Vzhledem k vysokému obsahu silic a hořčin uvolňovaných z rostlin a absorbovaných do půdy mohou některé druhy působit alelopaticky na okolní vegetaci.[3]

VýznamEditovat

 
Vzrostlý exemplář pelyňku stromkovitého (Artemisia arborescens)

Rostliny rodu pelyněk jsou většinou bohaté na hořčiny, hlavně artemisin, artemisinin, artabsin a dimerní absinthin. V olejových žlázkách listů, lodyh i květů bývají monoterpenické nebo seskviterpenické silice jako thujon, thujylalkohol, kafr, 1,8-cineol a dále jsou přítomny třísloviny, organické kyseliny, flavonoidy luteolin a apigenin a kumariny. V minulosti měly některé rostliny pelyňku velký význam jako léčivky nebo koření, případně se jejich výtažků používalo k dochucení vínlikérů (vermut, absint). V současnosti je používání těchto dráždivých látek v potravinářství omezeno. Jejich obsah je u jednotlivých druhů pelyňku rozdílný a závisí také na půdě ve které rostou i na ročním období.

Některé druhy se pro své hořčiny dosud používají v lidovém léčitelství, hlavně při nemocech trávicího ústrojí; v poslední době byl prokázán antimalarický účinek hořčiny artemisininu. Vybrané druhy tohoto bohatého rodu se také používají pro stabilizaci dun na okrajích pouštních oblastí nebo slouží jako krmivo pro domácí zvířata. Pelyněk bílý, pelyněk Ludvíkův, pelyněk pontický, pelyněk protnicovitý nebo pelyněk mléčný (Artemisia lactiflora), pelyněk stromovitý (Artemisia arborescens) i pelyněk stříbřitý (Artemisia stelleriana) se používají v okrasném zahradnictví. Naopak pelyněk černobýl je mnohde považován za nepříjemný plevel. Pyl některých druhů pelyňku také způsobuje silnou pylovou alergii.[1][6]

Vybrané druhyEditovat

V České republice vyrůstá 5–7 původních nebo zdomácnělých archeofytů, dalších cca 10 jsou neofyty rozšířené lidským přičiněním a přechodně nebo trvale zde zplaňují. Řada dalších se pěstuje v kultuře.

 
Pelyněk pontický

Původní druhy a archeofyty české flóryEditovat

 
Horský pelyněk Artemisia glacialis ve švýcarských Alpách

OstatníEditovat

OhroženíEditovat

 
Artemisia arbuscula

Z výše uvedených druhů jsou v ČR za kriticky ohrožené považovány:

  • pelyněk Pančičův – podle Vyhlášky MŽP ČR č. 395/1992 Sb. ve znění vyhl. č. 175/2006 Sb. (§1) a podle Červeného seznamu cévnatých rostlin České republiky z roku 2012 (C1r)
  • pelyněk metlatý – podle Červeného seznamu cévnatých rostlin České republiky z roku 2012 (C1t)

a za zranitelný:

OdkazyEditovat

ReferenceEditovat

  1. a b c KRAVÁKOVÁ, Jolana. Analýza éterických olejů vybraných druhů rodu Artemisia. Brno, 2012 [cit. 15.01.2014]. Diplomová práce. Veterinární a farmaceutická univerzita v Brně. Vedoucí práce Emil Švajdlenka. Dostupné online.
  2. STEVENS, P. F. Angiosperm Phylogeny Website, vers. 13: Asteraceae [online]. University of Missouri, St Louis and Missouri Botanical Garden, USA, rev. 28.09.2013 [cit. 2014-01-15]. Dostupné online. (anglicky) 
  3. a b Grulich V. (2004): Artemisia L. – pelyněk. – In: Slavík B., Štěpánková J. & Štěpánek J. (eds), Květena České republiky 7, p. 163–185, Academia, Praha.
  4. Flora of North America: Artemisia [online]. Missouri Botanical Garden, St. Louis, MO & Harvard University Herbaria, Cambridge, MA, USA [cit. 2014-01-15]. Dostupné online. (anglicky) 
  5. LIN, Yourun; HUMPHRIES, Christopher J.; GILBERT, Michael G. Flora of China: Artemisia [online]. Missouri Botanical Garden, St. Louis, MO & Harvard University Herbaria, Cambridge, MA, USA [cit. 2014-01-15]. Dostupné online. (anglicky) 
  6. Artemisia absinthium - pelyněk pravý [online]. Zahradnictví Krulichovi, Na Petynce, Praha [cit. 2014-01-15]. Dostupné online. (česky) 
  7. DANIHELKA, Jiří; CHRTEK, Jindřich; KAPLAN, Zdeněk. Checklist of vascular plants of the Czech Republic. Preslia [online]. Botanický ústav, AV ČR, Průhonice, 2012 [cit. 15.01.2014]. Roč. 84, čís. 3, s. 647–811. Dostupné online. ISSN 0032-7786. (anglicky) 
  8. GRULICH, Vít. Red List of vascular plants of the Czech Republic: 3rd edition. Preslia [online]. Botanický ústav, AV ČR, Průhonice, 2012 [cit. 15.01.2014]. Roč. 84, čís. 3, s. 631–645. Dostupné online. ISSN 0032-7786. (anglicky) 
  9. Vyhláška MŽP ČR č. 395/1992 Sb. ve znění vyhl. č. 175/2006 Sb. [online]. Ministerstvo životního prostředí ČR [cit. 2014-01-15]. Dostupné online. (česky) 

Externí odkazyEditovat