Moldavská horská dráha

česká želežniční trať

Moldavská dráha (nazývaná též Teplický Semmering) je železniční trať spojující MostMoldavou v Krušných horách (do roku 1945 pokračovala až do saského Freibergu). V jízdním řádu pro cestující je uváděna v tabulce 135. Trasa nese současně označení Dopravy Ústeckého kraje T8.[1] Jde o jednokolejnou železnici dlouhou 26,6 kilometru a kategorizovanou v současné době jako regionální dráha. Při převzetí funkce provozovatele Správou železniční dopravní cesty v roce 2008 byl ještě úsek Most – Louka u Litvínova úsekem celostátní dráhy. V roce 2018 byla obnovena intenzivní jednání o možném přeshraničním znovupropojení tratí, dostavbou úseku Moldava–Holzhau na saské straně.

Železniční trať Most – Moldava v Krušných horách
Pohled na trať u stanice Mikulov-Nové Město, jež je vidět v pozadí
Pohled na trať u stanice Mikulov-Nové Město, jež je vidět v pozadí
Číslo 135
Provozovatel dráhy Správa železnic
Technické informace
Délka 40 km
Rozchod koleje 1435 mm (normální)
Napájecí soustava 3 kV (Most - Louka u Litvínova)
Maximální sklon 36
Minimální poloměr oblouku 250 m
Ozubnice ne
Počet kolejí 1
Maximální rychlost 60 km/h
Externí odkazy
Geodata (OSM) OSM, WMF
Kód památky 50874/5-5841 (PkMISSezObr)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Průběh trati
Legenda
z Loun (dříve. PDE)
z Ústí nad Labem hl. n. (od r. 1968)
0,000 Most 225 m
do Chomutova
Most (Nádraží PDE)
Spojka na Most hl. n. (Brüx ATE)
Ústí n/L–Chomutov (do r.1968)
Spojka z Mostu hl. n. (Brüx ATE)
2,027 Most nové nádraží
Most-Kopisty 245 m
vlečka Unipetrol RPA
3,200 Kopistydříve Kopist
6,144 Most-Minerva 245 m
vlečka Unipetrol RPA
6,140 Most-Minerva nákladní nádraží
vlečka důl Hlubina
vlečka důl Herkules
Lipětíndříve Lindau
10,577 Litvínov město
(Přeložka 1894)
vlečka důl Pluto II / důl Kohinoor II
Duchcovsko-Podmokelská dráha
11,890
132,297
Louka u Litvínovadříve Wiesa-Oberleutensdorf 305 m
Duchcovsko-Podmokelská dráha
do Teplic
vlečka Důl Marie / důl Theodor
133,811 Lom u Mostu zastávka dříve Bruch320m
138,026 Osek město dříve Ossegg Stadt345 m
140,123 Horní Háj355 m
Malý hrobský viadukt
142,805 Hrob dříve Klostgraben392 m
vlečka Mitscherlich & Sohn
Velký hrobský viadukt
144,618 Střelná v Krušných Horách440 m
148,639 Dubí dříve Eichwald570 m
153,316 Mikulov v Krušných Horách dříve Niklasberg720 m
tunel Mikulovský (334 m)
154,050 sesuv svahu 14. 3. 2017
viadukt Mikulov
tunel Novoměstský (210 m)
155,319 Mikulov-Nové Město775m
157,776 Moldava v Krušných horách782 m
Státní hranice CZ/D
do Freibergu
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Úsek Louka u Litvínova – Moldava je od roku 1998 evidován jako kulturní památka.[2]

HistorieEditovat

Stavba tratiEditovat

Trať vybudovala společnost Pražsko-duchcovská dráha, hlavním cílem bylo umožnit export uhlí do sousedního Saska. První projekty na propojení Mostecké uhelné pánve se Saskem vznikly již v šedesátých letech devatenáctého století, finanční a technické obtíže však stavbu pozdržely. Úsek Most–Hrob byl otevřen 15. května 1877, úsek Hrob–Moldava v Krušných horách až 6. prosince 1884. Přeshraniční provoz do saského Freibergu započal 18. května 1885.

 
Motorový vůz 844 v zastávce Mikulov v Krušných horách

Před první světovou válkou sloužila trať především ke svému původnímu účelu, přepravě uhlí. V meziválečném období se dále rozvinula přeprava průmyslových výrobků, trať začali využívat i turisté. Za druhé světové války byla správa českého a saského úseku sjednocena, vlaky projížděly celou trať Most–Freiberg. Dne 8. května 1945 těleso trati obsadily tankové oddíly Rudé armády. Přeshraniční provoz nebyl obnoven, význam horského úseku do Moldavy upadal. Výjimku tvořil rok 1952, kdy byl do stanice Moldava přepravován materiál pro výstavbu vodního díla Fláje. V šedesátých a sedmdesátých letech 20. století byly z důvodu těžby uhlí některé úseky trati přeloženy.

 
Osobní vlak v Moldavě (2014)

První snahy o znovuzprovoznění přeshraničního spojení po roce 1989Editovat

Přestože jsou od roku 1989 pravidelně pořádány pochody po tělese zrušeného železničního hraničního přechodu Moldava–Holzhau, dostavbě stále brání chybějí jasné politické rozhodnutí na německé, ale i na české straně.

V říjnu 2008 se česká strana, zastoupená náměstkem ministra dopravy Kocourkem, dohodla s pověřeným saským náměstkem ministra průmyslu, že do poloviny listopadu bude sepsáno politické memorandum o vůli české i saské strany obnovit železniční spojení. Německá strana by investovala kolem 21 milionů eur na znovuvybudování chybějících osm kilometrů trati, česká strana by do oprav na svém území investovala asi 350 milionů korun. Českou pracovní skupinu sestavuje Petr Pípal (starosta Dubí a předseda dopravní komise Euroregionu Krušnohoří). V optimálním případě by trať mohla být obnovena asi do čtyř let.[3]. Starostové měst a obcí podél trati Most–Moldava v dubnu 2009 společně prohlásili, že plně podporují veškeré aktivity, které povedou ke znovupropojení dráhy mezi městy Most a Freiberg. Tyto aktivity však přerušily následky finanční krize.

Sesuv půdy v MikulověEditovat

V odpoledních hodinách v úterý 14. března 2017 byla mezi stanicemi Mikulov v Krušných horách a Mikulov-Nové Město v km 154,040 zjištěna geometrická výchylka koleje. Příčinou bylo podle mluvčího SŽDC posunutí tělesa náspu a obkladní zdi.[4] Za vychýlením tělesa trati stála podle všeho voda a její erozní působení. Trať byla od té doby v úseku Mikulov v Krušných horách – Moldava v Krušných horách pro veškerou dopravu uzavřena.[5] Rekonstrukce, a tedy i výluka trati, skončila 31. října 2018.[6]

I. česko-německá konference a I. oficiální symbolické propojení tratí (2018)Editovat

Dne 15. března 2018 se tak po více než dvou desítkách let usilování měst, obcí, spolků i jednotlivců o zachování a rozvoj tratí na obou stranách hranice sešli ke společnému jednání starostové obcí mezi Mostem a Freibergem se zástupci dalších kompetentních institucí, a to jak s působností regionální, tak celostátní. Tato první česko-německá konference se konala v Dubí a byla počátkem nové éry intenzivní spolupráce kompetentních institucí napříč česko-saskou hranicí. Svolavatelem konference byl Českojiřetínský spolek – spolek pro oživení Krušnohoří spolu s obcí Moldava a saskými partnery, v úzké spolupráci s předsedou dopravní komise Euroregionu Krušnohoří a starostou Dubí Petrem Pípalem. Na konferenci navazovala řada pracovních jednání. Zatímco ještě při I. konferenci se uvažovalo o překlenutí chybějícího úseku autobusovou linkou, již 21. srpna 2018 bylo na základě diskusí se saským ministerstvem dopravy (Sächsisches Staatsministerium für Wirtschaft, Arbeit und Verkehr) rozhodnuto, že cílem by mělo být skutečné propojení tratí. Autobusové propojení by tak mělo být pouze nástrojem pro příležitostné akce k propagaci myšlenky dostavby chybějícího úseku. Při dalším z jednání došlo k dohodě o spolupráci dopravců z obou stran hranice (Českých drah i Freiberské železniční společnosti) na koordinaci práce s veřejností. Tak vznikl mimo jiné podnět pořádat propagační akce pro veřejnost s titulem „Oficiální symbolické propojení Moldavské a Freiberské dráhy“. První oficiální symbolické propojení obou tratí autobusovou linkou proběhlo v neděli 18. listopadu 2018 s programem na Moldavě. Program byl spojen s půlmaratonem (Moldava–Fláje) a připomínkou středověkého sklářství (středověká výroba lesního skla na Moldavě a v jejím širokém okolí). Do roku 2018 se na obou stranách hranice zformovaly zájmové skupiny "Moldavská dráha" a "Freiberger Muldentalbahn" spolupracující na projektu přeshraničního znovupropojení tratí.

II. česko-německá konference a II. oficiální symbolické propojení tratí (2019)Editovat

Druhá konference se po dohodě obou zájmových skupin, s myšlenkou na střídání zemí pro výroční setkání, konala dne 28. března 2019 v Sasku. Místem setkání byl tradiční krušnohorský hotel „Fischerbaude“ v Holzhau (Rechenberg-Bienemühle). Na konferenci se sešlo 75 zástupců obcí a dalších relevantních institucí, aby společně zrekapitulovali, co se na historické trati Most – Moldava – Freiberg událo od poslední konference konané před rokem v Dubí. Pět desítek oprávněných představitelů institucí, které se účastnily konference, podepsalo výzvu vládám obou zemí k pokračování v jednáních z roku 2008 o přeshraniční znovupropojení tratí. Originál výzvy zaslal v týdnu před Velikonocemi 2019 hejtman Ústeckého kraje Oldřich Bubeníček předsedovi vlády ČR Andreji Babišovi a dále českému ministru dopravy. Ve stejném týdnu předal tentýž dokument poslanec Saského zemského sněmu Steve Ittershagen předsedovi vlády Saska Michaelu Kretschmerovi a dále saskému ministru dopravy. Druhé symbolické propojení se konalo 7. 9. 2019 a 15. 9. 2019 v rámci „Evropských dnů kulturního dědictví“. Pro pasažéry Moldavské dráhy byla zajištěna bezplatná autobusová doprava z nádraží Moldava do Rechenbergu-Bienenmühle a zpět. 7. září se v Rechenbergu konal hudební festival, 15. 9. pak program II. oficiálního symbolického propojení uzavřelo slavnostní provedení oratoria Jakoba Trautzla Saul v provedení teplického souboru Collegium hortense, pod taktovkou dirigenta Jana Zástěry.

V návaznosti na II. konferenci oznámil dne 14. 6. 2019 saský ministr hospodářství, práce a dopravy Martin Dulig (Sächsisches Staatsministerium für Wirtschaft, Arbeit und Verkehr) na svém facebookovém profilu informaci o své schůzce s českým ministrem dopravy Vladimírem Kremlíkem v Praze. Jedním z pracovních témat byla i výzva měst, obcí a dalších regionálních institucí z II. konference k Moldavské / Freiberské dráze z 28. 3. 2019. Podle informace zveřejněné ministrem Martinem Duligem byla k obnovení spojení mezi Mostem a Freibergem zadána ze strany saského ministerstva dopravy studie proveditelnosti a na její vypracování byly uvolněny finanční prostředky. Je tak zahájen jeden z důležitých kroků pro úspěšnou realizaci společného cíle: znovupropojení Moldavské a Freiberské dráhy rozdělené od roku 1945.

V roce 2019 si obnovení tratě získalo podporu i z Evropského parlamentu. Projekt obnovy železnice podpořil poslanec Tomáš Zdechovský. Ten při návštěvě krušnohorského regionu uskutečněné na pozvání Českojiřetínského spolku prohlásil, že je z úrovně Evropského parlamentu připraven pomoci hledat zdroje pro financování dostavby trati.[7][8] Kromě toho Tomáš Zdechovský 18. října 2019 oznámil, že v Evropském parlamentu převezme spolu s německým europoslancem Peterem Jahrem, zvoleným za Svobodný stát Sasko, záštitu nad aktivitami pro znovupropojení Moldavské a Freiberské dráhy.[9][10]

3. července 2020 se v Holzhau sešli zástupci zájmových skupin s europoslanci Tomášem Zdechovským a Peter Jahrem. Zástupci zde saské strany vyjádřili ochotu připravit studii proveditelnosti, která je nutná k zahájení realizace celého projektu.[11] Podle Petera Jahra by se náklady na obnovu tratě měly pohybovat v rozmezí 15–20 milionů eur. Peníze by měly být z větší části hrazené z evropských fondů.[12]

III. česko-německá konference a III. oficiální symbolické propojení tratí (2020)Editovat

Třetí konference s plánovaným konáním v Teplicích, má být věnována prezentaci výsledků saské studie proveditelnosti. Třetí symbolické propojení tratí plánované na srpen 2020 bude zřejmě z důvodu protiepidemiologických opatření posunuto na rok 2021.

Seznam stanicEditovat

Moldavská dráha na známce České poštyEditovat

Dne 6. května 2015 vydala Česká pošta příležitostnou poštovní známku v řadě Technické památky ČR. V sobotu 16. května 2015 byla tato známka slavnostně inaugurována za účasti všech měst a obcí po její trase, statutárního města Teplice a Krajského úřadu Ústeckého kraje. Zařazení známky do emisního plánu České pošty navrhl Českojiřetínský spolek.

Autorem výtvarného návrh je Adolf Absolon, autorem rytiny Martin Srb. Motivem známky je pracovní vlak s lokomotivou Louny na nádraží v Dubí (dříve Ober–Eichwald). Výtvarník použil jako předlohu fotografii z roku 1884.

Ani uznání moldavské dráhy jako motivu pro známku České pošty v řadě Technické památky ČR nezabránilo Správě železniční dopravní cesty (SŽDC), aby v jubilejním roce nezbourala některé objekty v areálu úvraťového nádraží v Dubí. Dráha tak i přes protesty veřejnosti opět přišla o další objekty dotvářející její kolorit.

Moldavská dráha motivem obnovených Krušnohorských novinEditovat

 
Nádraží Moldava v Krušných horách

Moldavská dráha se stala hlavním motivem prvního čísla obnovených Krušnohorských novin (dříve Erzgebirgs-Zeitung), které opět vyšly (15. května 2015) po 72leté přestávce. První číslo se věnuje se jak dráze samotné, tak známce České pošty vydané k 130. výročí zprovoznění kompletní trasy MostFreiberg.

OdkazyEditovat

ReferenceEditovat

  1. Motoráky lákají. Kraj přidal spoje. Ústecký deník [online]. 2018-12-15 [cit. 2020-05-16]. Dostupné online. 
  2. Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2017-02-07]. Identifikátor záznamu 163251 : železniční trať Most - Dubí - Moldava, část Louka u Litvínova - Moldava, s omezením: bez objektu skladiště v areálu žel. stanice Osek - město čp. 152, bez skladového objektu v k. ú. Moldava. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1]. 
  3. Železnici propojí do čtyř let, Teplický deník, server vlaky.net zprávu převzal 23. 10. 2008 bez údaje o původním datu zveřejnění
  4. KOŠŤÁL, Martin. Vlaky na horské trati nejezdí. Z Oseka na Moldavu se dostanete autobusem. Teplický deník.cz [online]. 2017-03-15, rev. 2017-03-15 [cit. 2018-12-26]. Dostupné online. 
  5. BACHORÍK, Jan. Kvůli posunuté trati je uzavřená železnice na Modlavu na Teplicku. Český rozhlas Sever [online]. 2017-03-15 [cit. 2018-12-26]. Dostupné online. 
  6. PEJŠOVÁ, Magda. Vlak na Moldavu vyjede již tento víkend [online]. Ústecký kraj, 2018-11-02 [cit. 2018-12-26]. Dostupné online. 
  7. Moldavská dráha získává podporu i v Evropském parlamentu - Novinky.cz. www.novinky.cz [online]. [cit. 2020-06-26]. Dostupné online. 
  8. Moldavska železnice. www.moldavska-zeleznice.cz [online]. [cit. 2020-06-26]. Dostupné online. 
  9. Moldavská dráha získává podporu i v Evropském parlamentu - Novinky.cz. www.novinky.cz [online]. [cit. 2020-06-26]. Dostupné online. 
  10. http://www.ohre.eu/assets/File.ashx?id_org=200341&id_dokumenty=3880
  11. Bahnstrecke Holzhau - Moldava: Warten auf Dresden | Freie Presse - Freiberg. www.freiepresse.de [online]. [cit. 2020-07-04]. Dostupné online. (německy) 
  12. Moldava a německé Holzhau chtějí po 75 letech obnovit železniční spojení. iDNES.cz [online]. 2020-07-03 [cit. 2020-07-06]. Dostupné online. 

Externí odkazyEditovat