Šupinatí

	Šupinatí
	agama osadní
Vědecká klasifikace
Říše	živočichové (Animalia);
Kmen	strunatci (Chordata);
Podkmen	obratlovci (Vertebrata);
Třída	plazi (Reptilia);
Řád	šupinatí (Squamata); Oppel, 1811
Podřády
	ještěři (Sauria); hadi (Serpentes); dvouplazi (Amphisbaenia);
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Šupinatí (Squamata) jsou největší řád plazů zahrnující přes 10 000 druhů (k roku 2018 přibližně 10 793).^[1] Jejich společným znakem je silná kůže krytá rohovitými šupinami, která se v různých intervalech obměňuje. Šupiny mají rozdílné velikosti a uspořádání podle druhové příslušnosti. Hadi svlékají kůži vcelku, ještěři po částech. Dalším společným znakem je samčí pářící orgán skládají se ze dvou tzv. „hemipenisů“. U hadů a některých ještěrů (například u varanů) se nachází přídatné čichové ústrojí známé jako Jacobsonův orgán. Většina šupinatých je vejcorodá (oviparní), ale některé druhy jsou vejcoživorodá (ovoviviparní) nebo živorodá (viviparní).

Šupinatí se tradičně dělí na tři podřády - ještěry, hady a dvouplazy. V současnosti se ale již ví, že toto dělení je fylogeneticky nesprávné. Řád šupinatých je totiž tvořen dvěma sesterskými velkými větvemi, z nichž ta první (Iguania) zahrnuje leguánovité, agamovité a chameleonovité „ještěry“ a ta druhá (Scleroglossa) zbytek „ještěrů“ včetně hadů a dvouplazů. Nejbližšími příbuznými hadů jsou varani.

EvoluceEditovat

Mezi nejstarší zástupce šupinatých patřil druh Megachirella wachtleri, žijící v období středního triasu (zhruba před 245 miliony let) na území dnešní Itálie. Byl vědecky popsán v roce 2018 a předchozí nejstarší fosilii této skupiny překonal asi o 70 milionů let.^[2]

Velikostní rekordmaniEditovat

Největšími zástupci této skupiny byli zřejmě druhohorní (svrchnokřídoví) mořští mosasauři, dosahující délky až kolem 17 metrů a hmotnosti v řádu mnoha tun (např. Hainosaurus). Vyhynuli však spolu s neptačími dinosaury na konci křídy, před 66 miliony let. Ze suchozemských šupinatých mohl být největší obří paleocénní had Titanoboa cerrejonensis, dosahující délky přes 13 metrů a hmotnosti přes 1 tunu.

Tradiční systémEditovat

podřád: ještěři (Sauria)

nadčeleď: Iguania - leguáni
- čeleď: leguánovití (Iguanidae)
- čeleď: agamovití (Agamidae)
- čeleď: chameleonovití (Chamaeleonidae)
nadčeleď: Gekkota - gekoni
- čeleď: beznožkovití (Dibamidae)
- čeleď: dvounožkovití (Pygopodidae)
- čeleď: gekonovití (Gekkoninae)
nadčeleď: Scincomorpha - scinkové
- čeleď: kruhochvostovití (Cordylidae)
- čeleď: tejovčíkovití (Gymnophthalmidae)^[3]
- čeleď: ještěrkovcovití (Gerrhosauridae)
- čeleď: ještěrkovití (Lacertidae)
- čeleď: scinkovití (Scincidae)
- čeleď: tejovití (Teiidae)
- čeleď: xantusiovití (Xantusiidae)
nadčeleď: Varanoidea (syn. Platynota) - varani
- čeleď: varanovití (Varanidae)
- čeleď: varanovcovití (Lanthanotidae)
- čeleď: korovcovití (Helodermatidae)
nadčeleď: Diploglossa - slepýši
- čeleď: slepýšovití (Anguidae)
- čeleď: hadovcovití (Anniellidae)
- čeleď: krokodýlovcovití (Xenosauridae)

podřád: hadi (Serpentes)

nadčeleď: Henophidia - hroznýši
- čeleď: jihoameričtí vinejšovití (Aniliidae)
- čeleď: válejšovití (Anomochilidae)
- čeleď: hroznýšovití (Boidae)
- čeleď: hroznýšovkovití (Bolyeriidae)
- čeleď: vinejšovití (Cylindrophiidae)
- čeleď: krajtovkovití (Loxocemidae)
- čeleď: krajtovití (Pythonidae)
- čeleď: pahroznýškovití (Tropidophiidae)
- čeleď: krátkorepovití (Uropeltidae)
- čeleď: duhovcovití (Xenopeltidae)
nadčeleď: Xenophidia (syn. Caenophidia) - užovkovci
- čeleď: bradavičníkovití (Acrochordidae)
- čeleď: zemězmijovití (Atractaspididae)
- čeleď: užovkovití (Colubridae)
- čeleď: korálovcovití (Elapidae)
- čeleď: vodnářovití (Hydrophiidae)
- čeleď: zmijovití (Viperidae)
nadčeleď: Typhlopoidea - slapáci
- čeleď: slepčíkovití (Anomalepididae)
- čeleď: slepanovití (Leptotyphlopidae)
- čeleď: slepákovití (Typhlopidae)

podřád: dvouplazi (Amphisbaenia)

čeleď: dvouplazovití (Amphisbaenidae)
čeleď: zeměplazovití (Trogonophidae)
čeleď: dvojnožkovití (Bipedidae)

ReferenceEditovat

↑ Species Statistics (2018). www.reptile-database.org [online]. [cit. 2019-11-04]. Dostupné online.
↑ Tiago R. Simões, Michael W. Caldwell, Mateusz Tałanda, Massimo Bernardi, Alessandro Palci, Oksana Vernygora, Federico Bernardini, Lucia Mancini & Randall L. Nydam (2018). The origin of squamates revealed by a Middle Triassic lizard from the Italian Alps. Nature 557: 706–709 (2018). doi: https://doi.org/10.1038/s41586-018-0093-3
↑ Renato Recoder; et al. (2020). Lizards from the Lost World: two new species and evolutionary relationships of the Pantepui highland Riolama (Gymnophthalmidae). Zoological Journal of the Linnean Society, zlz168. doi: https://doi.org/10.1093/zoolinnean/zlz168

LiteraturaEditovat

Akinobu Watanabe; et al. (2019). Ecomorphological diversification in squamates from conserved pattern of cranial integration (PDF). Proceedings of the National Academy of Sciences (advance online publication). doi: https://doi.org/10.1073/pnas.1820967116
Frank T. Burbrink; et al. (2019). Interrogating genomic-scale data for Squamata (lizards, snakes, and amphisbaenians) shows no support for key traditional morphological relationships. Systematic Biology, syz062 (advance online publication). doi: https://doi.org/10.1093/sysbio/syz062

[1] Species Statistics (2018). www.reptile-database.org [online]. [cit. 2019-11-04]. Dostupné online.

[2] Tiago R. Simões, Michael W. Caldwell, Mateusz Tałanda, Massimo Bernardi, Alessandro Palci, Oksana Vernygora, Federico Bernardini, Lucia Mancini & Randall L. Nydam (2018). The origin of squamates revealed by a Middle Triassic lizard from the Italian Alps. Nature 557: 706–709 (2018). doi: https://doi.org/10.1038/s41586-018-0093-3

[3] Renato Recoder; et al. (2020). Lizards from the Lost World: two new species and evolutionary relationships of the Pantepui highland Riolama (Gymnophthalmidae). Zoological Journal of the Linnean Society, zlz168. doi: https://doi.org/10.1093/zoolinnean/zlz168

[1]

[2]

[3]