Litvínov

město v okrese Most v Ústeckém kraji

Litvínov (německy Ober Leutensdorf, do roku 1949 Horní Litvínov) je druhé největší město okresu Most v Ústeckém kraji. Leží na úpatí Krušných hor, 10 km severně od Mostu, 35 km západně od Ústí nad Labem a přibližně 100 km severozápadně od Prahy. Zaujímá rozlohu 40,70 km², má 2 186 domů a žije zde přibližně 24 tisíc[1] lidí. S úzce propojeným okolím ale počet obyvatel čítá až 40 tisíc.[zdroj?]

Litvínov
Centrum města
Centrum města
Znak města LitvínovVlajka města Litvínov
znakvlajka
Lokalita
Status město
LAU 2 (obec) CZ0425 567256
Pověřená obec a obec s rozšířenou působností Litvínov
Okres (LAU 1) Most (CZ0425)
Kraj (NUTS 3) Ústecký (CZ042)
Historická země Čechy
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel 23 661 (2020)[1]
Rozloha 40,714 km²
Nadmořská výška 338 m n. m.
PSČ 436 01
Počet částí obce 12
Počet k. ú. 10
Počet ZSJ 30
Kontakt
Adresa městského úřadu Městský úřad Litvínov
Náměstí Míru 11
436 01 Litvínov
info@mulitvinov.cz
Starostka Mgr. Kamila Bláhová
Oficiální web: www.litvinov.cz
Úřední web: www.mulitvinov.cz
Litvínov na mapě
Litvínov
Litvínov
Další údaje
Geodata (OSM): OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

HistorieEditovat

Nejstarší zmínka pochází z roku 1352 pod názvem Lutwinow. Slovo pochází ze spojení starohornoněmeckých slov liut - "lid" a wini - "přítel", tedy Liutwin. Z něj vznikl český název L'utvín, později Litvínov.[2] Původně zde byla dvě sídla – Horní a Dolní Litvínov s tvrzemi. Roku 1715 zde hrabě Jan Josef Valdštejn založil velkou manufakturu na výrobu sukna, jednu z prvních v českých zemích. Tuto událost dodnes připomíná obelisk, vztyčený ke stému výročí v roce 1815. Císař Karel VI. povýšil 7. května 1715 Horní Litvínov na městečko s právem pečeti a výročního trhu. Provozní budovy manufaktury a pohledy na místo jsou dokumentovány grafickým cyklem Antonína Birkhardta.

V 19. století se v Litvínově rozvinula také hrnčířská výroba a v širokém okolí těžba hnědého uhlí. Městem byl Litvínov prohlášen 5. srpna 1852. Roku 1939 byl v Záluží jižně od města pod názvem STW (Sudetenländische Treibstoffwerke) založen velký chemický závod na výrobu syntetického benzínu z uhlí, dnešní Unipetrol RPA.

Litvínov je významným střediskem chemického a textilního průmyslu, též křižovatkou dálkových ropovodů. V okolí těžba hnědého uhlí (hlubinný důl Centrum v Záluží, dnes v likvidaci, doly v okolí Bíliny, Mostu a Jirkova). Životní prostředí je zatíženo průmyslovými emisemi. Rozsáhlá sídliště vybudovaná zejména v 70. letech 20. stol. (Pod Lesem, Hamr a Janov, ve kterém nekontrolovaně narůstají problémy s neplatiči). V roce 1996 bylo založeno litvínovské Docela velké divadlo. V roce 1991 vyšlo první číslo městských novin Radnice. Dnes vychází v nákladu 6 300 kusů pod názvem Radnice – Čtrnáctideník pro Litvínov, Meziboří, Horní Jiřetín a okolí.

ObyvatelstvoEditovat

Podle sčítání 1921 v Dolním Litvínově žilo v 182 domech 2 761 obyvatel, z nichž bylo 1 405 žen. 1 473 obyvatel se hlásilo k československé národnosti, 1 254 k německé. Žilo zde 1 457 římských katolíků, 30 evangelíků, 8 příslušníků Církve československé husitské a pět židů.[3] Podle sčítání 1930 zde žilo v 219 domech 2 632 obyvatel. 1 355 obyvatel se hlásilo k československé národnosti a 1 256 k německé. Žilo zde 1 434 římských katolíků, 51 evangelíků, 21 příslušníků Církve československé husitské a osm židů.[4]

Podle sčítání 1921 v Horním Litvínově žilo v 551 domech 9 429 obyvatel, z nichž bylo 4 866 žen. 1 921 obyvatel se hlásilo k československé národnosti, 7 287 k německé a dvacet k židovské. Žilo zde 8 226 římských katolíků, 235 evangelíků, 30 příslušníků Církve československé husitské a 127 židů.[3] Podle sčítání 1930 zde žilo v 708 domech 9 810 obyvatel. 2 302 obyvatel se hlásilo k československé národnosti a 7 279 k německé. Žilo zde 7 742 římských katolíků, 303 evangelíků, 48 příslušníků Církve československé husitské a 105 židů.[4]

Podle sčítání lidu, domů a bytů 2011 měl Litvínov 24 905 obyvatel, čímž pokračuje trend poklesu zahájený v devadesátých letech 20. století. 93 % obyvatel, kteří uvedli národnost), se hlásí k české národnosti, 2,8 % Slováci, 0,73 ;% Němci, 0,66 % Vietnamci, dále Poláci, Romové, Maďaři aj. 9,08 % obyvatel se deklarovalo jako věřící, 2,5 % jako římští katolíci. Z ekonomicky aktivního obyvatelstva bylo 16,54 % nezaměstnaných.

Vývoj počtu obyvatel a domů města Litvínov[5]
Rok 1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001 2011
Počet obyvatel 6 342 7 414 10 707 20 473 24 065 23 460 24 136 25 527 24 990 26 842 29 551 29 096 27 397 24 905
Počet domů 758 792 896 1 263 1 467 1 535 1 945 2 627 2 172 2 175 2 118 2 121 2 186 2 292

Obecní správa a politikaEditovat

Místní částiEditovat

V minulosti byl Litvínov rozdělen do devíti číslovaných místních částí, tzv. obvodů.[zdroj?] Dnes se některé z nich označují i arabskými čísly místo římských (např. v názvu osadního výboru Litvínov 8 – Janov[6]).

Litvínov má nyní 12 částí: Dolní Litvínov, Hamr, Horní Litvínov, Horní Ves, Chudeřín, Janov, Křížatky, Lounice, Písečná, Růžodol, Šumná a Záluží.

DopravaEditovat

Železniční dopravaEditovat

Silniční dopravaEditovat

Jižním okrajem Litvínova vede po obchvatu státní silnice I/27, vedoucí od Mostu a dále přes Lom směr Dubí. Z ní se v Litvínově odpojuje silnice II/271 směr Klíny a Mníšek (hraniční přechod do Německa).

Městská hromadná dopravaEditovat

MHD v Litvínově je provozována společným podnikem se sousedním Mostem (Dopravní podnik měst Mostu a Litvínova). Síť MHD je na vysoké úrovni a pokrývá celé město a jeho aglomeraci (Horní Jiřetín, Meziboří, Lom, Osek). Tramvajová doprava mezi Litvínovem a Mostem má více jak stoleté trvání. Zpočátku měla dráha rozchod 1000 mm, v 50. a 60. letech dvacátého století byla trať přestavěna na rychlodráhu o normálním rozchodu 1435 mm. Trolejbusy jezdily mezi Mostem a Litvínovem v letech 19461959. Jediná dlouhá trať byla zrušena z důvodu nadbytečnosti poté, co byla tramvajová trať přestavěna na moderní rychlodráhu.

GeografieEditovat

Větší města v okruhu Litvínova :

    Saská Kamenice (~74,1 km)   Freiberg (~53,7 km)   Ústí nad Labem (~43,9 km)  
  Annaberg-Buchholz (~58,3 km)     Litoměřice (~49,6 km)
    Litvínov    
 
  Chomutov (~25,0 km)   Most (~18,2 km)   Bílina (~18,8 km)

SpolečnostEditovat

KulturaEditovat

Ze známých hudebníků působili v Litvínově např. klávesista a zpěvák Lešek Semelka či chlapecká skupina Lunetic. Z aktivních hudebníků mají litvínovské kořeny Iva Frühlingová, Martin Maxa nebo Xavier Baumaxa. Ve městě a okolí rovněž působí řada lokálních kapel.

SportEditovat

Litvínov patří mezi česká města s významnou hokejovou tradicí, od 60. let dvacátého století se místní klub stabilně účastní nejvyšší české (příp. československé) hokejové soutěže. V posledních letech HC Verva Litvínov v hokejové Extralize postupuje do play-off zhruba v polovině případů. V NHL působilo 26 litvínovských odchovanců - nejvíce ze všech klubů v České republice a na počet obyvatel i nejvíce z celého světa.[zdroj?] Mezi nejvýznamnější hokejové osobnosti spjaté s Litvínovem patří Ivan Hlinka, Vladimír Růžička, Robert Reichel, Martin Ručinský, Jiří Šlégr, Viktor Hübl, Robert Kysela, Michal Trávníček či František Lukeš. V sezoně 2014/2015 tým vyhrál českou hokejovou extraligu. Dále zde působí FK Litvínov, který hraje v Přeboru Ústeckého kraje.

PamětihodnostiEditovat

Související informace naleznete také v článku Seznam kulturních památek v Litvínově.
  • Raně barokní děkanský kostel svatého Michaela archanděla je jednolodní stavba s dvouvěžovým hlavním průčelím. Kostel postavený v letech 1685–1694 navrhl významný francouzský architekt Jan Baptista Mathey.
  • Barokní zámek v Horním Litvínově je čtyřkřídlá stavba z roku 1732 (zřejmě z okruhu F. M. Kaňky). V zámku se nachází muzeum.
  • stará radnice z roku 1789
  • barokní děkanství z 18. století
  • barokní trojiční sloup a socha Samsona ve Voigtových sadech
  • Barokní trojkřídlý janovský zámek
  • Valdštejnská hrobka – empírová stavba z dvacátých let 19. století na bývalém hřbitově
  • areál bývalé hornické ozdravovny (později poliklinika) z období druhého rokoka
  • Hlubinný uhelný důl Julius III - Podkrušnohorské technické muzeum v části Růžodol
  • řada secesních domů ve Smetanově a Tržní ulici
  • nová radnice ze druhé poloviny třicátých let 20. století
  • zajímavě řešený urbanistický soubor domů z období nacistické okupace ve čtvrti Osada
  • obytný Kolektivní dům (tzv. Koldům) z let 1949 až 1958 (Václav Hilský, Jaroslav Linhart) je významnou stavbou padesátých let 20. století tohoto druhu
  • textilní továrna RICO v Šumné, příklad industriální architektury druhé poloviny 19. století
  • Mostecká (Janovská) přehrada z roku 1914

OsobnostiEditovat

RodáciEditovat

ObyvateléEditovat

Partnerské městaEditovat

GalerieEditovat

ReferenceEditovat

  1. a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích - k 1.1.2020. Praha. 30. dubna 2020. Dostupné online. [cit. 2020-05-01]
  2. LUTTERER, IVAN. Původ zeměpisných jmen : etymologický slovník 1000 vlastních jmen, zemí, měst a přírodních objektů z celého světa. [s.l.]: MF OCLC 2987123 
  3. a b Statistický lexikon obcí v Republice československé 1921. Díl I. Země Česká. Praha: Orbis, 1924. 598 s. 
  4. a b Statistický lexikon obcí v Republice československé 1930. Díl I. Země Česká. Praha: Orbis, 1934. 613 s. S. 223. 
  5. Český statistický úřad. Historický lexikon obcí ČR 1869 - 2005 - 1. díl [online]. 2007-03-03 [cit. 2014-12-12]. S. 406, 407, záznam 12. Dostupné online. 
  6. Osadní výbor městské části Litvínov 8 – Janov [online]. Město Litvínov [cit. 2017-03-08]. Dostupné online. 
  7. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005, II. díl. Praha: Český statistický úřad, 2006. ISBN 80-250-1311-1. S. 605.
  8. Kraj chce elektrifikovat trať do Litvínova, SŽDC váhá Mostecký deník, 6. 4. 2011.

Externí odkazyEditovat