Otevřít hlavní menu

Lesy České republiky

firma v České republice

Lesy České republiky, s. p., (LČR) je státní podnik se sídlem v Hradci Králové založený 1. ledna 1992 ministerstvem zemědělství. Hlavní činností LČR je obhospodařování většiny lesů (přes 1,3 milionu ha), které jsou v majetku státu. Dále má podnik na starost necelých 20 tisíc kilometrů drobných vodních toků. Generálním ředitelem se 1. září 2018 stal Josef Vojáček.[2]

Lesy České republiky
Základní údaje
Právní forma státní podnik
Datum založení 1. ledna 1992
Adresa sídla Přemyslova 1106/19, Hradec Králové, 500 08, Česko
Klíčoví lidé Josef Vojáček
Charakteristika firmy
Oblast činnosti lesnictví
Produkty dřevo
Obrat 10,2 mld. Kč (2017)[1]
10,9 mld. Kč (2016)[1]
Výsledek hospodaření 3,1 mld. Kč (2017)[1]
4,2 mld. Kč (2016)[1]
Celková aktiva 67,4 mld. Kč (2017)[1]
67,5 mld. Kč (2016)[1]
Vlastní kapitál 65 mld. Kč (2017)
Zaměstnanci 3 563 (2017)
Mateřská společnost Ministerstvo zemědělství České republiky
Identifikátory
Oficiální web www.lesycr.cz
IČO 42196451
LEI 315700JRTJQNL87VJJ78
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Les na brdských Hřebenech

Podle lesního zákona vykonává místně příslušný revírník Lesů České republiky bezplatně činnost odborného lesního hospodáře (OLH) i pro ty vlastníky lesa o výměře do 50 ha, kteří si neurčí sami svého odborného lesního hospodáře. Majitelé větších nestátních lesů si musí tuto činnost zajišťovat způsobilou osobou sami.

Obsah

Organizační uspořádáníEditovat

 
Budova krajského ředitelství v Brně
 
Lesnické značky na Rakovnicku
 
Turistické odpočívadlo Lesů ČR na Rakovnicku

Lesy ČR mají 12 krajských ředitelství (KŘ), jimž je podřízeno 72 lesních správ (LS) (stav v srpnu 2018).[3]

Dále mají Lesy ČR 4 lesní závody (LZ) podléhajících přímo generálnímu ředitelství:

  • LZ Židlochovice (4)
    • spadá pod něj 1670 km² území, z nějž je zalesněno 15 %, včetně 97 km² lužních lesů. Pod ústředí spadá 7 polesí: Židlochovice, Velký Dvůr, Mikulov, Valtice, Lanžhot (Soutok), Tvrdonice, Moravský Krumlov a 2 střediska
  • LZ Boubín (5)
  • LZ Konopiště (6)
  • LZ Kladská (9)

Semenářský závod (SZ) Týniště nad Orlicí (71) produkuje osivo a semena stromů a nabízí je k prodeji i externím zájemcům. Sazenice však většinou podnik Lesy ČR neprodukuje ve vlastní režii, ale pěstují je soukromé školkařské firmy.[4]

Dále Lesy ČR mají 7 správ toků (ST), které vykonávají správu drobných vodních toků. Každá správa se člení na několik oblastí, z nichž každou má na starost jeden pracovník ve funkci správce toků. Oblasti jsou vymezené podle správních obvodů pověřených obcí.

  • ST – oblast povodí Odry, Frýdek-Místek (951)
    • má dvě pracoviště, Frýdek-Místek a Krnov, ve správě má přes 3300 km toků, z toho přes 1700 km frýdecko-místecké pracoviště s 11 pracovníky a přes 1500 km krnovské s 6 pracovníky.
  • ST – oblast povodí Dyje, Brno (952)
    • spravuje 2948 km vodních toků, má 13 pracovníků, z toho 8 správců vodních toků
  • ST – oblast povodí Labe, Hradec Králové (953)
  • ST – oblast povodí Vltavy, Benešov (954)
  • ST – oblast povodí Ohře, Teplice (956)
  • ST – oblast povodí Moravy, Vsetín (957)
    • spravuje přes 5000 km vodních toků a má 23 pracovníků, z toho 16 správců vodních toků

Klimatická změna a kůrovecEditovat

 
Protest jednoho z obyvatel Klánovic

Od roku 2015 sledujeme nejteplejších roky v historii měření ČHMÚ. Postupné zvyšování průměrné teploty v našich zeměpisných šířkách a nedostatečná, případně nerovnoměrná distribuce srážek v průběhu roku negativně ovlivňuje celkovou vodní bilanci v krajině. Snižuje se počet deštivých dnů, přibývá extrémních bouřek a přívalových dešťů. Celoročně se však vlivem vyšší celkové teploty zvyšuje reálný výpar a dostupné vláhy v lesních ekosystémech výrazně ubývá. Důsledkem je zvyšování sucha a tím zvyšování stresových faktorů pro lesní dřeviny. Souběžný efekt těchto vlivů způsobuje snižování vitality lesních porostů a zvláště náchylnou dřevinou je pak smrk ztepilý.

Smrk trpí stresem z nedostatku vláhy pod 600 mm ročního úhrnu. Mělký kořenový systém pronikající jen několik decimetrů do půdy není schopen využívat stále klesající hladinu dostupné vody a tím se snižuje jeho obranyschopnost proti škodlivým organismům, především pak proti podkornímu hmyzu, tedy kůrovcům. Negativní dopad srážkově podprůměrných let 2015 a 2016 způsobil rozsáhlé chřadnutí smrkových porostů, které se lavinovitě šíří do našich končin od východu. Primárně suchem oslabené dřeviny nejsou schopny vytvářet obranné látky a sekundárně tak podléhají podkornímu hmyzu nebo třeba houbovým onemocněním. Navíc dlouhotrvající extrémní teploty urychlují vývoj běžných druhů kůrovců a umožňují navýšení počtu generací či šíření u nás doposud nepříliš rozšířených druhů, např. lýkožrouta severského.

Historicky je smrk ztepilý hlavní hospodářskou dřevinou, ale z dnešního pohledu je tento stav již neudržitelný. Smrk si své přirozené místo zachová snad jen v nejvyšších nadmořských výškách. Škody na jehličnatých porostech v nižších polohách jsou tak rozsáhlé, že je nutné jednorázově odlesňovat stovky hektarů víceméně monokulturních porostů. Lavinovité šíření kůrovcové kalamity nerespektuje státní ani vlastnické hranice. Obdobná situace se tak vyskytuje v polských i slovenských lesích, ale také v lesích vojenských, obecních či církevních. Pokud by se jednalo o mnohokráte absolvovanou gradaci kůrovců v souvislosti s jeho přemnožením na stromech vyvrácených větrem, tak by konvenční lesnické postupy velkoplošný rozpad dokázaly po relativně krátké době zastavit. V praxi by se k tomu používaly plastové feromonové lapače, stromové lapáky, insekticidní postřiky, sítě pro zakrývání napadeného dříví. Situace je však o mnoho komplikovanější, protože i s mnohem menším počtem atakujících brouků si chronicky oslabené porosty nedokáží samy poradit a množství hmyzu tak roste geometrickou řadou.

V současné době se lesníci snaží co nejvíce zpomalit odlesňování, aby získali více času na tvorbu druhově, prostorově a věkově rozrůzněných porostů. Obnova velkých kalamitních holin stinnými listnáči a jedlí je však velmi složitou záležitostí. Extrémně rychlý přechod od lesního prostředí k prostředí téměř stepnímu způsobuje mimo jiné rychlou mineralizaci humusových horizontů, výrazné ovlivňuje vodní režim a vodní bilanci, plochy výrazně zabuřeňují, zvyšuje se eroze půdy či dochází ke kumulaci škod spárkatou zvěří. Jen bohatá směs jehličnatých a listnatých dřevin různého stáří však může být zárukou vyšší stability a odolnosti vůči přírodním vlivům, které přijdou v budoucnu.

Podpora turistikyEditovat

Podnik se stal sponzorem Klubu českých turistů a sám začal budovat síť naučných stezek. Ke konci roku 2010 prezentoval na svém webu 35 lesnických naučných stezek. Jejich výčet uveřejňuje i časopis KČT Turista.[5]

Správa vodních toků a bystřinEditovat

Státní podnik Lesy České republiky spravuje v současné době v rámci celého státu přes 38 tisíc km vodních toků a bystřin a přes 820 malých vodních nádrží. Jedná se většinou o vodní toky s větším podélným sklonem, výraznou erozivní činností a charakteristickým splaveninovým režimem nacházející se v pramenných oblastech a horních částech povodí.

Mapa působnosti vodních toků.

Lesnické parkyEditovat

Myšlenka zakládání lesnických parků jakožto příkladných objektů trvale udržitelného hospodaření v lesích a v krajině dokázala v letech 2009 – 2010 sjednotit celou lesnickou veřejnost a dostala plnou podporu nejvýznamnějších lesnických institucí i osobností v ČR, včetně obou lesnických fakult. Proto byl v lednu 2010 schválen Standard lesnických parků jako koncepční dokument Ministerstva zemědělství.

Následně byl dne 13. května 2010 slavnostně založen první lesnický park – Lesnický park Křivoklátsko.

Rok 2011 – Mezinárodní rok lesů – je rovněž rokem založení dalších dvou lesnických parků – Lesnického parku Masarykův les Křtiny  a Lesnického parku Bezděz.

V roce 2017 byl založen Modelový les Česká republika.

27. října 2017 státní podnik Lesy České republiky vyhlásil nový Lesnický park Podkomorské lesy, který po obou stranách Brněnské přehrady kopíruje hranice stejnojmenného přírodního parku. 

OdkazyEditovat

ReferenceEditovat

  1. a b c d e f Dostupné online.
  2. Ministr zemědělství Miroslav Toman představil nového generálního ředitele Lesů ČR [online]. Ministerstvo zemědělství ČR, 2018-08-13 [cit. 2018-09-15]. Dostupné online. 
  3. Lesy České republiky, organizační jednotky, přístup 22. 2. 2010
  4. FAQ Lesy ČR
  5. ING. NOVÁČEK, Mojmír. Lesy ČR budují naučné stezky. Turista. 2011, roč. 123, čís. 1-2, s. 59. ISSN 0139-5467. 

Externí odkazyEditovat