Šupinatí
Šupinatí (Squamata) jsou největší řád plazů zahrnující přes 10 000 druhů (k roku 2018 přibližně 10 793).[1] Jejich společným znakem je silná kůže krytá rohovitými šupinami, která se v různých intervalech obměňuje. Šupiny mají rozdílné velikosti a uspořádání podle druhové příslušnosti. Hadi svlékají kůži vcelku, ještěři po částech. Dalším společným znakem je samčí pářící orgán skládají se ze dvou tzv. „hemipenisů“. U hadů a některých ještěrů (například u varanů) se nachází přídatné čichové ústrojí známé jako Jacobsonův orgán. Většina šupinatých je vejcorodá (oviparní), ale některé druhy jsou vejcoživorodá (ovoviviparní) nebo živorodá (viviparní).
 Šupinatí | |
 | |
| Vědecká klasifikace | |
|---|---|
| Říše |
živočichové (Animalia) |
| Kmen |
strunatci (Chordata) |
| Podkmen |
obratlovci (Vertebrata) |
| Třída |
plazi (Reptilia) |
| Řád |
šupinatí (Squamata) Oppel, 1811 |
 Areál rozšíření
| |
| Podřády | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Šupinatí se tradičně dělí na tři podřády - ještěry, hady a dvouplazy. V současnosti se ale již ví, že toto dělení je fylogeneticky nesprávné. Řád šupinatých je totiž tvořen dvěma sesterskými velkými větvemi, z nichž ta první (Iguania) zahrnuje leguánovité, agamovité a chameleonovité „ještěry“ a ta druhá (Scleroglossa) zbytek „ještěrů“ včetně hadů a dvouplazů. Nejbližšími příbuznými hadů jsou varani.
EvoluceEditovat
Mezi nejstarší zástupce šupinatých patřil druh Megachirella wachtleri, žijící v období středního triasu (zhruba před 245 miliony let) na území dnešní Itálie. Byl vědecky popsán v roce 2018 a předchozí nejstarší fosilii této skupiny překonal asi o 70 milionů let.[2]
Velikostní rekordmaniEditovat
Největšími zástupci této skupiny byli zřejmě druhohorní (svrchnokřídoví) mořští mosasauři, dosahující délky až kolem 17 metrů a hmotnosti v řádu mnoha tun (např. Hainosaurus). Někteří zástupci této skupiny žili také na našem území, jak ukázal objev fragmentu fosilní čelisti od obce Dolní Újezd nedaleko Litomyšle.[3] Mosasauři však vyhynuli spolu s neptačími dinosaury na konci období křídy, před 66 miliony let. Ze suchozemských šupinatých mohl být největší obří paleocénní had Titanoboa cerrejonensis, dosahující délky přes 13 metrů a hmotnosti přes 1 tunu.
Tradiční systémEditovat
podřád: ještěři (Sauria)
- nadčeleď: Iguania - leguáni
- čeleď: leguánovití (Iguanidae)
- čeleď: agamovití (Agamidae)
- čeleď: chameleonovití (Chamaeleonidae)
- nadčeleď: Gekkota - gekoni
- čeleď: beznožkovití (Dibamidae)
- čeleď: dvounožkovití (Pygopodidae)
- čeleď: gekonovití (Gekkoninae)
- nadčeleď: Scincomorpha - scinkové
- čeleď: kruhochvostovití (Cordylidae)
- čeleď: tejovčíkovití (Gymnophthalmidae)[4]
- čeleď: ještěrkovcovití (Gerrhosauridae)
- čeleď: ještěrkovití (Lacertidae)
- čeleď: scinkovití (Scincidae)
- čeleď: tejovití (Teiidae)
- čeleď: xantusiovití (Xantusiidae)
- nadčeleď: Varanoidea (syn. Platynota) - varani
- čeleď: varanovití (Varanidae)
- čeleď: varanovcovití (Lanthanotidae)
- čeleď: korovcovití (Helodermatidae)
- nadčeleď: Diploglossa - slepýši
- čeleď: slepýšovití (Anguidae)
- čeleď: hadovcovití (Anniellidae)
- čeleď: krokodýlovcovití (Xenosauridae)
podřád: hadi (Serpentes)
- nadčeleď: Henophidia - hroznýši
- čeleď: jihoameričtí vinejšovití (Aniliidae)
- čeleď: válejšovití (Anomochilidae)
- čeleď: hroznýšovití (Boidae)
- čeleď: hroznýšovkovití (Bolyeriidae)
- čeleď: vinejšovití (Cylindrophiidae)
- čeleď: krajtovkovití (Loxocemidae)
- čeleď: krajtovití (Pythonidae)
- čeleď: pahroznýškovití (Tropidophiidae)
- čeleď: krátkorepovití (Uropeltidae)
- čeleď: duhovcovití (Xenopeltidae)
- nadčeleď: Xenophidia (syn. Caenophidia) - užovkovci
- čeleď: bradavičníkovití (Acrochordidae)
- čeleď: zemězmijovití (Atractaspididae)
- čeleď: užovkovití (Colubridae)
- čeleď: korálovcovití (Elapidae)
- čeleď: vodnářovití (Hydrophiidae)
- čeleď: zmijovití (Viperidae)
- nadčeleď: Typhlopoidea - slapáci
- čeleď: slepčíkovití (Anomalepididae)
- čeleď: slepanovití (Leptotyphlopidae)
- čeleď: slepákovití (Typhlopidae)
podřád: dvouplazi (Amphisbaenia)
- čeleď: dvouplazovití (Amphisbaenidae)
- čeleď: zeměplazovití (Trogonophidae)
- čeleď: dvojnožkovití (Bipedidae)
ReferenceEditovat
- ↑ Species Statistics (2018). www.reptile-database.org [online]. [cit. 2019-11-04]. Dostupné online.
- ↑ Tiago R. Simões, Michael W. Caldwell, Mateusz Tałanda, Massimo Bernardi, Alessandro Palci, Oksana Vernygora, Federico Bernardini, Lucia Mancini & Randall L. Nydam (2018). The origin of squamates revealed by a Middle Triassic lizard from the Italian Alps. Nature 557: 706–709 (2018). doi: https://doi.org/10.1038/s41586-018-0093-3
- ↑ https://dinosaurusblog.com/2020/04/14/morsky-drak-od-litomysle/
- ↑ Renato Recoder; et al. (2020). Lizards from the Lost World: two new species and evolutionary relationships of the Pantepui highland Riolama (Gymnophthalmidae). Zoological Journal of the Linnean Society, zlz168. doi: https://doi.org/10.1093/zoolinnean/zlz168
LiteraturaEditovat
- Akinobu Watanabe; et al. (2019). Ecomorphological diversification in squamates from conserved pattern of cranial integration (PDF). Proceedings of the National Academy of Sciences (advance online publication). doi: https://doi.org/10.1073/pnas.1820967116
- Frank T. Burbrink; et al. (2019). Interrogating genomic-scale data for Squamata (lizards, snakes, and amphisbaenians) shows no support for key traditional morphological relationships. Systematic Biology, syz062 (advance online publication). doi: https://doi.org/10.1093/sysbio/syz062
- Fabien Lafuma, Ian James Corfe, Julien Clavel & Nicolas Di-Poi (2020). Multiple evolutionary origins and losses of tooth complexity in squamates. bioRxiv (preprint). doi: https://doi.org/10.1101/2020.04.15.042796