Otevřít hlavní menu
Tento článek pojednává o těžkém akutním respiračním syndromu. Možná hledáte: Sars (rozcestník).

SARS (z angl. Severe Acute Respiratory Syndrome, česky těžký akutní respirační syndrom, či také syndrom náhlého selhání dýchání) je virové onemocnění dýchacích cest způsobené koronavirem SARS-CoV. Jeho výskyt byl poprvé hlášen 16. listopadu 2002 z čínské provincie Kuang-tung. Během několika dalších měsíců se nákaza rozšířila do více než 30 zemí, nakazila přes 8000 lidí a přímo způsobila smrt 774 lidí.[1] V polovině roku 2003 se podařilo pomocí efektivních protiepidemických opatření zastavit šíření infekce, ale ještě začátkem roku 2004 byly nové případy hlášeny z Číny a několik případů infekce v laboratořích.[2] V České republice nebyly potvrzeny případy nakažení SARS.

SARS
Coronaviruses 004 lores.jpg
Koronaviry
Klasifikace
MKN-10 U04.
MeSH D045169
Jak číst taxoboxKoronavirus SARS
alternativní popis obrázku chybí
Koronavirus SARS (SARS-CoV)
Vědecká klasifikace
Skupina IV (ssRNA viry s pozitivní polaritou)
Řád Nidovirales
Čeleď Coronaviridae
Rod Betacoronavirus
Druh Koronavirus SARS
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Rentgen plic pacienta se SARS

Kromě smrtelného koronaviru SARS (SARS-CoV) se v lidské populaci nachází i příbuzné, méně virulentní koronaviry NL63 a OC43 způsobující nachlazení, vzácně zápal plic, a relativně nedávno objevené koronaviry NL63 a HKU1. V roce 2012 byl objeven virus z čeledi koronavirů nazvaný MERS-CoV způsobující zápal plic provázený selháním ledvin; WHO se obává, že tato nemoc má potenciál rozvinout se v epidemii.[3]

Obsah

PrůběhEditovat

Inkubační doba SARS, tj. časový interval, který uplyne od nákazy virem k prvním projevům onemocnění, činí 2–7 dní, v některých případech až 10 dní. Infekce začíná obvykle vysokou teplotou (nad 38 °C), bolestmi hlavy, celkovou únavou. Po 2–7 dnech se přidružuje suchý kašel a dýchací obtíže. U většiny postižených se vyvíjí zápal plic. Vysoká úmrtnost (téměř 10%[4]) je přičítána především příliš silné imunitní reakci vyvolané cytokiny (tzv. cytokinová bouře), hlavní roli má přílišná produkce interferonu gama lidskými buňkami.[5]

EpidemiologieEditovat

Původce nákazy – jeden z koronavirů – se šíří zejména kapénkovou infekcí při úzkém kontaktu s nemocnou osobou, případně prostřednictvím různých předmětů potřísněných sekrety dýchacích cest, jinými tělesnými tekutinami nebo stolicí. Předběžné zkušenosti nasvědčují tomu, že virus přežívá v prostředí několik dnů. Na délce přežívání se podílí množství faktorů, mimo jiné charakter potřísněného povrchu materiálu, druh tělesné tekutiny obsahující virus, teplota a vlhkost.

Tato nemoc je zoonóza, jako rezervoár jí slouží některé druhy netopýrů (např. čínský), i když infekce lidí pravděpodobně proběhly nepřímo, přes cibetky nebo psíky mývalovité.[2]

LéčbaEditovat

Léčba SARS je především symptomatická, provádí se srážení horečky pomocí antipyretik, dodává se kyslík, případně se mechanicky pomáhá dýchání. Pacienti infikovaní koronavirem SARS musí být izolováni, a nejlépe drženi v místnosti s podtlakem, což zabraňuje šíření viru vzduchem.

V současné době neexistuje účinný lék proti SARS testovaný na lidech, i když byly vyvinuty monoklonální protilátky[6] a léky blokující činnost virové helikázy, což zabraňuje replikaci viru;[7] tyto léky ovšem zatím nebyly schváleny pro použití na lidech.

PrevenceEditovat

Individuální ochrana spočívá v dodržování běžných hygienických zásad, uplatňovaných zejména při epidemiích akutních onemocnění dýchacích cest. Zvláště důležité je pečlivé mytí rukou teplou vodou a mýdlem. S ohledem na způsob šíření nákazy je nutné zamezit vzniku infekčního aerosolu při kašli a kýchání a vyhýbat se dotyku úst, nosu a očí nemytýma rukama.

ReferenceEditovat

  1. Summary of probable SARS cases with onset of illness from 1 November 2002 to 31 July 2003 [online]. WHO [cit. 2014-02-08]. Dostupné online. 
  2. a b CHAN, PK.; CHAN, MC. Tracing the SARS-coronavirus.. J Thorac Dis. Aug 2013, roč. 5, čís. Suppl 2, s. S118-21. DOI:10.3978/j.issn.2072-1439.2013.06.19. PMID 23977431. 
  3. Výskyt nového koronaviru souvisejícím s těžkým respiračním onemocněním [online]. Ministerstvo zdravotnictví ČR [cit. 2014-02-08]. Dostupné online. 
  4. Summary of probable SARS cases with onset of illness from 1 November 2002 to 31 July 2003 [online]. WHO [cit. 2014-02-08]. Dostupné online. 
  5. HUANG, KJ.; SU, IJ.; THERON, M., et al. An interferon-gamma-related cytokine storm in SARS patients.. J Med Virol. Feb 2005, roč. 75, čís. 2, s. 185-94. DOI:10.1002/jmv.20255. PMID 15602737. 
  6. ROBERTS, A.; THOMAS, WD.; GUARNER, J., et al. Therapy with a severe acute respiratory syndrome-associated coronavirus-neutralizing human monoclonal antibody reduces disease severity and viral burden in golden Syrian hamsters.. J Infect Dis. Mar 2006, roč. 193, čís. 5, s. 685-92. DOI:10.1086/500143. PMID 16453264. 
  7. KEUM, YS.; JEONG, YJ. Development of chemical inhibitors of the SARS coronavirus: viral helicase as a potential target.. Biochem Pharmacol. Nov 2012, roč. 84, čís. 10, s. 1351-8. DOI:10.1016/j.bcp.2012.08.012. PMID 22935448. 

LiteraturaEditovat

  • FERENČÍK, M; ROVENSKÝ, J; SHOENFELD, Y; MAŤHA, V. Imunitní systém; informace pro každého. 1. české. vyd. Praha: Grada Publishing, 2005. 

Externí odkazyEditovat

  •   Slovníkové heslo SARS ve Wikislovníku
Wikipedie neručí za správnost lékařských informací v tomto článku. V případě potřeby vyhledejte lékaře!
Přečtěte si prosím pokyny pro využití článků o zdravotnictví.