Otevřít hlavní menu

Dvojdyšní (Dipnoi, Dipneusti) jsou podtřída nozdratých ryb, jejíž zástupci dokážou dýchat vzdušný kyslík. Jsou známi z fosilních nálezů již od devonu a z fosilních pozůstatků je známo téměř 300 druhů v 64 rodech.[1] Do současnosti však přežily jen 3 rody – Neoceratodus, Lepidosiren, Protopterus – které žijí ve stojatých vodách Austrálie, Afriky a Jižní Ameriky.[2]

Jak číst taxoboxDvojdyšní
Stratigrafický výskyt:
spodní devon–současnost[1]
alternativní popis obrázku chybí
Vědecká klasifikace
Říše živočichové (Animalia)
Kmen strunatci (Chordata)
Podkmen obratlovci (Vertebrata)
Nadtřída ryby (Osteichthyes)
Třída nozdratí (Sarcopterygii)
Podtřída dvojdyšní (Dipnoi)
Müller, 1844
Řády
Sesterská skupina
čtyřnožci (Tetrapoda)
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Některé druhy mají jednu plíci, jiné plíce dvě.[2] Mají také specifický cévní systém a kostru. Některé kosti, jako premaxila, maxila a dentale, nejsou vyvinuty, jiné lebeční kosti jsou výrazně odlišné od kostry ryb. Místo zubů mívají obvykle jen tzv. zubní desky a je vyvinut jen jeden pár vnějších nozder. Šupiny jsou u současných dvojdyšných cykloidní.[1]

Recentní bahníciEditovat

Recentní bahníci
Řád Čeleď Druh Obrázek Poznámka
Ceratodontiformes Ceratodontidae bahník australský (Neoceratodus forsteri)  
Lepidosireniformes Lepidosirenidae bahník americký (Lepidosiren paradoxa)  
Protopteridae bahník východoafrický (Protopterus aethiopicus)  
bahník malý (Protopterus amphibius)  
bahník západoafrický (Protopterus annectens)  
bahník Dolloův (Protopterus dolloi)  


ReferenceEditovat

  1. a b c ROČEK, Zbyněk. Historie obratlovců : evoluce, fylogeneze, systém. Praha: Academia, 2002. 512 s. ISBN 80-200-0858-6. 
  2. a b HAJER, Jaromír. Fylogeneze a systém strunatců. Ústí nad Labem: Univerzita JAP, přírodovědecká fakulta, katedra biologie, 2006. Dostupné v archivu pořízeném dne 10-01-2012.