Otevřít hlavní menu
Karapax kraba Cancer irroratus

Karapax je hřbetní část krunýře želvy. Také se tak označuje vnější ochrana těla překrývající hlavohruď některých korýšů a pavoukovců. U některých živočichů se na něm projevuje pohlavní dvojtvárnost.

Obsah

ŽelvyEditovat

U želv může být různě tvarovaný a zabarvený, většinou slouží pro větší bezpečnost jedince. Představuje jednak pevnou ochranu před predátory, z nichž někteří si s ním ale dovedou poradit - například shozením želvy z velké výšky na skálu (draví ptáci). U některých druhů umožňuje maskování v prostředí (mimikry).

U mnohých želv byla také zaznamenána změna provázaná změnou prostředí (např. jiné zabarvení při pobytu venku oproti chovu v teráriu), obecně jej mívají želvy žijící v zajetí méně zabarvený oproti želvám žijícím v přírodě.

Na zdravém růstu karpaxu se podílí správná strava, přísun vitamínů, vápníku a také pobyt na slunci, tedy dostatek UV záření. Pokud zvíře nemá dostatek tohoto, nastane změknutí krunýře a může dojít k jeho trvalému zdeformování-křivici. Tento problém se objevuje zejména u zvířat mladých, která rostou a krunýř se jim teprve vyvíjí.[1]

ČlenovciEditovat

KorýšiEditovat

 
Karapax korýše

Krunýř hlavohrudi korýše ústí ve své přední části do nápadného čelního hrotu rostrum. Postranní výběžky karapaxu poskytují zespodu otevřenou žaberní dutinu, která ukrývá žábry na hrudních nožkách a na hrudní stěně. Zabarvením a svou pevností chrání karapax živočicha. Jeho chemické složení je odlišné od samotné pokožky, 46,7 % chitinu, 46,3 % uhličitanu vápenatého a 7 % fosforečnanu vápenatého. Krunýř raků obsahuje dvě základní barviva; blankytnou modř cyanokrystalin a červenou crustaceorubin.[2]

PavoukovciEditovat

 
Karapax pavoukovce

ReferenceEditovat

  1. WILKE, Hartmut. Želvy: jak o ně správně pečovat a jak jim porozumět:rady odborníka ke správnému chovu. Praha: Vašut, 2001. 60 s. ISBN 978-80-7236-003-5. 
  2. PATOKA, Jiří. Chováme sladkovodní raky. Praha: Grada, 2008. 128 s. ISBN 978-80-247-6063-6. 

Externí odkazyEditovat