Kyanidy
Kyanidy jsou soli kyseliny kyanovodíkové, které obsahují kyanidový aniont CN−. Rozpustné kyanidy jsou prudké jedy, na vzduchu vlivem vlhkosti a oxidu uhličitého a také v kyselém prostředí uvolňují rovněž prudce jedovatý kyanovodík. Jejich jedovatost spočívá v zablokování buněčného dýchání. K nejznámějším kyanidům patří kyanovodík, kyanid amonný, kyanid sodný, kyanid draselný a kyanid vápenatý.
Toxicita
editovatKyanidy jsou obvykle vysoce toxické. Nejnebezpečnější sloučeninou je kyanovodík. Smrtelná dávka kyanidu je 200 mg v pevném skupenství či jako roztok, smrt přichází během několika minut.
Výskyt v životním prostředí
editovatKyanidy jsou v malé míře přirozenou součástí životního prostředí, za pro život nebezpečné koncentrace je však většinou zodpovědný člověk. Do prostředí se uvolňují především během spalovacích procesů, z průmyslových provozů (strojírenství, chemický průmysl, metalurgie) i z nezabezpečených skládek a starých ekologických zátěží. Využívají se také při těžbě zlata.
Havárie
editovatV důsledku neopatrného zacházení s kyanidy došlo k řadě havárií většinou spojených s úhynem ryb deseti- a vícekilometrových úsecích řek. Ke zřejmě největší z havárií došlo během úniku kyanidů ze zlatého dolu v Baia Mare v Rumunsku v lednu roku 2000. Únik 100 tun kyanidů vedl k otravě dlouhých úseků řek Tisa, Szamos a Dunaj. V České republice došlo k největším únikům kyanidů v Kolíně v roce 2006[1] a na řece Bečvě v září 2020; nicméně i v předchozích letech docházelo na českých řekách k opakovaným únikům kyanidů do vodních toků.[2]
Odkazy
editovatReference
editovat- ↑ Únik kyanidu do Labe způsobilo vadné čidlo. iDNES.cz [online]. 2006-01-17 [cit. 2020-12-03]. Dostupné online.
- ↑ Z. Svobodová: Účinky kyanidů na ryby, Veterinářství 2000, 50, 364–366.
Související články
editovatExterní odkazy
editovat
Obrázky, zvuky či videa k tématu kyanidy na Wikimedia Commons
