Soli

Soli jsou chemické sloučeniny iontového charakteru. Obsahují kladnou (kationty) i zápornou složku (anionty), takže celá sloučenina je neutrální. Jednotlivé složky mohou být organické i anorganické, jedno i víceatomové. Soli jsou většinou pevné krystalické látky. V roztoku a tavenině vedou elektrický proud.

Dělení

Soli se dělí na soli bezkyslíkatých kyselin a soli kyslíkatých kyselin, podle toho, zda obsahují atomy kyslíku. Od tohoto dělení je odvozeno názvosloví.

Názvosloví

Soli bezkyslíkatých kyselin mají koncovku "-id" (kys. jodovodíková ⟶ jodid).

Soli kyslíkatých kyselin mají koncovku podle kyseliny ze které vznikly. Od názvu kyseliny odebereme koncovku přídavného jména a místo ní připojíme příponu „-an“. Výjimkou jsou soli, jež obsahují atom v oxidačním stupni VI. U těchto solí je nahrazena celá přípona „-ová“.

Druhé slovo názvu soli vyjadřuje kovovou část soli spolu s jejím oxidačním stupněm.

Příklady:

• Kyselina chlorovodíková (${\ce {HCl}}$) ⟶ chlorid sodný (${\ce {NaCl}}$)
• Kyselina dusičná (${\ce {HNO3}}$) ⟶ dusičnan sodný (${\ce {NaNO3}}$)
• Kyselina sírová (${\ce {H2SO4}}$) ⟶ síran sodný (${\ce {Na2SO4}}$)

Vznik

Soli vznikají redoxními i jinými reakcemi:

• neutralizací (reakcí kyseliny a zásady).
  • např.: ${\ce {KOH + HCl -> H2O + KCl}}$
• reakcí kovu s nekovem
  • např.: ${\ce {2Na + Cl2 -> 2NaCl}}$
• reakcí kovu s kyselinou
  • např.: ${\ce {Zn + H2SO4 -> ZnSO4 + H2}}$
• reakcí hydroxidu s kyselinotvorným oxidem
  • např.: ${\ce {Ca(OH)2 + CO2 -> CaCO3 + H2O}}$
• reakcí zásadotvorných oxidů s kyselinou
  • např.: ${\ce {CaO + 2HNO3 -> Ca(NO3)2 + H2O}}$
• reakcí zásadotvorného a kyselinotvorného oxidu
  • např.: ${\ce {CaO + CO2 -> CaCO3}}$
• srážením (reakcí dvou solí)
  • např.: ${\ce {Pb(NO3)2 + Na2S -> 2NaNO3 + PbS}}$

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu soli na Wikimedia Commons

Autoritní data	NKC: ph189247 PSH: 5497 BNF: cb12098275p (data) GND: 4051413-4 LCCN: sh85116900 NDL: 00561925 NLI: 987007553422005171

Portály: Chemie