Slanisko

biotop, druh mokřadu

Slanisko je typ biotopu, často mokřadu, pro nějž je typická velká salinita (obsah soli v půdě a vodě). Existuje několik způsobů vzniku slanisek. Pro slanisko je typická slanomilná flóra, například limonky, některé pelyňky či mnohé rostliny z čeledi laskavcovitých.

Přímořské slanisko na pobřeží Connecticutu
Slanisko v Polsku, nedaleko továrny na sodu
Slaniska zeleně, mangrovy oranžově

Slaniska lze v zásadě rozdělit na přímořská a vnitrozemská. V blízkosti moří jde o různé střídavě zaplavované přílivové laguny, slané marše a watty; zasolení zde způsobuje mořská voda s obsahem chloridu sodného. Slaniska vznikají ale i ve vnitrozemí, většinou v suchých nížinách. Zde může vznikat zasolení díky minerálním pramenům (tedy pramenům bohatým na soli různých minerálů, jako jsou sírany, uhličitany, sodík, hořčík či draslík). Obvyklá slaniska jsou též na periodicky vysýchavých půdách, kde se na jaře tvoří slaná či brakická jezera a po jejich vyschnutí se odpařené soli usazují na povrchu půdy. Jindy se v půdě hromadí sůl díky vysokému výparu z půdy, který vytahuje minerální látky směrem k povrchu; ty se pak na povrchu projevují jako bílé solné výkvěty.[1]

V českých zemích se nejvíce slanisk historicky vyskytovalo na jižní Moravě; v průběhu 19. a 20. století však většina z nich zanikla vlivem odvodnění a přeměny na zemědělskou půdu. Fragmenty jsou chráněny v přírodních rezervacích a památkách (například Slanisko u Nesytu či Slanisko Dobré Pole); s ekologickými úpravami krajiny v 21. století se některá z nich i spontánně obnovují.[2]

ReferenceEditovat

  1. FALTEISEK, Lukáš, et al. Organismy a abiotické faktory prostředí. Praha: Ústřední komise biologické olympiády, přípravný text kategorie A, B, 2006. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-03-05.  Archivováno 5. 3. 2016 na Wayback Machine
  2. Nečekaná obnova slanisk u Šakvic – zaniklý jihomoravský biotop se vrací do krajiny. Ekolist.cz [online]. [cit. 2021-12-13]. Dostupné online. 

Související článkyEditovat

Externí odkazyEditovat