Heterogenní směs

systém složený z několika fází, na rozhraní těchto fází se chemické a fyzikální vlastnosti mění skokem

Heterogenní (různorodá) směs je systém dvou nebo více složek. Heterogenní směs nemá definované složení v celém svém objemu a je složená z několika fází. Na rozhraní těchto fází se chemické a fyzikální vlastnosti mění skokem. Zrakem, lupou nebo mikroskopem lze identifikovat jednotlivé složky, neboť jejich částice mají velikost větší než 10−7 m.

Ukázka heterogenní směsi žuly

Typickým příkladem pevné heterogenní směsi je žula, v níž můžeme zřetelně vidět rozhraní mezi jednotlivými složkami, ze kterých je složena. Příkladem kapalné heterogenní směsi je ropa, která obsahuje mnoho různých složek v závislosti na místě naleziště. Příkladem plynné heterogenní směsi je dým, který také obsahuje mnoho složek v závislosti na tom, jaké látky jsou spalovány.

Dělení heterogenních směsíEditovat

Podle počtu složekEditovat

  • heterogenní směs dvousložková
  • heterogenní směs třísložková
  • heterogenní směs vícesložková

Podle skupenství složekEditovat

Podle skupenství dělíme pouze dvousložkové heterogenní směsi.

Druhy heterogenních směsí
Název směsi Skupenství rozptýlené složky Skupenství rozptylující složky Příklad
Suspenze pevné kapalné písek ve vodě
Emulze kapalné kapalné mléko
Pěna plynné kapalné pěna na holení
Aerosol mlha kapalné plynné vzdušná mlha
Aerosol dým pevné plynné kouř z komína

Oddělování složek směsiEditovat

Složky heterogenní směsi se mohou oddělovat mnoha metodami. Záleží na druhu směsi. Nejjednodušší metodou pro oddělování složek je ruční přebírání nebo plavení, které je známější pod názvem rýžování. Ostatní metody lze rozdělit na:

  • destilace na základě rozdílných teplot varu kapalných složek, například destilace ropy.
  • filtrace na základě rozdílných skupenství, používá se především pro oddělení pevné látky od kapalné nebo pevné látky od plynné. Pevná látka se zachytí na filtru, zatímco filtrem proteče do kádinky čistá kapalina. Čistá látka v kádince se nazývá filtrát a nejznámějším filtrem je filtrační papír.
  • odstřeďování se používá pouze v případě, že jedna ze složek je kapalná. Provádí se v odstředivkách.
  • extrakce na základě rozdílné rozpustnosti v daném rozpouštědle, extrakce neboli vyluhování se používá pro získávání olejů a barviv z přírodních materiálů.
  • sublimace na základě schopnosti pevné látky sublimovat a měnit se v plyn, používá se pro oddělení dvou či více pevných látek. Její průběh spočívá v zahřívání směsi, přičemž jedna látka sublimuje a přechází z pevného skupenství přímo do plynného. Snadno sublimující látkou je například jód nebo naftalen.
  • krystalizace na základě rozdílné rozpustnosti v závislosti na teplotě, používá se rušená krystalizace – rychlé ochlazení, volná krystalizace – pomalé ochlazování.
  • sedimentace neboli usazování odděluje vzájemně nerozpustné složky s různou hustotou na základě gravitačních sil, nejčastěji oddělení pevných částic z kapaliny, například čištění odpadních vod
  • chromatografie odděluje složky směsi na základě jejich rozdílných vlastností, například vyšší adsorpční schopnosti částic jedné ze složek.
  • elektroforéza na základě rozdílné pohyblivosti elektricky nabitých částic různých látek v elektrickém poli, například v biochemii k oddělování bílkovin.

Související článkyEditovat

OdkazyEditovat

LiteraturaEditovat

OPAVA, Zdeněk. Chemie kolem nás. 1. vyd. Praha: Albatros, 1986. 318 s. ISBN 13-751-86.

Externí odkazyEditovat

V části tohoto článku byl použit překlad z anglické wikipedie.