Otevřít hlavní menu
Topografie zadní strany mozkového kmene a thalamu.
Oddíl B - střední mozek.

Střední mozek (latinsky: mesencephalon) je oddíl centrální nervové soustavy, který umožňuje zprostředkování důležitých reflexů a procházejí jím dráhy, které vedou signály z páteřní míchy do mozečku a mozkové kůry, a také vzruchy opačným směrem z mozkové kůry a bazálních ganglií do mozečku, prodloužené a páteřní míchy.

AnatomieEditovat

U nižších obratlovců je střední mozek nejvyšší motorickou oblastí.

U vyšších obratlovců se začíná vyvíjet lamina quadrigemina, s tím jak se zdokonaluje sluchový a zrakový systém. Colliculi superiores se spojují s vlákny tractus opticus (zraková dráha) a colliculi inferiores s vlákny lemniscus lateralis (sluchová dráha). Paralelně dochází ke vzniku okohybných nervů v nc. ruber a v nc. niger.

 
Frontální řez středním mozkem.

Na průřezu středním mozkem rozlišujeme tyto struktury:

  1. Tektum (tectum) – je nejdále vzadu (dorzálně). Skládá se ze čtverhrbolí (lamina quadrigemina), tj. colliculi superiores a colliculi inferiores. Brachia kolikulů je spojují s převodními jádry mezimozku skrze corpus geniculatum laterale pro colliculi superiores a corpus geniculatum mediale pro colliculi inferiores.
  2. Tegmentum – leží pod tektem a vedou tudy vzestupné i sestupné dráhy spojující vyšší oddíly mozku s nižšími a s míchou. Jsou zde uložená jádra mozkových nervů. Přední (ventrální) část tegmenta je vedle substantia nigra důležitým zdrojem dopaminergních vláken (produkce dopaminu).
  3. Pedunculi cerebrales – tvoří přední (ventrální) část středního mozku. Vedou zde dráhy z mozkové kůry do mozkového kmene a míchy.

Jádra středního mozkuEditovat

 
2. oddíl - střední mozek.

Dráhy procházející středním mozkemEditovat

  • Sluchová dráha – lemniscus lateralis.
  • Somatosenzorická dráha – lemniscus medialis.
  • Spinothalamické a spinotektální dráhy.
  • Rubrospinální dráha – kříží se v něm (decussatio Foreli).
  • Tektobulbární a tektospinální dráhy – kříží se v něm (decussatio Meynerti).
  • Retikulothalamická dráha

FyziologieEditovat

Colliculi superioresEditovat

jsou centrem nepodmíněných zrakových reflexů, tzn. pohybů očí, hlavy nebo i celého těla vyvolaných drážděním sítnic. Sjednocují i sluchovězrakové a vestibulovizuální přicházející signály jako jsou lokalizace zvuku, polohy a těla.

Colliculi inferioresEditovat

jsou centrem nepodmíněných sluchových reflexů, pohybů uší, hlavy nebo celého těla. Reflexy jsou vyvolány stimulací sluchového čidla. Podílejí se také na určení místa vzniku zvuku (lokalizaci zdroje).

Lamina quadrigemina (čtverhrbolí)Editovat

je významným centrem tzv. strážného, pohotovostního reflexu (startle reflex), což je soubor složitých nepodmíněných reflexů, které se vybavují náhlými podněty působícími především na zrak a sluch. Je aktivní ve spánku (strážní funkce) a při nadprahovém sluchovém podnětu aktivuje komplex činností, které vedou k probuzení.

Oddíl středního mozku ležící nejvíce nahoře (kraniálně) je odpovědný za vybavení zornicového reflexu. Střední mozek je také důležitý při udržování vzpřímené polohy těla – tzv. vzpřimovací reflexy (dovolují obnovit normální vzpřímenou polohu těla např. po upadnutí nebo sezení).

PatologieEditovat

Poškození jader okohybných nervů způsobí obrnu příslušného okohybného svalu.

Poškození tegmentálních jader (nc. ruber, substantia nigra) a retikulární formace má za následek poruchy mimovolních pohybů a svalového napětí.

Při přerušení pedunkulu koncového mozku se objeví příznaky spastické obrny.

LiteraturaEditovat

  • Mysliveček, Jaromír; Myslivečková-Hassmanová, Jarmila: Nervová soustava – Funkce, struktura a poruchy činnosti, vydalo Avicenum, Praha 1989.
  • SINĚLNIKOV, R. D. a kolektiv. Atlas anatomie člověka. Svazek III. Praha: Státní zdravotnické nakladatelství, 1965. 400 s.