Náměšť nad Oslavou

město v okrese Třebíč v Kraji Vysočina

Náměšť nad Oslavou (německy Namiest, Namiest an der Oslawa,[3] do roku 1900 Náměšť) je město na Moravě v okrese Třebíč v Kraji Vysočina, 20 km východně od Třebíče na řece Oslavě. Nadmořská výška města je 365 metrů nad mořem. Město je obcí s rozšířenou působností. Součástí města jsou části Jedov, Otradice a Zňátky. Žije zde přibližně 4 700[1] obyvatel. Historické jádro je městskou památkovou zónou.

Náměšť nad Oslavou
Barokní most a zámek v Náměšti nad Oslavou
Barokní most a zámek v Náměšti nad Oslavou
Znak města Náměšť nad OslavouVlajka města Náměšť nad Oslavou
znakvlajka
Lokalita
Statusměsto
LAU 2 (obec)CZ0634 591211
Pověřená obec a obec s rozšířenou působnostíNáměšť nad Oslavou
Okres (LAU 1)Třebíč (CZ0634)
Kraj (NUTS 3)Vysočina (CZ063)
Historická zeměMorava
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel4 723 (2022)[1]
Rozloha18,62 km²
Nadmořská výška365 m n. m.
PSČ675 71
Počet domů1 077 (2021)[2]
Počet částí obce4
Počet k. ú.4
Počet ZSJ9
Kontakt
Adresa městského úřaduMasarykovo nám. 104
675 71 Náměšť nad Oslavou
podatelna@mesto-namest.cz
StarostaVladimír Měrka
Oficiální web: www.namestnosl.cz
Náměšť nad Oslavou
Náměšť nad Oslavou
Další údaje
Kód obce591211
Geodata (OSM)OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Sousedními obcemi sídla jsou Ocmanice, Vícenice u Náměště nad Oslavou, Březník, Hluboké, Kralice nad Oslavou, Jinošov, Pucov, Naloučany a Sedlec.

NázevEditovat

Původní podoba jména byla Námesť (v mužském rodě) a byla odvozena od osobního jména Námest (v jehož druhé části je základ slovesa mstíti (sě)). Význam místního jména byl "Námestův majetek". (Obdobným způsobem bylo utvořeno jméno slovenského Námestova.) Nejstarší písemný doklad ze 13. století má ještě ve druhé slabice -me- (stejně jako u jména Náměště na Hané), od 14. století se však používala hlásková podoba -mě- vzniklá přikloněním ke slovu město. Používání mužského nebo ženského rodu u tohoto jména se v lidové mluvě (spisovný je rod ženský) do druhé poloviny 20. století víceméně krylo s užíváním těchto rodů u jména Olomouc (viz tam).[4]

HistorieEditovat

První zmínka o Náměšti nad Oslavou pochází z roku 1234, kdy náměšťský hrad patřil do majetku rodu Mezeříčských z Lomnice. Z této doby zřejmě pochází okrouhlá věž v areálu zámku. Kolem roku 1304 měla být Náměšť zničena kumánskými hordami a také obsazena Lipoltem Krajířem z Krajku. V roce 1408 měl být hrad dobyt Lackem z Kravař, páni z Kravař se tak stali jeho majiteli. Byli jimi i za husitských válek a vzhledem k tomu, že byli víry podobojí, tak byla Náměšť drancována Zikmundovými vojsky. Dalším majitelem panství byl Ctibor Tovačovský z Cimburka, významný právník, který vyložil zemské právo v Knize tovačovské, a jenž se za vlády Vladislava I. stal moravským zemským hejtmanem. Roku 1481 se opět mění majitel panství a znovu se jimi stávají pánové Mezeříčtí z Lomnice a Václav z Lomnice zřizuje na zámku tiskárnu, kde byla vytištěna první česká gramatika Beneše Optáta z Telče a Petra Gzely z Prahy.

Po letech vlády pánů z Lomnice získává panství Jan starší ze Žerotína, za jeho vlády byl tehdejší hrad přestavěn na zámek a tiskárnu českých bratří nechal přesunout z Ivančic do Kralic nad Oslavou, kde později byla vytištěna tzv. Bible kralická. Jeho syn Karel po bitvě na Bílé hoře odešel do exilu a v roce 1628 prodal panství Albrechtovi z Valdštejna. Dalším majitelem byl zanedlouho Jan Křtitel z Verdenberka. Ten se zasloužil žádostí o povýšení Náměště na městečko s vlastním městským znakem, Verdenberkové vlastnili panství až do vymření po meči v roce 1733. Náměšť zdědil Václav z Enkenvoirtu a roku 1752 panství prodal Bedřichu Vilému Haugvici.

O sedm let později město vyhořelo a také byl založen Bedřichem Vilémem kapucínský klášter, později byl při klášteru založen i kostel Panny Marie Andělské, v roce 1795 byla v jeho místě zřízena výrobna látek. V této době již vládl náměšťskému panství Jindřich Vilém III. Haugwitz. Založil zámeckou kapelu, udržoval kontakt s hudebníky z Vídně, znal se osobně se skladateli jako byli Christoph Willibald Gluck či Antonio Salieri. Jeho syn Karel Vilém (převzal panství v roce 1834) byl zase přítelem Johana Strausse a sám byl také hudebníkem a skladatelem. O několik let později se Náměšť stala sídlem okresního soudu a stala se sídlem soudního okresu[5] (byla součástí politického okresu Třebíč) a v roce 1886 bylo město napojeno na železnici do Zastávky a dále do Brna. V roce 1923 se Náměšť nad Oslavou stala městem.[3]

K 1. lednu 1957[6] byla provedena změna katastrální hranice mezi městem Náměšť nad Oslavou a sousední obcí Kralice nad Oslavou. K Náměšti nad Oslavou bylo překatastrováno území o rozloze 5,8218 hektarů, na němž se tehdy nacházelo 13 obytných domů, nacházejících se v blízkosti zástavby města Náměšť nad Oslavou. Jedná se o oblast mezi silnicí spojující Kralice a Náměšť a Náměšťskou oborou, která je na státní mapě Náměšť nad Oslavou 2–8, vydané roku 1951,[7] označena jako „Závratě“. V současnosti zde existují části ulic „Habří“ a „U Obory“. Překatastrování provedl KNV v Brně svým usnesením ze dne 14. září 1956.

Roku 2019 bylo oznámeno, že v lokalitě Příhoří bude zasíťováno několik nových parcel pro rodinné domy.[8][9]

V roce 2020 bylo oznámeno, že měla být rekonstruována ulice Husova, která vede přes Náměšť a také Komenského náměstí, z důvodu úspor po pandemii onemocnění covid-19 byla přestavba Komenského náměstí přesunuta na následující rok, stejně tak se rozhodne i o případném posunu rekonstrukce Husovy ulice. V květnu roku 2020 zatím nebylo rozhodnuto.[10]

Do roku 1849 patřila Náměšť nad Oslavou do náměšťského panství, od roku 1850 patřila do okresu Moravský Krumlov, pak od roku 1868 do okresu Třebíč, mezi lety 1949–1960[3] do okresu Velká Bíteš a od roku 1960 do okresu Třebíč.[11]

Vývoj počtu obyvatelEditovat

Vývoj počtu obyvatel města Náměště nad Oslavou[12]
Rok 1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001 2012 2016
Počet obyvatel 2 351 2 373 2 410 2 269 2 495 2 480 2 666 2 793 3 939 4 493 4 992 5 115 5 246 5 013 4909
Vývoj počtu obyvatel místní části Náměště nad Oslavou[12]
Rok 1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001
Počet obyvatel 1 776 1 770 1 797 1 699 1 916 1 975 2 180 2 359 3 518 4 123 4 699 4 868 5 017

KulturaEditovat

Ve městě jsou dvě stálé expozice městského muzea, Husův sbor, sv. Jana Křtitele a konají se zde festivaly folkové hudby Folkové prázdniny a například i některé z koncertů Concertu Moraviæ. Dalším muzeem v Náměšti je Řeznické muzeum Jana Pavlíčka. Nedaleko zámeckého areálu se nachází ateliér Pavla Tasovského a Galerie 12. V náměšťském zámku žili hudebně nadaní páni Haugvicové, již byli osobními přáteli s mnohými skladateli, které zvali do Náměště. Sám Bedřich Vilém založil zámeckou kapelu, jejíž členy podroboval velkým zkouškám a nutnost pro vstup do kapely byla hra na hudební nástroj či umění zpěvu. Antonio Salieri měl dokonce věnovat majiteli panství skladbu Requiem, tato skladba měla mít v náměšťské zámecké kapli i svoji premiéru, později napsal i Gratulační kantátu či Scherzi armonici. Obě tyto skladby byly také věnovány Haugvicům.

Zámecký kastelán Marek Buš, jenž je také hudebně vzdělaný tak v září roku 2010 uspořádal krátký hudební festival s názvem Salieri v Náměšti, kde byly zahrány různé skladby v prostorách zámku. Uvádí se, že město bylo čistě české (r. 1850), v roce 1900 i téměř čistě katolické (1653 katolíků, 40 židovského vyznání, 4 evangelíci a 2 jiní), v roce 1930 bylo ve městě 2053 katolíků, 29 československé církve, 22 evangelíků, 19 osob židovského vyznání a bez víry celkem 48 osob.[3]

SokolovnaEditovat

Sokolovna byla postavena v roce 1924, rekonstruována byla v sedmdesátých letech 20. století a v 21. století se dlouhodobě plánovala rekonstrukce.[13]

V roce 2016 došlo k převedení objektu bývalé sokolovny do majetku města, původně objekt patřil organizaci Sokol. Město uvažuje o rekonstrukci objektu, kdy náklady byly vyčísleny na řádově deset milionů Kč. Po 25 letech má sokolovna opět přejít do majetku Sokola a posléze dalších 25 let má sloužit pro sportovní a kulturní využití.[14] V roce 2018 bylo oznámeno, že přestavba sokolovny se prozatím neprovede, protože město nenašlo dodavatele pro přestavbu budovy. Celková cena by měla být asi 60 milionů Kč.[15] V prosinci roku 2020 bylo oznámeno, že stavba nové budovy sokolovny bude zahájena v lednu roku 2020. Celková cena dosáhne 46 milionů Kč. Celkem proběhlo pět výběrových řízení, stavba bude investována pouze městem. Rekonstrukce by měla být dokončena v roce 2022.[16]

HospodářstvíEditovat

Město bylo sídlem především zemědělské velkovýroby s nedostatečným průmyslem, v kapucínském klášteře ovšem pracovala přádelna a tkalcovna, později byla přesunuta do mlýna pod zámkem a později i jinde. Dalším velkým výrobcem byla továrna A. Klazara, jež v roce 1948 zaměstnávala 700 zaměstnanců a zabývala se výrobou koberců a vlněných látek.[3] Obcí prochází silnice první třídy I/23.

Ve městě zajišťuje pořádek místo městské policie soukromá společnost. Dříve město mělo založenou obecní policii, ale bylo to příliš nákladné, náklady na spolupráci se soukromou společností dosahují výše 200 tisíc Kč ročně.[17]

Pro rok 2020 město plánuje rozpočet ve výši 190 milionů Kč, z toho je připraveno 80 milionů Kč na investice. Město bude rekonstruovat bytové domy i ulice.[18] V roce 2020 byla uzavřena a následně opravena lávka přes řeku Oslavu.[19]

ŠkolstvíEditovat

V Náměšti byla obecná škola založena v roce 1848, v roce 1913 byla založena i škola měšťanská, která působila až do roku 1947. V roce 1912 byla založena i živnostenská pokračovací škola, v roce 1898 byla založena i zimní hospodářská škola.[3] V roce 1962 zde byla založena i druhá základní škola na Husově ulici.

SportEditovat

Ve městě jsou umístěna sportoviště, jedním z týmů, který ve městě působí je TJ Náměšť nad Oslavou.

Ve městě působí i klub rybníkového ledního hokeje Captains Náměšť nad Oslavou, který v roce 2019 získal v Kanadě titul mistrů světa v rybníkovém hokeji.[20]

PolitikaEditovat

Volby do poslanecké sněmovnyEditovat

Volby do PSP ČR v obci Náměšť nad Oslavou
2006[21] 2010[22] 2013[23] 2017[24] 2021[25]
1. ČSSD (40.12 %) ČSSD (26.91 %) ČSSD (23.04 %) ANO (31.92 %) ANO (28.43 %)
2. ODS (25.82 %) KSČM (16.43 %) KSČM (20.99 %) SPD (13.03 %) SPOLU (21.98 %)
3. KSČM (17.56 %) ODS (15.79 %) ANO 2011 (16.97 %) KSČM (12.28 %) Piráti+STAN (12.64 %)
účast 65.96 % (2670 z 4057) 62.24 % (2532 z 4073) 62.53 % (2555 z 4086) 63.54 % (2556 z 4026) 67.02 % (2651 z 3957)

Volby do krajského zastupitelstvaEditovat

Volby do krajského zastupitelstva v obci Náměšť nad Oslavou
2008[26] 2012[27] 2016[28] 2020[29]
1. ČSSD (42.42 %) KSČM (29.18 %) ČSSD (19.09 %) ANO (22.48 %)
2. KSČM (20.79 %) ČSSD (28.91 %) ANO 2011 (18.94 %) Piráti (12.78 %)
3. ODS (15.09 %) KDU-ČSL (10.38 %) KSČM (15.33 %) ODS+STO (10.48 %)
účast 41.22 % (1678 z 4073) 38.78 % (1580 z 4087) 33.00 % (1336 z 4061) 35.13 % (1398 z 3985)

Prezidentské volbyEditovat

V prvním kole prezidentských voleb v roce 2013 první místo obsadil Miloš Zeman (896 hlasů), druhé místo obsadil Jiří Dienstbier (420 hlasů) a třetí místo obsadil Karel Schwarzenberg (412 hlasů). Volební účast byla 64.45 %, tj. 2622 ze 4068 oprávněných voličů. V druhém kole prezidentských voleb v roce 2013 první místo obsadil Miloš Zeman (1810 hlasů) a druhé místo obsadil Karel Schwarzenberg (820 hlasů). Volební účast byla 64.91 %, tj. 2645 ze 4075 oprávněných voličů.[30]

V prvním kole prezidentských voleb v roce 2018 první místo obsadil Miloš Zeman (1315 hlasů), druhé místo obsadil Jiří Drahoš (514 hlasů) a třetí místo obsadil Pavel Fischer (248 hlasů). Volební účast byla 64.89 %, tj. 2623 ze 4042 oprávněných voličů. V druhém kole prezidentských voleb v roce 2018 první místo obsadil Miloš Zeman (1779 hlasů) a druhé místo obsadil Jiří Drahoš (1031 hlasů). Volební účast byla 70.87 %, tj. 2813 ze 3969 oprávněných voličů.[31]

PamětihodnostiEditovat

Související informace naleznete také v článku Seznam kulturních památek v Náměšti nad Oslavou.

Nedaleko leží i obec Kralice nad Oslavou s kralickým památníkem.

GalerieEditovat

OsobnostiEditovat

Partnerská městaEditovat

OdkazyEditovat

ReferenceEditovat

  1. a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích - k 1. 1. 2022. Praha. 29. dubna 2022. Dostupné online. [cit. 2022-05-02]
  2. Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 - otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18]
  3. a b c d e f BARTOŠ, Josef; SCHULZ, Jindřich; TRAPL, Miloš. Historický místopis Moravy a Slezska v letech 1848 - 1960. Redakce Josef Bartoš, Jan Machač, Ivan Straňák, Zbyněk Janáček; Recenze: B. Čerešňák, J. Janák, K. Křesadlo, B. Smutný, I. Štarka. 1. vyd. Svazek XII. Ostrava: Profil, 1990. 321 s., 7 map. ISBN 80-7034-038-X. Kapitola Politický okres Náměšť nad Oslavou, s. 89. 
  4. Hosák, Šrámek: Místní jména na Moravě a ve Slezsku II, Praha 1980, str. 117, 118.
  5. JOURA, Jiří. Procházky starou Třebíčí ... podruhé. Třebíč: Amaprint Kerndl, 2006. 202 s. ISBN 80-239-7412-2. Kapitola Okresní soud v Třebíči, s. 46–47. 
  6. Úřední list republiky Československé, ročník 1957, částka 9, vydáno v Praze dne 29. ledna 1957
  7. Archivovaná kopie. archivnimapy.cuzk.cz [online]. [cit. 2014-12-07]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2014-12-13. 
  8. JAKUBCOVÁ, Hana. Náměšť bude mít novou lokalitu s domky, parcely se začnou prodávat na podzim. trebicsky.denik.cz. 2019-08-19. Dostupné online [cit. 2019-10-30]. (česky) 
  9. mach. Za Příhořím se už rýsuje nová čtvrť. Horácké noviny [online]. Yashica, 2020-05-28 [cit. 2020-06-29]. Dostupné online. 
  10. JAKUBCOVÁ, Hana. Nad rekonstrukcí velké ulice v Náměšti visí otazník. Kvůli koronaviru. Třebíčský deník. 2020-05-13. Dostupné online [cit. 2020-06-29]. (česky) 
  11. ŠTARHA, Ivan. Historický lexikon obcí jižní, jihozápadní a jihovýchodní Moravy 1850-2009. Brno: Moravský zemský archiv v Brně, 2010. 383 s. ISBN 978-80-86931-59-3. S. 194. 
  12. a b Český statistický úřad. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005. Příprava vydání Balcar, Vladimír; Havel, Radek; Křídlo, Josef; Pavlíková, Marie; Růžková, Jiřina; Šanda, Robert; Škrabal, Josef. Svazek 1. Praha: Český statistický úřad, 2006. 2 svazky (760 s.). ISBN 80-250-1311-1. S. 590–591. 
  13. KRČMÁŘ, Milan. Náměšťská sokolovna se mění k nepoznání. Vyjde to na padesát milionů. Podívejte. Třebíčský deník. 2021-11-18. Dostupné online [cit. 2022-05-02]. (česky) 
  14. ap. Náklady na rekonstrukci sokolovny jsou dost vysoké [online]. Horácké noviny, 2015-12-03 [cit. 2016-01-20]. Dostupné online. 
  15. MAHEL, Luděk. Přestavba sokolovny je u ledu. Stavební firmy nemají zájem. Třebíčský deník. 2018-11-10. Dostupné online [cit. 2018-11-17]. (česky) 
  16. ŘÍHOVÁ, Ivana. Sokolovnu v Náměšti nahradí komplex pro kulturu i sport, v lednu začnou stavět. Třebíčský deník. 2020-12-18. Dostupné online [cit. 2021-03-04]. (česky) 
  17. JAKUBCOVÁ, Hana. Místo městské policie bezpečnostní agentura. V Náměšti jsou spokojeni. trebicsky.denik.cz. 2019-11-15. Dostupné online [cit. 2020-01-03]. (česky) 
  18. JAKUBCOVÁ, Hana. Náměšť už má rozpočet: bude se hodně rekonstruovat. Třebíčský deník. 2019-12-16. Dostupné online [cit. 2020-02-05]. (česky) 
  19. mach. Přes lávku už v květnu. Horácké noviny [online]. Yashica, 2020-03-30 [cit. 2020-05-28]. Dostupné online. 
  20. BÁRTA, Jiří; STREICHSBIEROVÁ, Eva. Náměšťské Nagano. Malé město vítalo hokejové mistry světa z rybníka. iDNES.cz [online]. 2019-02-20 [cit. 2019-04-28]. Dostupné online. 
  21. Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky v roce 2006 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-14]. Dostupné online. 
  22. Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky v roce 2010 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-14]. Dostupné online. 
  23. Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky v roce 2013 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-14]. Dostupné online. 
  24. Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky v roce 2017 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-14]. Dostupné online. 
  25. Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky v roce 2021 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-14]. Dostupné online. 
  26. Volby do zastupitelstev krajů v Česku v roce 2008 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-14]. Dostupné online. 
  27. Volby do zastupitelstev krajů v Česku v roce 2012 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-14]. Dostupné online. 
  28. Volby do zastupitelstev krajů v Česku v roce 2016 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-14]. Dostupné online. 
  29. Volby do zastupitelstev krajů v Česku v roce 2020 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-14]. Dostupné online. 
  30. Volby prezidenta České republiky v roce 2013 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-14]. Dostupné online. 
  31. Volby prezidenta České republiky v roce 2018 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-14]. Dostupné online. 

Související článkyEditovat

Externí odkazyEditovat