Otevřít hlavní menu
Mokřady jsou cenným ekosystémem

Mokřad je biotop specifický výskytem organismů vyžadujících ke své existenci a prosperitě stálý účinek povrchové vody nebo alespoň velmi vysoké hladiny podzemní vody. Tvoří přechod mezi suchozemským a vodním ekosystémem. Termín mokřad pochází od Dr. Jana Květa z Jihočeské univerzity, který jej v této formě zavedl v 70. letech 20. století jako český ekvivalent k anglickému wetland.[1] Samotný výraz je staršího původu, označoval mokré, nevysychající nebo jen dočasně vysychající místo.[2]

Obsah

Definice mokřaduEditovat

Podle definice mokřadů, která byla stanovena pro účely tzv. Ramsarské úmluvy se jedná o "území bažin, slatin, rašelinišť (vrchovišť) i území pokrytá vodou, přirozeně i uměle vytvořená, trvalá či dočasná, s vodou stojatou či tekoucí, sladkou, brakickou či slanou, včetně území s mořskou vodou, jejíž hloubka při odlivu nepřesahuje 6 metrů". Vedle mokřadů v užším slova smyslu zahrnuje také vodní plochy, např. hluboká jezera. Takto široké pojetí umožňuje mezinárodní ochranu velkého rozsahu biotopů a ekosystémů, pro vědecké účely však není vhodné. Používají se spíše funkční definice. Např. definice používaná federální organizací U. S. Fish and Wildlife Service, podle které je mokřad "území na přechodu mezi suchozemskými a vodními systémy, kde leží vodní hladina obvykle mělce pod povrchem nebo při povrchu anebo mírně nad úrovní podkladu (dna či půdního povrchu)" nebo definice, kterou předložil Keddy (2000), ta mokřad specifikuje jako "ekosystém, který vzniká, když v důsledku zaplavení vodou v půdě převažují anaerobní procesy, což vyvolává vznik adaptací živých organismů (převážně rostlin) k zaplavení".[3]

Typy mokřadůEditovat

Význam mokřadůEditovat

  • Představují přirozenou zásobárnu vody v krajině.
  • Mají značnou retenční schopnost v případě nadměrných srážek.
  • Poskytují vhodné podmínky pro existenci specifických mokřadních organismů.
  • Jsou přirozeným prostředím celé řadě rostlin a živočichů pro život v mokřadech přizpůsobených.
  • Je to jeden z největších fondů genetické biodiverzity.
  • Patří mezi tři biotopy s největší biologickou aktivitou (po deštných pralesích a korálových útesech).

Pro tyto a jiné důvody jsou mokřady považovány za vysoce cenné biotopy. Jejich počet i rozloha, na které se vyskytují, však ubývá.

Ve snaze upozornit veřejnost na význam mokřadů v krajině se Český svaz ochránců přírody rozhodl zahájit kampaň Naše mokřady, který si klade za úkol vyhledávání a mapování drobných mokřadů, jejich praktickou ochranu a popularizaci problematiky.[4]

Ubývání mokřadůEditovat

Mokřady dříve tvořily asi 6 % souše. Podle odhadů z přelomu 80. a 90. let 20. století jich asi polovina zmizela vybagrováním, zavezením zeminy, odvodněním, tvorbou příkopů. Jiné zanikly znečištěním.[5]

Ochranu významných mokřadů řeší tzv. Ramsarská úmluva. Vyhlášena byla v íránském městě Ramsar 2. února 1971. Na plnění závazků z ní plynoucí pro Českou republiku (přistoupila 1. ledna 1993) dohlíží Český ramsarský výbor.

České ramsarské mokřadyEditovat

Světové mokřadyEditovat

OdkazyEditovat

ReferenceEditovat

  1. http://www.learned.cz/files/advent08_hi.pdf
  2. Ústav pro jazyk český ČSAV. Slovník spisovného jazyka českého I. (a-m). Praha: Nakladatelství Československé akademie věd, 1960. S. 1270. 
  3. ČÍŽKOVÁ, Hana; VLASÁKOVÁ, Libuše; KVĚT, Jan. Mokřady: Ekologie, ochrana a udržitelné využívání. České Budějovice: Episteme, 2017. ISBN 978-80-7394-658-6. 
  4. Naše mokřady [online]. Dostupné online. 
  5. Meadowsová, D.: Meze růstu, Argo, 1992, str. 89

Související článkyEditovat

Externí odkazyEditovat