Roztok je homogenní nebo zdánlivě homogenní, většinou kapalná, může být však i pevná (slitiny) i plynná (vzduch...), směs nejméně dvou látek, rozpouštědla a rozpuštěné látky. Nejčastějším rozpouštědlem jsou kapaliny. Rozpuštěné látky s rozpouštědlem nereagují. Může dojít k disociaci a solvataci rozpuštěné látky, ale to nejsou reakce, kterými by docházelo ke změně chemických vlastností rozpuštěné látky nebo rozpouštědla. Rozpouštědlo nebo rozpuštěnou látku je tedy možné z roztoku zase separovat fyzikální cestou.

Obsah

Chemické názvoslovíEditovat

Roztoky se nazývají podle rozpouštědla. První část názvu tvoří přídavné jméno odvozené od názvu rozpouštědla se slovem roztok. Druhou část tvoří název rozpouštěné látky (látek) v druhém pádu. Například vodný roztok chloridu sodného.

Nasycený roztokEditovat

Je to takový roztok, který již není schopen rozpustit další látky. Poměr pro nasycení roztoku mezi rozpouštědlem a rozpouštěnou látkou je závislý na teplotě a tlaku prostředí - tedy není stabilní. U většiny pevných látek s rostoucí teplotou roste (k pevným látkám, kde naopak klesá, patří např. hydroxid vápenatý), čehož se využívá při výrobě krystalických látek, kdy se připraví nasycený roztok o co nejvyšší teplotě (ideálně 100 °C), ochladí se a vyloučí se krystaly. U plynů s rostoucí teplotou klesá a s rostoucím tlakem roste, např. v teplejší vodě se může rozpustit méně kyslíku nebo aby se mohlo v šumivých nápojích rozpustit více CO2, stlačuje se (při otevírání lahví pak dojde k prudkému poklesu tlaku a CO2 se prudce uvolňuje).

Související článkyEditovat

Externí odkazyEditovat

  •   Slovníkové heslo roztok ve Wikislovníku