Otevřít hlavní menu

Genom je veškerá genetická informace uložená v DNA (u některých virů v RNA) konkrétního organismu. Zahrnuje všechny geny a nekódující sekvence.

Přesněji řečeno, genom organismu je kompletní sekvence DNA (popř. RNA, viz výše) jedné sady chromozómů. Tedy například jedna ze dvou sad, kterou má každý diploidní jedinec v každé somatické buňce.

Termín genom může být chápán úžeji jako kompletní výčet veškeré jaderné DNA, avšak také může být do něj zahrnuta navíc i veškerá DNA těch organel (semiautonomní organely - mitochondrie, chloroplasty,...), které dědí svou vlastní DNA. (Tedy soubor veškeré buněčné DNA obsahuje vedle vlastní jaderné DNA také mitochondriální a u rostlin plastidovou DNA.)

Genom člověka obsahuje přibližně 20 488 genů.[1]

Přečtené genomyEditovat

Podrobnější informace naleznete v článku sekvenování DNA.

Mimo organismů v následujícím výčtu bylo již přečteno mnoho genomů mnoha jednobuněčných organizmů (prvoků i bakterií) a virů. Jejich genomy patří k nejkratším a tak není překvapivé, že některé z nich patřily k prvním sekvenovaným druhům. Prvním přečteným genomem vůbec byl genom bakterie Haemophilus influenzae. Pro sekvenování byla vybrána kvůli svému výjimečně malému genomu, který obsahuje, jak již dnes víme jen 1 830 140 párů bází DNA a 1740 genů. K nejvýznamnějším osekvenovaným jednobuněčným patří bakterie Escherichia coli, kvasinky, a například virus SARS.

Přečtené genomy zahrnují databázi genů od „průměrného jedince“ daného druhu, protože k analýze jsou použity vždy vzorky z mnoha jedinců.

Genomy hmyzuEditovat

  1. octomilka (Drosophila melanogaster). Jeden z nejvýznamnějších modelových organismů pro výzkum dědičnosti.
  2. komár rodu Anopheles
  3. včela medonosná - leden 2004 - [1]. Významnou odlišností tohoto hmyzu je eusociálnost včel, krom toho je hospodářsky významným druhem.
  4. bourec morušový - (91%) v prosinci 2004 - [2]

Genomy rybEditovat

  1. dánio pruhované (Danio rerio)
  2. čtverzubec rudoploutvý (Takifugu rubripes)
  3. čtverzubec černozelený (Tetraodon nigroviridis) říjen 2004 - [3]. Přečtení dvou příbuzných genomů má pomoci při porozumění procesu evoluce.

Genomy obojživelníkůEditovat

  1. drápatka Xenopus tropicalis

Genomy ptákůEditovat

  1. kur bankivský (Gallus gallus) - březen 2004 [4]. Kur bankivský je divokým předkem kura domácího.

Genomy savcůEditovat

Například:

  1. člověk - Rozluštění lidského genomu bylo oznámeno 14. dubna 2003. Bylo však od té doby osekvenováno již více osob.
  2. myš - Myš byla prvním savcem jejíž genom mohl být porovnáván s lidským. Myš je zároveň modelovým organismem lékařského výzkumu.
  3. potkan - duben 2004 - [5]. Potkan je významným modelovým organismem v lékařském výzkumu.
  4. skot - nahrubo přečten v říjnu 2004 - [6]. Významné zejména z hospodářských a šlechtitelských důvodů.
  5. prase - červen 2005 - [7]. Významné jak z hospodářských a šlechtitelských důvodů, tak zároveň některé tkáně či orgány prasete mohou být používány v transplantační medicíně, je i proto velmi významné znát genom prasete.
  6. šimpanz - srpen 2005 - [8]. Zvláště významné pro porovnávatelnost s lidským genomem.
  7. pes, plemeno boxer. Významné pro výzkum některých dědičných onemocnění, která se psy sdílíme.
  8. makak

Genomy rostlinEditovat

  1. huseníček rolní (Arabidopsis thalliana); Arabidopsis je nejvýznamnější modelový organismus ve výzkumu rostlin.
  2. rýže (Oryza sativa)
  3. kukuřice setá (Zea mays)
  4. Topol chlupatoplodý (Populus trichocarpa) - Anotovaný genom byl uveřejněn v září 2006. Topol chlupatoplodý je první strom, jehož genom byl osekvenován.
  5. Physcomitrella patens (modelový druh mechu) - Anotovaný a kompletní genom mechu Physcomitrella patens byl uveřejněn v dubnu 2007.[2] Physcomitrella je prvním osekvenovaným mechorostem, ale zároveň i první sekvenovanou ne-semennou rostlinou a představuje tak cenný modelový organizmus pro studium evolučních procesů v rostlinné říši.

Genomy vyhynulých organismůEditovat

Biomolekulární výzkumy genomu současných organismů umožňují rekonstruovat některé základní charakteristiky genomu dávno vyhynulých organismů, jako jsou například druhohorní dinosauři. Výzkum pravděpodobné podoby genomu dinosaurů, vytvořený na základě porovnávání genomu současných ptáků a plazů, byl poprvé publikován v letech 2018 a 2019.[3]

ReferenceEditovat

  1. http://osel.cz/index.php?clanek=3083 Osel.cz Když záleží jen na taťkovi a nebo jen na mamce
  2. "Cosmoss.org - Physcomitrella pattens resource" - Databáze Physcomitrilího genomu a bioinformatických zdrojů (anglicky). www.cosmoss.org [online]. [cit. 2008-08-02]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2007-07-01. 
  3. http://www.pravek.info/zajimavosti/jak-vypadal-dinosauri-genom/

Související článkyEditovat

Externí odkazyEditovat