Otevřít hlavní menu

Brandýs nad Labem

část obce Brandýs nad Labem-Stará Boleslav v okrese Praha-východ

Brandýs nad Labem (něm. Brandeis an der Elbe) je bývalé samostatné město v okrese Praha-východ, od roku 1960 jedna z částí souměstí Brandýs nad Labem-Stará Boleslav. Historické jádro města je od roku 1992 městskou památkovou zónou. Město se nachází na vyvýšené terase nad řekou Labe, v níž vymodeloval hlubokou rokli se strmými srázy Vinořský potok vlévající se zde do řeky.

Brandýs nad Labem
Brandýs nad Labem
Brandýs nad Labem
Základní informace
Charakter sídla město
Počet obyvatel 12 134 (2011)[1] (e)
Domů 1961
Nadmořská výška 169 m
Lokalita
PSČ 250 01
Obec Brandýs nad Labem-Stará Boleslav
Okres Praha-východ
Historická země Čechy
Katastrální území Brandýs nad Labem (8,34 km²)
Zeměpisné souřadnice
Brandýs nad Labem
Brandýs nad Labem
Další údaje
Web http://brandysko.cz
Kód části obce 403008
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a částem obce.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Obsah

HistorieEditovat

Nejstarší dějinyEditovat

 
Kostel svatého Petra

Zdejší přechod řeky byl významný již od raného středověku, procházela tudy významná zemská cesta z Prahy směrem na sever. Starší než samotný Brandýs byla jižně ležící ves Hrádek, kde se také nacházely dva kostely. Ta patřila kolegiátní kapitule v Sadské (později u sv. Apolináře v Praze), která měla také podací právo k farnímu kostelu sv. Petra. Po husitských válkách se dostává do majetku brandýských pánů a roku 1559 byl sloučen s Brandýsem.

Samotné městečko Brandýs bylo vysazeno někdy na přelomu 13. a 14. století pány z Michalovic, kteří drželi jak část nedaleké Staré Boleslavi tak Boleslav Mladou. První písemná zmínka o něm pochází z roku 1304, kdy se zmiňuje trhová ves Brandýs s mostem a kostelem. U ní zřídili v místech dnešního zámku majitelé panství tvrz, pokud tato již nestála. V 2. polovině 14. století zde bylo zřízeno děkanství. Během husitských válek město dobyli a dočasně ovládali celou oblast pražané.

V letech 14681493 držel panství Jan Tovačovský z Cimburka, který sem přemístil správní centrum panství a k tomuto účelu také přestavěl tvrz na reprezentativnější sídlo. Skrze jeho manželku Johanku z Krajku provdanou podruhé za Jana ze Šelmberka, která dala městu některé výsady, od krále Vladislava Jagelonského obdržela pro město roku 1503 znak a pokračovala v přestavbě tvrze v pozdně gotickém slohu, přešlo panství na původně rakouský rod Krajířů z Krajku. Ve zvelebování sídla pak pokračoval její syn, stejně jako ona horlivý přívrženec jednoty bratrské Konrád Krajíř z Krajku, jemuž však bylo panství za účast na povstání proti císaři Ferdinandovi I. roku 1547 zkonfiskováno. Panství i město se od této doby stává majetkem královským a příležitostným venkovským rezidenčním sídlem panovníků.

Rudolfinská dobaEditovat

 
Brandýský zámek z ptačí perspektivy

Období značného rozkvětu a slávy zažíval Brandýs za císaře Rudolfa II., který zde často pobýval.[2] Ten také 5. října 1581 povýšil Brandýs na královské komorní město. Císař si dal přestavět zdejší zámek a upravit terasovitou zahradu v italském stylu, jak navrhl jeho komorní architekt Giovanni Maria Filippi. Již roku 1508 obdrželo město budovu na náměstí pro sklad soli, v níž byla záhy zřízena radnice a přistavěna věž. Budova prošla mnoha úpravami (1742, 1839), na počátku 20. století přestavěna do secesní podoby a roku 2009 obdržela novou přístavbu. Novodobá freska na průčelí zpodobuje akt povýšení města Rudolfem II. Původní jednoocasý lev ve znaku města (asi pánů z Michalovic) byl již roku 1670 nahrazen českým dvouocasým lvem.

 
Interiér bývalé synagogy

Od 1. poloviny 16. století sídlila ve městě také významná židovská obec, vzrůstající až do 19. století, kdy tvořila 6 % obyvatel. V ulici Na Potoce se nachází synagoga z roku 1829. Byla postavena na místě starších synagog zničených požárem (první synagoga je ve městě doložena roku 1515, druhá synagoga byla postavena po roce 1657 a třetí po požáru roku 1787). V současné době je přístupna veřejnosti. Zdejší židovský hřbitov patří k nejstarším v Česku.

Městu se nevyhnuly ani válečné útrapy a požáry. Nejtěžší zkouškou byla třicetiletá válka, kdy byl zámek obsazen Sasy i Švédy a město bylo pustošeno.

Roku 1813 se na brandýském zámku sešli tři panovníci: rakouský císař František I., pruský král Fridrich Vilém III. a ruský car Alexandr I., aby zde naplánovali taktiku postupu proti Napoleonovi. Od poloviny 18. století vznikaly ve městě manufaktury a továrny a spolu s nimi se rozvíjely i komunikace. Roku 1828 postihl Brandýs historicky největší požár, při němž shořela valná část domů včetně židovské synagogy. Koncem 19. století byla zprovozněna železniceČelákovic do Neratovic (trať č. 074) a z Lysé nad Labem do Ústí nad Labem (trať č. 072).

20. století a současnostEditovat

V Brandýse nad Labem vykonával vojenskou službu také poslední rakouský císař a český král Karel I., jenž si místo oblíbil a po svém nástupu na trůn brandýský zámek koupil. Od roku 2002 se na zámku kažodoročně koná veřejná akce s názvem Audience u císaře Karla I., při níž je možno se setkat s mnoha osobnostmi z oblasti historie, kultury, politiky, vojenství apod. V roce 2013 byl hostem Audience také Karel Habsbursko-Lotrinský, vnuk císaře Karla I. se svými dcerami.

4. dubna 1919 soukromě navštívil Brandýs nad Labem prezident Tomáš Garrigue Masaryk (při prohlídce zámku jako alternativy k Lánům), 22. června 1920 (při návratu z vojenských manévrů v Milovicích), 1. srpna 1920 (poklepal na základní kámen Mařatkova pomníku Památníku národního odboje), 4. května 1923 při setkání se starosty regionu a poprvé oficiálně 20. srpna 1926 k projednání záležitostí města a okresu.[3] Čestným občanem města Brandýs nad Labem byl prezident Masaryk prohlášen 4. března 1935.[4]

Po válce byla k městu připojena obec Vrábí.

PamětihodnostiEditovat

Související informace naleznete také ve článku Seznam kulturních památek v Brandýse nad Labem.
 
Radnice na Masarykově náměstí v Brandýse nad Labem
  • Obnovený pomník prezidenta Masaryka, jejž vytvořil Břetislav Benda, před budovou gymnázia (socha z roku 1968 byla v roce 1989 nalezena pod uhlím a starými pneumatikami ve sklepích zámku v Nelahozevsi a znovuodhalena před budovou někdejšího Okresního soudu – dnes Pedagogické fakulty UK 18. září 1993)
  • Barokní kaple vlevo při státní silnici přes mosty do Staré Boleslavi

PověstiEditovat

ZvonyKlecan byly zapůjčeny do Brandýsa nad Labem k příležitosti vysvěcení tamního kostela sv. Václava. Zvony se však v noci vracely zpět do své obce. Při letu si zpívaly: „Hou–hou! Klecanské zvony jdou! Jdou – jdou!“ Když letěly přes Labe, jel po mostě bezbožný kočí, jemuž se bič zapletl do srdce jednoho ze zvonů. Kočí zlostně zaklel, zvony smutně zapěly: „Jdou! Jdou! Nedojdou!“ a zapadly do tůně. Jednoho dne tam pradlena máchala prádlo a jeden zvon se jí do něj zachytil. Pradlena leknutím vykřikla a zvon se potopil navždy. Dodnes je prý v korytě starého Labe v tůni pod jezem možno vidět na dně zvony nebo při úplňku slyšet jejich smutné vyzvánění: „Jdou! Jdou! Nedojdou!“

OsobnostiEditovat

Narodili se zde např.
Žili zde mimo jiné
  • Karel I., poslední rakousko-uherský císař, sloužil zde v armádě
  • Ludvík Salvátor Toskánský, rakouský arcivévoda, cestovatel a etnograf, majitel brandýského zámku; strávil zde poslední léta života
  • Leo Vaniš, výtvarný umělec a spisovatel, působil zde v letech 19992006, debutoval v zdejším muzeu expozicí ilustrací, strávil zde studijní léta. Vanišova tvorba je ovlivněna Polabím.
  • Jeho otec – pražský univerzitní výtvarník Leo Vaniš zde vyučoval řadu let na tehdejším Pedagogickém institutu malbu.
  • Zuzana Čížková – sochařka a malířka, v Brandýse nad Labem vyrůstala a v letech 2005–2011 měla ve Staré Boleslavi svůj ateliér.
  • Stanislav Rudolf, spisovatel, autor především dívčích románů, scenárista, redaktor, filmový dramaturg. V Brandýse nad Labem žije od 60. let XX. století, kdy zde také přednášel na Pedagogické fakultě UK.
  • Eduard Petiška, spisovatel, autor Starých řeckých bájí a pověstí
  • Martin Petiška, spisovatel science fiction
  • Antonín Bečvář, astronom a klimatolog
  • František Karel Drahoňovský, obrozenecký humorista
  • Vojtěch Rakous, český spisovatel
Souvislost s
Vývoj počtu obyvatel mezi lety 1713 a 1991
1713 1843 1921 1931 1947 1950 1991
761 2 416 5 031 6 066 6 904 6 121 10 862

OdkazyEditovat

ReferenceEditovat

  1. Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. 21. prosince 2015. Dostupné online.
  2. Podrobněji viz BERÁNEK, Vladimír. Hospodářská proměna panství Brandýs nad Labem za Rudolfa II. Historický obzor, 2005, 16 (9/10), s. 211–217. ISSN 1210-6097.
  3. Přednáška Ing. Zdeňka Zalabáka při křtu jeho knihy "TGM" a vernisáži výstavy Masarykova demokratického hnutí "Masarykův odkaz" 28. října 2014 v Městském muzeu na Masarykově náměstí v Brandýse nad Labem
  4. Knížka Z. Zalabák: TGM (historie brandýského pomníku), str. 72, ISBN 978-80-904878-7-1, Vydalo Oblastní muzeum Praha východ o.p. a Knihovna E. Petišky v Brandýse n/L.- Staré Boleslavi 2014
  5. http://www.ztis.cz/rubrika/z-domova/clanek/trebic-navstivil-doktor-trebitsch

LiteraturaEditovat

Externí odkazyEditovat