Šupinatí

Šupinatí (Squamata) jsou největší řád plazů zahrnující přes 7 500 druhů. Jejich společným znakem je silná kůže krytá rohovitými šupinami, která se v různých intervalech obměňuje. Šupiny mají rozdílné velikosti a uspořádání podle druhové příslušnosti. Hadi svlékají kůži vcelku, ještěři po částech. Dalším společným znakem je samčí pářící orgán skládají se ze dvou tzv. „hemipenisů“. U hadů a některých ještěrů (například u varanů) se nachází přídatné čichové ústrojí známé jako Jacobsonův orgán. Většina šupinatých je vejcorodá (oviparní), ale některé druhy jsou vejcoživorodá (ovoviviparní) nebo živorodá (viviparní).

Šupinatí
agama osadní
Vědecká klasifikace
Říše	živočichové (Animalia)
Kmen	strunatci (Chordata)
Podkmen	obratlovci (Vertebrata)
Třída	plazi (Reptilia)
Řád	šupinatí (Squamata) Oppel, 1811
Podřády
ještěři (Sauria) hadi (Serpentes) dvouplazi (Amphisbaenia)
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Šupinatí se tradičně dělí na tři podřády - ještěry, hady a dvouplazy. V současnosti se ale již ví, že toto dělení je fylogeneticky nesprávné. Řád šupinatých je totiž tvořen dvěma sesterskými velkými větvemi, z nichž ta první (Iguania) zahrnuje leguánovité, agamovité a chameleonovité „ještěry“ a ta druhá (Scleroglossa) zbytek „ještěrů“ včetně hadů a dvouplazů. Nejbližšími příbuznými hadů jsou varani.

Obsah

Evoluce

Mezi nejstarší zástupce šupinatých patřil druh Megachirella wachtleri, žijící v období středního triasu (zhruba před 245 miliony let) na území dnešní Itálie. Byl vědecky popsán v roce 2018 a předchozí nejstarší fosilii této skupiny překonal asi o 70 milionů let.

Velikostní rekordmani

Největšími zástupci této skupiny byli zřejmě druhohorní (svrchnokřídoví) mořští mosasauři, dosahující délky až kolem 17 metrů a hmotnosti v řádu mnoha tun (např. Hainosaurus). Vyhynuli však spolu s neptačími dinosaury na konci křídy, před 66 miliony let. Ze suchozemských šupinatých mohl být největší obří paleocénní had Titanoboa cerrejonensis, dosahující délky přes 13 metrů a hmotnosti přes 1 tunu.

Tradiční systém

podřád: ještěři (Sauria)

• nadčeleď: Iguania - leguáni
  • čeleď: leguánovití (Iguanidae)
  • čeleď: agamovití (Agamidae)
  • čeleď: chameleonovití (Chamaeleonidae)
• nadčeleď: Gekkota - gekoni
  • čeleď: beznožkovití (Dibamidae)
  • čeleď: dvounožkovití (Pygopodidae)
  • čeleď: gekonovití (Gekkoninae)
• nadčeleď: Scincomorpha - scinkové
  • čeleď: kruhochvostovití (Cordylidae)
  • čeleď: tejovčíkovití (Gymnophthalmidae)
  • čeleď: ještěrkovcovití (Gerrhosauridae)
  • čeleď: ještěrkovití (Lacertidae)
  • čeleď: scinkovití (Scincidae)
  • čeleď: tejovití (Teiidae)
  • čeleď: xantusiovití (Xantusiidae)
• nadčeleď: Varanoidea (syn. Platynota) - varani
  • čeleď: varanovití (Varanidae)
  • čeleď: varanovcovití (Lanthanotidae)
  • čeleď: korovcovití (Helodermatidae)
• nadčeleď: Diploglossa - slepýši
  • čeleď: slepýšovití (Anguidae)
  • čeleď: hadovcovití (Anniellidae)
  • čeleď: krokodýlovcovití (Xenosauridae)

podřád: hadi (Serpentes)

• nadčeleď: Henophidia - hroznýši
  • čeleď: jihoameričtí vinejšovití (Aniliidae)
  • čeleď: válejšovití (Anomochilidae)
  • čeleď: hroznýšovití (Boidae)
  • čeleď: hroznýšovkovití (Bolyeriidae)
  • čeleď: vinejšovití (Cylindrophiidae)
  • čeleď: krajtovkovití (Loxocemidae)
  • čeleď: krajtovití (Pythonidae)
  • čeleď: pahroznýškovití (Tropidophiidae)
  • čeleď: krátkorepovití (Uropeltidae)
  • čeleď: duhovcovití (Xenopeltidae)
• nadčeleď: Xenophidia (syn. Caenophidia) - užovkovci
  • čeleď: bradavičníkovití (Acrochordidae)
  • čeleď: zemězmijovití (Atractaspididae)
  • čeleď: užovkovití (Colubridae)
  • čeleď: korálovcovití (Elapidae)
  • čeleď: vodnářovití (Hydrophiidae)
  • čeleď: zmijovití (Viperidae)
• nadčeleď: Typhlopoidea - slapáci
  • čeleď: slepčíkovití (Anomalepididae)
  • čeleď: slepanovití (Leptotyphlopidae)
  • čeleď: slepákovití (Typhlopidae)

podřád: dvouplazi (Amphisbaenia)

• čeleď: dvouplazovití (Amphisbaenidae)
• čeleď: zeměplazovití (Trogonophidae)
• čeleď: dvojnožkovití (Bipedidae)

Literatura

• Akinobu Watanabe; et al. (2019). Ecomorphological diversification in squamates from conserved pattern of cranial integration (PDF). Proceedings of the National Academy of Sciences (advance online publication). doi: https://doi.org/10.1073/pnas.1820967116

Portály: Živočichové

Autoritní data: GND: 4209521-9