Otevřít hlavní menu
Tento článek je o biologickém pojmu. O textilní technice pojednává článek Splicing (příze).

Splicing (česky někdy sestřih) je postsyntetická úprava mediátorové RNA, k níž dochází v jádru eukaryotních organismů. Je to jedna z posttranskripčních modifikací mRNA.

Zjednodušená ilustrace exonů a intronů v pre-mRNA. Z pre-mRNA vzniká hotová mRNA mechanismem zvaným splicing.

VýznamEditovat

Geny eukaryotních organismů obsahují exony, části nesoucí informace ke stavbě proteinů, a introny, které žádnou takovou informaci nenesou. Při transkripci z DNA do RNA se přepisuje celý gen včetně intronů. Takto vzniklá mRNA se nazývá pre-mRNA a musí být před opuštěním jádra nejdříve různými způsoby upravena (viz mRNA) a zbavena nekódujících částí. Tento sestřih je dosažen několika mechanismy.

Ve většině případů však nemusí být mRNA sestřihávána jen jedním způsobem. Pokud existuje více variant splicingu jednoho řetězce mRNA, může tím být logicky regulována struktura budoucích proteinů. Říká se tomu alternativní splicing. Tento mechanismus má za následek, že z jednoho genu u eukaryot může vzniknout více různých proteinů a zvyšuje se tedy bohatost eukaryotického proteomu.[1]

Mechanismus sestřihuEditovat

Sestřih pomocí spliceozomuEditovat

Spliceozom obsahuje množství malých ribonukleoproteinů (snRNPs, vyslovováno "snurps"), schopných katalýzy chemických reakcí a konkrétně sestřihu.

AutosplicingEditovat

Autosplicing je vzácnější mechanismus, vyskytující se většinou u ribozymů. Znamená, že molekuly katalyzují sestřih své vlastní struktury.

OdkazyEditovat

ReferenceEditovat

  1. Mariano A. Garcia-Blanco. ENCYCLOPEDIA OF BIOLOGICAL CHEMISTRY, FOUR-VOLUME SET, 1-4. Příprava vydání Lennarz,W.J., Lane, M.D.. [s.l.]: [s.n.] Kapitola Alternative Splicing: Regulation of Fibroblast Growth Factor Receptor (FGFR). 

Související článkyEditovat