Otevřít hlavní menu

Imunitní systém je souhrn mechanismů zajišťujících integritu organismu rozeznáváním a likvidací cizích či vlastních, ale potenciálně škodlivých struktur. Projevuje se obranyschopností organismu, ale na druhou stranu i autotolerancí.

V širším slova smyslu má téměř každý orgán ochrannou funkci. V užším slova smyslu pak zde máme orgány, jejichž hlavní úloha spočívá ve vytváření a posilování obranyschopnosti organismu (např. brzlík a lymfatické orgány).

Obsah

Imunitní systém u různých typů organismůEditovat

Bakterie a další jednobuněčné organismy mají imunitní systém určený k boji proti bakteriím, virům (bakteriofágům) a dalším nitrobuněčným parazitům. Obvykle funguje na bázi restrikčních enzymů, které vystřihují a likviduji DNA, kterou rozpoznají jako cizorodou. Eukaryotní buňky mají imunitní systém podstatně komplexnější, u mnohobuněčných organismů pak organizace a složitost imunitního systému stoupá ještě výš, když jsou jeho součástí celé buňky, části orgánů, nebo orgány celé.

V rámci mnohobuněčných organismů zajišťuje imunitní systém jednak likvidaci patogenů, jednak likvidaci vadných buněk a tkání, zejména pak infikovaných buněk, které by se jinak staly ložiskem infekce, a rakovinových buněk.

Vyvinutý je zejména imunitní systém ptáků a imunitní systém savců.

Imunitní systém člověkaEditovat

Hlavním úkolem imunitního systému je obrana organismu proti antigenům a patogenům - nebezpečným cizorodým látkám (např. toxinům) či pozměněným buňkám vlastního těla (nádorové buňky).

Nespecifická imunitaEditovat

Kůže a slizniceEditovat

Kůže a sliznice jsou mechanickou barierou bránící průniku patogenů do těla. Navíc kůže vylučuje různé antibakteriální látky (např: kyselina mléčná, nenasycené mastné kyseliny…), sliznice mají dokonalý systém obrany proti infekci – tzv. slizniční imunitní systém (MALT).

ŽaludekEditovat

Žaludek je další barierou bránící průniku patogenů do těla. Žaludeční šťávy jsou totiž extrémně kyselé. (Obsahují např: kyselinu chlorovodíkovou.)

Bílé krvinky se schopností fagocytózyEditovat

Fagocyty- buňky imunitního systému schopny pohlcovat cizorodé částice v organismu

InterferonyEditovat

Interferony jsou proteiny uvolňované buňkami, které byly napadeny viry. Zabraňující množení virů.

KomplementEditovat

Komplement je soubor proteinů vyráběných fagocytujícími buňkami.

ZánětEditovat

Zánět je děj při kterém probíhá mnoho nespecifických imunitních reakcí. Projevuje se:

  • Rubor = zčervenání; je projevem hyperémie zánětlivého ložiska, při kterém se zvyšuje jak množství krve v jeho cévní síti, tak množství vlásečnic naplněných krví.
  • Tumor = otok; tj. zvětšení objemu tkání; souvisí se zvýšeným objemem krve v ložisku a následným výstupem tekutiny a krevních buněk z krve do tkání (proces zvaný exsudace a infiltrace).
  • Calor = zteplání; je dáno zvýšeným průtokem krve ložiskem (hyperémie), dále zvýšenou intenzitou katabolických procesů a vznikem pyrogenních látek.
  • Dolor = bolest; způsobena biochemickými, fyzikálně-chemickými a mechanickými změnami v zánětlivém ložisku. Jde především o hromadění kyselých metabolických zplodin (acidóza tkáně), zvýšený osmotický tlak a onkotický tlak v tkáni, zvýšenou koncentraci draselných a vodíkových kationů, jakož i mechanický tlak tkáně působící na nervová zakončení v ložisku.
  • Functio laesa = porucha funkce; je způsobena poškozením tkáně, poruchami krevního a lymfatického oběhu a reflexním útlumem aktivity postiženého orgánu.

Specifická imunitaEditovat

Související informace naleznete také ve článku Specifická imunita.

Je zajišťována lymfocyty (druhý nejpočetnější typ bílých krvinek) které se podle toho kde vznikly a typu integrálních membránových proteinů jejich buněčné membrány se dělí na

B-lymfocytyEditovat

Související informace naleznete také v článcích protilátka a B-lymfocyt.

B-lymfocyty byly objeveny v ptačím orgánu Fabriciově burze. Zajišťují látkovou (humorální) imunitu, tj. vyrábějí protilátky. Působením antigenu se transformují v imunoblasty, jejichž proliferaci (dělením) vznikají plasmatické a paměťové buňky. Plasmatické buňky produkují specifické protilátky proti danému antigenu. Některé B-lymfocyty se při styku s antigenem přemění na paměťové buňky, které zajistí velmi rychlou odpověď při opakovaném styku organismu s daným antigenem. Této reakce se využívá při očkování. B-lymfocyty tvoří asi 15% populace lymfocytů.

T-lymfocytyEditovat

T-lymfocyty dozrávají v brzlíku (lat. thymus), jejich název je odvozen z prvního písmene tohoto orgánu. Jsou to imunokompetentní buňky klíčové pro rozběhnutí imunitní reakce. Zajišťují buněčnou imunitu, stimulují B-lymfocyty k práci. Dále ničí buňky cizorodých (např. transplantovaných) tkání i pozměněné buňky vlastního těla (nádorové, buňky napadené viry).

Dělení:

OčkováníEditovat

Související informace naleznete také ve článku Očkování.

Imunizace (zvýšení obranyschopnosti organismu) se provádí dvěma způsoby:

  1. Aktivní imunizací při které se do těla vkládá oslabený původce nemoci (vakcinace). Proti kterému si tělo samo vyrobí protilátky. Preventivní očkování
  2. Pasivní imunizace při které jsou do těla vkládány přímo protilátky. Očkování pomocí očkovacího séra

Imunitní problémyEditovat

  • AIDS vyvolaná virem HIV napadajícím přímo buňky imunitního systému (T-lymfocyty).
  • Alergie - Nadměrná reakce organismu na antigen nebo i dlouhodobě se vyskytující látku v prostředí.
  • Transplantace

Vlivy na imunitní systémEditovat

Obecně je zřejmé, že na imunitní systém působí, často negativně, mnohé civilizační vlivy: od změn životního stylu (druhové i chemické složení stravy, stres atd.) až po nejrůznější formy znečištění prostředí. Kromě zvýšeného výskytu rakoviny, alergií a ekzému může být takovým oslabením zvýšeno i riziko mnoha dalších onemocnění. Radioaktivní a rentgenové záření ničí červenou kostní dřeň a tím i imunitní systém.

Související článkyEditovat