Otevřít hlavní menu

Gen

molekulární nositel dědičné informace
Gen (anglicky: gene) - kódující oblast v segmentu eukaryotické DNA

Gen je jeden ze základních genetických pojmů. Používá se ve dvou základních významech: jako synonymum pro vlohu a jako pojmenování pro konkrétní úsek DNA.

Gen jako vlohaEditovat

Jakožto vloha je gen vlastně jednotka informace, dle níž se vytváří podoba organismu - fenotyp. Vyskytuje se v rozdílných typech - alelách, které se navzájem odlišují ve svém vlivu na fenotyp. Jejich vliv však nemusí být absolutní, při realizaci vlohy (konkrétní alely) ve fenotypu je třeba zvážit možné mezialelové interakce a vliv prostředí na fenotyp. V souvislosti s geny se používají ještě pojmy penetrance (pravděpodobnost projevení se) a expresivita (síla projevu). Geny jakožto vlohy lze obecně rozdělit na dva typy - majorgeny a minorgeny.

MajorgenyEditovat

Majorgeny - geny velkého účinku mají obecně velký účinek na fenotyp. Vliv prostředí na jejich expresi je obvykle nevýznamný, nebo málo významný. Kódují tzv. kvalitativní znaky - tj. znaky kódované jedním nebo jen několika málo geny (barva očí, tvar ušního boltce, barva hrachových semen, struktura hemoglobinu).

MinorgenyEditovat

Minorgeny - geny malého účinku mají obecně malý účinek na fenotyp a týkají se zpravidla vlastností kódovaných mnoha geny a alelami (celková velikost organismu, dojivost…) - tzv. kvantitativní znaky. Jejich mezialelové interakce jsou velmi složité. Jeden gen samotný zpravidla nemá valný význam. Účinky jednotlivých alel různých genů (ale někdy i alel téhož genu) se s dominantním účinkem podobného typu (alely podporující růst například) často sčítají nebo násobí.

Zde definované rozdíly mezi minor- a major- geny (a mezi kvantitativními a kvalitativními znaky) ovšem takto platí pouze obecně, v případě kvantitativních znaků podložených mnoha minorgeny a kvalitativních znaků podložených 1-2 majorgeny. V hraniční oblasti (řekněme znaky kódovanými 3-6 geny) je rozhodování se nad tím, co je kvalitativní a co kvantitativní znak poněkud komplikovanější a ať už se rozhodnete vybrat si jakoukoliv skupinu, neznamená to, že její obecné vlastnosti budou platit.

Gen jako úsek DNAEditovat

Genem se nazývá úsek DNA se specifickou funkcí, který je schopen utvářet při dělení buňky svoje vlastní přesné kopie, které se přenáší do dalších generací. Samozřejmě existují i jiné definice. Jedna ze starších (a už většinou opuštěných) tvrdí, že gen je úsek DNA kódující bílkovinu. Přestává se používat jednak proto, že ne všechny geny kódují bílkoviny, a jednak proto, že jen málo genů eukaryotických organismů (nebo např. Archebakterií) kóduje bílkovinu jedinou.

Jednotlivé geny se na DNA mohou překrývat.

Geny rozlišujeme na geny strukturní, geny pro RNA a geny regulační.

Geny mohou obsahovat funkční úseky, které jsou přepisovány do mRNA a dále translatovány při proteosyntéze, ty jsou zvány exony, a úseky, jejichž funkce dosud nebyla zcela objasněna a které nejsou využívány pro translaci, zvané introny. Dle jejich obsahu geny dělíme na jednoduché - obsahují pouze exony, a složené - obsahují i introny.

Pokud se gen jmenuje stejně jako jím kódovaný protein, tak se (většinou) gen zapisuje malým písmenem a protein velkým písmenem. Např. „gen bax kóduje protein BAX“. V textu tak poznáme, co přesně má autor na mysli. (Lze ale použít i velká písmena pro gen, pokud se přímo před název genu napíše slovo „gen“. Např. „… studován byl gen BAX.“)

Související článkyEditovat

Externí odkazyEditovat