Otevřít hlavní menu

Přeštice

město v okrese Plzeň-jih v Plzeňském kraji

Přeštice (německy Přestitz, v letech 1939–1945 Pschestitz) jsou město v okrese Plzeň-jih v Plzeňském kraji, 20 km jižně od Plzně, na řece Úhlavě. Žije zde přibližně 7 100[1] obyvatel.

Přeštice
Kostel Nanebevzetí Panny Marie
Kostel Nanebevzetí Panny Marie
Znak obce Přeštice
znak
Lokalita
Status město
LAU (obec) CZ0324 558249
Kraj (NUTS 3) Plzeňský (CZ032)
Okres (LAU 1) Plzeň-jih (CZ0324)
Obec s rozšířenou působností a pověřená obec Přeštice
Historická země Čechy
Katastrální výměra 25,39 km²
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel 7 114 (2019)[1]
Nadmořská výška 345 m n. m.
PSČ 334 01
Zákl. sídelní jednotky 13
Části obce 4
Katastrální území 3
Adresa městského úřadu Masarykovo nám. 107
334 01 Přeštice
Starosta Mgr. Karel Naxera
Oficiální web: www.prestice-mesto.cz
E-mail: podatelna@prestice-mesto.cz
Přeštice
Přeštice
Geodata (OSM): OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Zdroje k infoboxu a částem obce
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Části městaEditovat

NázevEditovat

Jméno Přeštice se ve starých listinách objevuje v různých obměnách jako Prescich, Pressic, Prestycz, Przeztich atp. Předpokládá se, že název vznikl odvozením od staročeského vlastního jména Přešek, což je zdrobnělina domáckého jména Přech, které je odvozeno ze jména Přemysl. Název se překládá jako „ves lidí Přeškových“[2] a odkazuje na nějakou osobu toho jména, významnou pro začátky vesnice. Někdy uváděný původ názvu ve výrazu „přes tyče“, který má vycházet z toho, že se „přes tyče“ překonávala řeka Úhlava, je považován za nepravdivý a za podstatně mladší lidovou tvořivost.[3]

HistorieEditovat

Poprvé se Přeštice zmiňují v roce 1226 v listině Přemysla Otakara I. V roce 1239 je koupil benediktinský kladrubský klášter a zřídil zde proboštství.[4] Benediktini rovněž na místě původní trhové vsi založili město. V letech 1420–1705 byly v majetku Švihovských z Rýzmberka. Pak se navrátily benediktinům, kteří obnovili proboštství a na místě starého gotického kostela postavili nový barokní poutní Kostel Nanebevzetí Panny Marie.

Na počátku 19. století při dvou velkých požárech shořela radnice, panský dvůr a pivovar. Nová radnice byla postavena v roce 1832. Od roku 1874 městem vede železnice.

PamětihodnostiEditovat

Související informace naleznete také v článku Seznam kulturních památek v Přešticích.

Sochařská díla:

  • Socha svatého Jana Nepomuckého na náměstí před radnicí. Sochu nechal v roce 1707 němčický farář Jakub Xaver Hlávka
  • Socha svatého Kiliána na Masarykově náměstí. Kopie původní sochy patrona města z roku 1784 se znakem Přeštic. Dříve zde býval latinský nápis: Sv. Kilián v nebezpečenství ohně města Přeštic ustavičný zástupce a ochránce.
  • Sousoší svatého Benedikta
  • Pomník Jakuba Jana Ryby v parčíku u kostela Nanebevzetí Panny Marie na místě domu, ve kterém Jakub Jan Ryba prvních pět let žil. Pomník nechal postavit místní pěvecký spolek Skála v roce 1935.
  • Sousoší přeštických černostrakatých prasat
  • Pomník KSČ „Pod kaštany“

Další zajímavostiEditovat

 
Kostel sv. Ambrože na Vícově
 
Pomník Jakuba Jana Ryby
 
Pamětní deska „US Army headquarters“ znovuobjevená po 49 letech zazdění
  • Sluneční hodiny
  • Svatý Vojtěch pod Ticholovcem
  • Pamětní deska „US Army headquarters“
  • Naučná stezka Se svatým Vojtěchem okolím Přeštic, asi 20 km dlouhá stezka po historických a přírodních památkách okolí města

KulturaEditovat

  • Kulturní a komunitní centrum
  • Ženský pěvecký sbor Carmina
  • Dětský pěvecký sbor Hlásek Základní umělecké školy Přeštice
  • Dechový orchestr Základní umělecké školy Přeštice

Církve a náboženské společnostiEditovat

SportEditovat

ŠkolstvíEditovat

PřírodaEditovat

PrůmyslEditovat

Významným zaměstnavatelem je závod na výrobu autodílů firmy IAC.

Severně od města se nachází přeštická rozvodna vysokého a velmi vysokého napětí krajského významu. V roce 2017 prošla modernizací.[5]

V roce 1901 Společenstvo řezníků nechalo postavit jatka (dnes Husova čp. 1138). V roce 1911 jatka převzala společnost Družstevní společná jatka v Přešticích a v roce 1922 byly městem Přeštice vydraženy a provozovány až do roku 1948. Po znárodnění fungovaly do roku 1951 jako sanitní a v roce 1958 byla začleněna do Západočeského průmyslu masného n. p. V roce 1968 byly modernizovány. Po roce 1992 sloužily jako sklad hutního materiálu[6] a v současné době zde sídlí podnik ALTO SYSTEMS[7].

Objekt jatek byl trojlodní halou se sedlovou střechou s hřebenovým větráním. V západním křídle byly stáje a úpravna masa, v centrální části byla porážková hala, ve východním křídle bylo technické zázemí. K severnímu průčelí byl v roce 1911 přistavěn hranolový komín vysoký devět metrů. U silnice byla postavena v roce 1911 přízemní správní budova (Husova čp. 406). Objekt je přestavěn, zachován je původní komín.[6]

ZemědělstvíEditovat

DopravaEditovat

Přeštice leží na železniční trati Plzeň – Klatovy – Železná Ruda. Je zde železniční stanice Přeštice a zastávka pojmenovaná Přeštice-Zastávka.

Od 2. ledna 2007 je zde provozována městská hromadná doprava.

Obcí prochází jedna silnice 1. třídy – I/27 – a dvě silnice 2. třídy – II/183 a II/230.

Silnice I/27, procházející centrem města a podél hlavního náměstí i kostela, představuje výrazné dopravní zatížení obce – jde o frekventovanou část silnice E53. V plánu je obchvat města. Nejprve má v letech 2020–2023 dojít k rozšíření úseku silnice 1/27 Šlovice–Přeštice na čtyři pruhy,[8] poté má navazovat stavba obchvatu, který má vést západně od města (mezi Žerovicemi a Přešticemi), má mít délku 5,2 km a mimoúrovňové křížení se silnicí II/230. Zahájení stavby obchvatu je plánováno na rok 2023, otevřen má být v roce 2025.[9]

OsobnostiEditovat

Partnerská městaEditovat

OdkazyEditovat

ReferenceEditovat

  1. a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích - k 1.1.2019. Praha. 30. dubna 2019. ISBN 978-80-250-2914-5. Dostupné online. [cit. 2019-05-04]
  2. PROFOUS, Antonín. Místní jména v Čechách. Díl III. Praha: Česká Akademie věd a umění, 1951. 629 s. S. 471. 
  3. Přeštice. Redakce Václav Brašna. [s.l.]: Západočeské nakladatelství, 1976. S. 19–20. 
  4. TEJČEK, Michal a kol. Počátky Přeštic. Dějiny Přeštic I. díl (do roku 1420). 1. vyd. Přeštice: město Přeštice : Spolek pro záchranu historických památek Přešticka : Dům historie Přešticka, 2016. 149 s. ISBN 978-80-270-0689-2. S. 57nn. 
  5. KORELUS, Pavel. Přeštická rozvodna je modernější. Plzeňský deník. 2017-07-20. Dostupné online [cit. 2019-09-21]. 
  6. a b Družstevní společná jatka. www.industrialnitopografie.cz [online]. [cit. 2019-10-07]. Dostupné online. 
  7. ALTO SYSTEMS s.r.o. [online]. [cit. 2019-10-07]. Dostupné online. (anglicky) 
  8. ŠINDELÁŘ, Jan. ŘSD vypsalo miliardový tendr na prodloužení čtyřpruhu z Plzně na Přeštice. Zdopravy.cz [online]. [cit. 2019-09-21]. Dostupné online. 
  9. Ředitelství silnic a dálnic. Silnice I/27. Přeštice – obchvat [online]. Červenec 2017 [cit. 2019-09-21]. Dostupné online. 

Externí odkazyEditovat