SARS

infekční onemocnění
Na tento článek je přesměrováno heslo Sars. Další významy jsou uvedeny na stránce Sars (rozcestník).
Možná hledáte: SARS-CoV-2.

SARS (z angl. Severe Acute Respiratory Syndrome, česky těžký akutní respirační syndrom, či také syndrom náhlého selhání dýchání) je virové onemocnění dýchacích cest způsobené koronavirem SARS-CoV. Jeho výskyt byl poprvé hlášen 16. listopadu 2002 z čínské provincie Kuang-tung. Během několika dalších měsíců se nákaza rozšířila do více než 30 zemí, nakazila přes 8000 lidí a přímo způsobila smrt 774 lidí.[2] V polovině roku 2003 se podařilo pomocí efektivních protiepidemických opatření zastavit šíření infekce, ale ještě začátkem roku 2004 byly nové případy hlášeny z Číny a několik případů infekce v laboratořích.[3] V České republice nebyly potvrzeny případy nakažení SARS.

SARS
Koronaviry
Koronaviry
Klasifikace
MKN-10 U04.
MeSH D045169
Minimální inkubační doba 2 d
Maximální inkubační doba 14 d
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Jak číst taxoboxKoronavirus SARS-CoV
alternativní popis obrázku chybí
Koronavirus SARS-CoV
Baltimorova klasifikace virů
Skupina IV (ssRNA viry s pozitivní polaritou)
Vědecká klasifikace
Realm Riboviria
Říše Orthornavirae
Kmen Pisuviricota
Třída Pisoniviricetes
Řád Nidovirales
Podřád Cornidovirineae
Čeleď Coronaviridae
Podčeleď Orthocoronavirinae
Rod Betacoronavirus
Podrod Sarbecovirus
Druh Severe acute respiratory syndrome-related
coronavirus
[1]
ráz / vnitrodruhový klad

                  SARS-CoV

Některá data mohou pocházet z datové položky.
Rentgen plic pacienta se SARS
Průběh epidemie v roce 2003.

PrůběhEditovat

Inkubační doba SARS, tj. časový interval, který uplyne od nákazy virem k prvním projevům onemocnění, činí 2–8 dní, v některých případech až 10 dní. Infekce začíná obvykle vysokou teplotou (nad 38 °C), bolestmi hlavy, celkovou únavou. Po 2–8 dnech se přidružuje suchý kašel a dýchací obtíže. U většiny postižených se vyvíjí zápal plic. Vysoká smrtnost (téměř 10 %[4]) je přičítána především příliš silné imunitní reakci vyvolané cytokiny (tzv. cytokinová bouře), hlavní roli má přílišná produkce interferonu gama lidskými buňkami.[5]

EpidemiologieEditovat

Původce nákazy – jeden z koronavirů – se šíří zejména kapénkovou infekcí při úzkém kontaktu s nemocnou osobou, případně prostřednictvím různých předmětů potřísněných sekrety dýchacích cest, jinými tělesnými tekutinami nebo stolicí. Předběžné zkušenosti nasvědčují tomu, že virus přežívá v prostředí několik dnů. Na délce přežívání se podílí množství faktorů, mimo jiné charakter potřísněného povrchu materiálu, druh tělesné tekutiny obsahující virus, teplota a vlhkost.

Tato nemoc je zoonóza, jako rezervoár jí slouží některé druhy netopýrů (např. čínský), i když infekce lidí pravděpodobně proběhly nepřímo, přes cibetky nebo psíky mývalovité.[3] První infekce lidí v provincii Guangdong byly zaznamenány u zaměstnanců restaurací, kteří připravovali divoká zvířata jako exotické menu.[6]

Kmeny koronavirů způsobující onemocnění u lidíEditovat

Kromě smrtelného koronaviru nemoci SARS (SARS-CoV) se v lidské populaci nachází i příbuzné, méně virulentní koronaviry NL63 a OC43 způsobující nachlazení, vzácně zápal plic, a relativně nedávno objevené koronaviry NL63 a HKU1. V roce 2012 byl objeven virus z čeledi koronavirů nazvaný MERS-CoV způsobující zápal plic provázený selháním ledvin.[7] V roce 2019 vypukla v Číně epidemie choroby COVID-19, která se následně rozšířila do světa; jejím původcem je virus SARS-CoV-2, patřící do stejného druhu jako SARS-CoV.[1]

Mechanismus infekceEditovat

Virus se váže na membránu lidských buněk prostřednictvím výběžku („Spike“) svého obalu, který je tvořen trimerem spike-proteinů S1, S2 a S2´. Protein S1 interaguje s receptory lidských buněk ACE2 (adenosin konvertáza) nebo receptorem CLEC4M (C-type lectin domain family 4 member M), který slouží jako mezibuněčný adhesivní protein lymfocytů, ale je též receptorem pro HIV. Protein S2 zprostředkuje fúzi virionu a buněčné membrány a během tohoto procesu zaujímá tři různé konformace. Po endocytóze je S2 štěpen buněčnou proteázou a odhalí tím S2´, který je vlastním peptidem zprostředkujícím destabilizaci fosfolipidové membrány a vstup do cytoplasmy.[8]

Spike proteiny izolované ze dvou kmenů SARS-CoV (Tor 2, epidemie SARS 2002-2003, a GD03, návrat SARS v zimě 2003–2004) a kmene SZ3 pocházejícího z cibetky se všechny váží s vysokou afinitou na receptor ACE2 buněk cibetky. Kmen Tor2, který způsobil epidemii SARS roku 2002, se od kmenu SZ3 liší dvěma bodovými mutacemi v aminokyselinách Asn-479 a Thr-487, které jsou odpovědné za jeho vysokou afinitu k lidskému receptoru ACE2. Kmen GD03, který způsobil jen lehčí onemocnění v zimě 2003–2004, má oproti němu nižší afinitu k lidskému ACE2.[9]

LéčbaEditovat

Léčba SARS je především symptomatická, provádí se srážení horečky pomocí antipyretik, dodává se kyslík, případně se mechanicky pomáhá dýchání. Pacienti infikovaní koronavirem SARS-CoV musí být izolováni, a nejlépe drženi v místnosti s podtlakem, což zabraňuje šíření viru vzduchem.

V současné době neexistuje účinný lék proti SARS testovaný na lidech, i když byly vyvinuty monoklonální protilátky[10] a léky blokující činnost virové helikázy, což zabraňuje replikaci viru;[11] tyto léky ovšem zatím nebyly schváleny pro použití na lidech.

PrevenceEditovat

Individuální ochrana spočívá v dodržování běžných hygienických zásad, uplatňovaných zejména při epidemiích akutních onemocnění dýchacích cest. Zvláště důležité je pečlivé mytí rukou teplou vodou a mýdlem. S ohledem na způsob šíření nákazy je nutné zamezit vzniku infekčního aerosolu při kašli a kýchání a vyhýbat se dotyku úst, nosu a očí nemytýma rukama.

OdkazyEditovat

ReferenceEditovat

  1. a b GORBALENYA, Alexander E.; BAKER, Susan C.; BARIC, Ralph S., et al. (Coronaviridae Study Group of the International Committee on Taxonomy of Viruses). The species Severe acute respiratory syndrome-related coronavirus: classifying 2019-nCoV and naming it SARS-CoV-2. Nature Microbiology [online]. Springer Nature Limited, 2. březen 2020. Online před tiskem. Dostupné online. ISSN 2058-5276. DOI:10.1038/s41564-020-0695-z. (anglicky) 
  2. Summary of probable SARS cases with onset of illness from 1 November 2002 to 31 July 2003 [online]. WHO [cit. 2014-02-08]. Dostupné online. 
  3. a b CHAN, PK.; CHAN, MC. Tracing the SARS-coronavirus.. J Thorac Dis. Aug 2013, roč. 5, čís. Suppl 2, s. S118-21. DOI:10.3978/j.issn.2072-1439.2013.06.19. PMID 23977431. 
  4. Summary of probable SARS cases with onset of illness from 1 November 2002 to 31 July 2003 [online]. WHO [cit. 2014-02-08]. Dostupné online. 
  5. HUANG, KJ.; SU, IJ.; THERON, M., et al. An interferon-gamma-related cytokine storm in SARS patients.. J Med Virol. Feb 2005, roč. 75, čís. 2, s. 185-94. DOI:10.1002/jmv.20255. PMID 15602737. 
  6. Guan Y et al., Isolation and Characterization of Viruses Related to the SARS Coronavirus from Animals in Southern China, Science 302, Issue 5643, pp. 276-278
  7. Výskyt nového koronaviru souvisejícím s těžkým respiračním onemocněním [online]. Ministerstvo zdravotnictví ČR [cit. 2014-02-08]. Dostupné online. 
  8. Epand, RM, Fusion peptides and the mechanism of viral fusion, Biochim Biophys Acta. 2003 Jul 11;1614(1):116-21
  9. UniProtKB - P59594 (SPIKE_CVHSA): Human SARS coronavirus (SARS-CoV)
  10. ROBERTS, A.; THOMAS, WD.; GUARNER, J., et al. Therapy with a severe acute respiratory syndrome-associated coronavirus-neutralizing human monoclonal antibody reduces disease severity and viral burden in golden Syrian hamsters.. J Infect Dis. Mar 2006, roč. 193, čís. 5, s. 685-92. DOI:10.1086/500143. PMID 16453264. 
  11. KEUM, YS.; JEONG, YJ. Development of chemical inhibitors of the SARS coronavirus: viral helicase as a potential target.. Biochem Pharmacol. Nov 2012, roč. 84, čís. 10, s. 1351-8. DOI:10.1016/j.bcp.2012.08.012. PMID 22935448. 

LiteraturaEditovat

  • FERENČÍK, M.; ROVENSKÝ, J.; SHOENFELD, Y.; MAŤHA, V. Imunitní systém; informace pro každého. 1. české. vyd. Praha: Grada Publishing, 2005. 

Externí odkazyEditovat

  •   Slovníkové heslo SARS ve Wikislovníku
Wikipedie neručí za správnost žádných informací v žádném článku. V případě potřeby vyhledejte odpovídajícího odborníka!
Přečtěte si prosím pokyny pro využití článků o zdravotnictví.