Podzemní voda je voda, která se nachází pod zemským povrchem, zejména v pórech mezi částicemi půdy a v místech, kde je narušena kontinuita hornin. Podzemní voda je i voda ve studních, ve vrtech, či voda vyvěrající z pramenů. Z pohledu geologického, resp. hydrogeologického, jde o vodu pod zemským povrchem, v nasycené zóně, kde vyplňuje všechny dutiny a je ohraničena svým horizontem. Ostatní vody pod povrchem, které této definici neodpovídají, jsou vody podpovrchové. Patří do nich půdní vlhkost, vody v nenasycené zóně, vody v jiném skupenství i kapilární voda. Výzkumem podzemní vody se zabývá hydrogeologie. Podzemní voda tvoří okolo 20 % dostupných světových zásob sladké vody,[1] využívá se často jako zdroj pitné i užitkové vody.

Krasová jezírka jsou jednou z forem podzemní vody

Podzemní voda je nejspolehlivějším zdrojem vody, proces jejího doplňování je však zdlouhavý a závislý na počtu a intenzitě srážek. Proto existuje hrozba, že zásoby podzemní vody budou v některých oblastech dosud zvyklých na určitý stav podzemní vody s pokračující změnou globálního klimatu ubývat, protože se nebude stačit doplňovat.[2] Problémem je značné čerpání podzemní vody člověkem.[3] Dochází k němu především v Asii a Severní Americe a to v takové míře, že se tím mění hladina moře a osa rotace Země.[4]

Pokud obsah rozpuštěných minerálních látek nebo plynů překročí stanovenou hranici, označuje se tato voda jako minerální voda; opakem je prostá podzemní voda.

Formy editovat

Voda pod zemským povrchem může být přítomna ve třech hlavních formách:[5]

Oblast s absorpční a kapilární vodou se označuje jako provzdušnělé pásmo. Oblast s gravitační vodou, ležící obvykle pod ním, se nazývá zvodnělé pásmo.[5]

Původ editovat

Podzemní voda se může do podzemí dostávat z povrchu, nebo naopak vyvěrat z nitra Země.[5] Byla nalezena voda i 2 miliardy let stará.[6]

  • Většina vody pod zemským povrchem pochází ze vsaku povrchové vody, ta se nazývá vadózní podzemní voda. Část této vody může být po dlouhá geologická období uzavřena mezi nepropustnými vrstvami – tuto podzemní vodu pak označujeme jako fosilní.
  • Pokud vystupuje z nitra Země, jedná se o juvenilní podzemní vodu. Ta může vyvěrat například ve vulkanických oblastech a v tektonických zlomech. Voda, která zůstane v sedimentu, který se do ní ukládal, se nazývá konátní. Organického původu je tzv. naftová voda.

Pozor na záměnu editovat

Jak v laických popisech, tak i v renomovaných českých periodikách je rozšířeno chybné používání termínu spodní voda. Voda ve vrtech, ve studních, či voda zásobující prameny je výhradně voda podzemní, nikoliv spodní.

Odkazy editovat

Reference editovat

  1. FOUNDATION, CK-12. Distribution of Water on Earth. CK-12 Foundation [online]. [cit. 2018-04-04]. Dostupné online. (anglicky) 
  2. kar. Vědci varují před časovanou bombou, která se týká podzemních vod. Kvůli klimatické změně se nedoplňují. ČT24.cz [online]. 2019-01-25 [cit. 2019-01-25]. Dostupné online. 
  3. V USA se začala trhat země. Obří kilometrové trhliny mohou způsobit i katastrofu. www.denik.cz [online]. [cit. 2023-12-28]. Dostupné online. 
  4. Čerpali jsme tolik podzemní vody, že to posunulo rotaci planety. www.osel.cz [online]. [cit. 2023-06-17]. Dostupné online. 
  5. a b c Podzemní voda [online]. Ústav geotechniky Fakulty Stavební VUT v Brně [cit. 2014-08-14]. Kapitola Původ podzemní vody. Dostupné v archivu pořízeném dne 2013-07-09. 
  6. YIRKA, Bob. New record for oldest water found in Canada. phys.org [online]. 2016-12-16 [cit. 2023-05-09]. Dostupné online. (anglicky) 

Literatura editovat

  • MEADOWS, Donella; RANDERS, Jorgen. Překročení mezí: Konfrontace globálního kolapsu s představou trvale udržitelné budoucnosti. Praha : Argo, 1992. ISBN 80-85794-83-7. — obsahuje kapitolu věnovanou vyčerpávání podzemní vody
  • KRÁSNÝ, Jiří, a kol. Podzemní vody České republiky: Regionální hydrogeologie prostých a minerálních vod. 1. vyd. Praha: Česká geologická služba, 2012. 1144 s., mapy. ISBN 978-80-7075-797-0. Obsahuje terminologický slovník. 

Související články editovat

Externí odkazy editovat