Ploutev

orgány ryb, paryb a některých vodních plazů a savců
Tento článek je o rybích orgánech. O potápěčském vybavení pojednává článek ploutve (plavání).

Ploutve jsou orgány ryb, paryb a některých vodních plazů a savců, jejichž funkcí je zajišťovat pohyb, hydrodynamiku a případně i ochranu organismu ve vodě. Stavba ploutví u ryb a savců se liší, což je dáno jejich původem. Zatímco u ryb se jedná o primitivní končetiny, které jsou vyztužovány kostěnými paprsky, u savců mají párové ploutve kostru, neboť vznikly přizpůsobením končetin vodnímu prostředí.

Ploutve
(1) prsní ploutev, (2) břišní ploutev, (3) hřbetní ploutev, (4) tuková ploutvička, (5) řitní ploutev, (6) ocasní ploutev

Ploutve nesou název podle svého typického umístění na těle živočicha. Ploutve se dělí na párové a nepárové. Počet paprsků v nepárových ploutvích je důležitým rozpoznávacím znakem ryb. Paprsky jsou vlastně podpůrnou kostrou ploutví a podle stavby se dělí na tvrdé a měkké. Tvrdé paprsky jsou obvykle ostré, často i s drobnými zoubky, měkké bývají rozvětvené a článkované.

Ploutve rybEditovat

  • párové (sudé) ploutve
    • prsní ploutve – pro značnou část druhů ryb pohybový orgán
    • břišní ploutve – zajišťují stabilitu ryb
  • nepárové (liché) ploutve
    • hřbetní ploutev – u některých druhů se objevují i několik oddělených hřbetních ploutví (např. okounovití nebo také samostatné paprsky před hřbetní ploutví (např. koljuškovití)
    • řitní ploutev – je umístěna za řitním otvorem, u některých skupin ryb (např. živorodkovití) je přeměněna na speciální pohlavní orgán
    • ocasní ploutev – orgán pohybu pro naprostou většinu druhů

Zvláštní modifikaci ploutví mají např. úhoři, kterým nepárové ploutve splývají v celistvý ploutevní lem.

Tuková ploutvička je zvláštní tukový výstupek za hřbetní ploutví, který se vyskytuje u některých druhů (např. lososů), nejedná se však o pravou ploutev.


Externí odkazyEditovat