Most
Most je dopravní stavba, která převádí pěší, silniční nebo železniční cestu případně vodní tok, přes překážku, kterou může být například vodní plocha (řeka, potok, moře, jezero), terénní nerovnost (údolí, rokle, strž) nebo jiná komunikace. V současnosti se za most považuje překlenutí překážky delší než 2,0m. Kratší je považováno za propustek.
HistorieEditovat
Prvními mosty byly kmeny stromů spadlých přes vodní toky či jiné překážky. Později toho člověk využil pro výstavbu vlastního přemostění z kmenů poražených stromů. A zlepšování technologií obrábění dřeva umožnilo člověku stavět již soudobé mostní konstrukce. Po dřevěných kládách a opracovaných trámech položených přes překážku, byly stavěny mosty delší, které využívaly kamenné pilíře. V některých oblastech byly dostupnějším materiálem liány, ze kterých se stavěly tzv. visuté mosty, např. Incká říše.
V římské říši znali klenbu, která je jedním ze základních stavebních prvků nejenom kamenných mostů. V blízkosti velkých měst se stavěly akvadukty (některé z těchto staveb stojí dodnes). Po pádu říše stavitelé v nástupnických státech snažili navázat na římské znalosti. Románské mosty přímo vycházely z římských vzorů. Problém byl v úpadku předávání systematických znalostí (srovnej: pád Západořímské říše r. 476 a první universita v Bologni r. 1088). Nástup gotiky a rozvoj mocných království konstrukci mostu zdokonalil. Mosty se stavěly s většími oblouky (z této doby pochází nejstarší mosty v ČR). S nástupem renesance a s růstem vzdělanosti došlo k dalšímu vývoji. Pont Neuf v Paříži byl postaven v 16. století bez tradičního zastřešení a byl osazen i chodníky.
Velké změny ve stavbě mostů přinesla industrializace. Rozvoj železnice zvýšil poptávku po těchto stavbách, které musely být levnější a odolnější. Nejprve se stavěly ještě mosty dřevěné a viadukty z kamene a cihel. Postupně byla stále více využívána litina. První most, tzv. Ironbridge, z litiny byl postaven roku 1779 přes řeku Severn v Anglii. Jakmile se zdokonalila výroba oceli, začaly se stavět mosty ocelové. Velká poptávka po železničních mostech vedla k tovární výrobě ze standardizovaných dílů (typicky prvky příhradových nosníků).
V 19. století a 20. století dosáhla ocel takové pevnosti, že mohly být budovány mosty řetězové a lanové o velkých rozpětích.
Ve 20. století byl pro konstrukci mostů a viaduktů rozhodující beton, železobeton a předpjatý beton.
Typy mostůEditovat
Podle konstrukceEditovat
Prvními mosty byly nejspíše vhodně položené a dostatečně silné kmeny – most tohoto druhu je označován jako trám. Takový trám je namáhán současně tlakem (při horním povrchu) a tahem (při spodním povrchu) – neboli ohybem. Střední část průřezu trámu je namáhána méně, proto se zde může ušetřit materiál. (Příkladem je válcovaný nebo svařovaný nosník tvaru I nebo nerovnoměrné rozdělení výztuže v železobetonu). Trám se často kombinuje s ostatními konstrukcemi mostů pro zvýšení jejich tuhosti.
Z přírodních materiálů lze na vhodných místech postavit i visutý most, který však vyžaduje dostatečné zakotvení na obou koncích. Lano mostu je namáháno výhradně tahem.
Třetí ze základních mostních konstrukcí je klenba (oblouk). V ideálním případě je klenba namáhána pouze tlakem, v praxi ovšem při nerovnoměrném zatížení nutně dojde i k namáhání tahem. Smělost (plochost) klenby se měří velikostí vodorovné síly (druhá mocnina rozpětí dělená vzepětím klenby, v metrech).
Mosty rozlišujeme podle konstrukce na:
- konzolový most
- visutý most
- obloukový most
- zavěšený most
- trámový most
- pohyblivý most (viz dále)
Podle použitého materiáluEditovat
- dřevěné (trám, věšadlo, vzpěradlo, oblouk)
- kamenné (klenba)
- ocelové (trám – příhradový nebo plnostěnný nosník, oblouk, visutý či zavěšený most)
- ocelobetonové – na ocelové trámové nosníky se vybetonuje mostovka
- beton (klenba)
- železobeton (klenba, trám)
- předpjatý beton (trám)
- plast (kompozitní materiál)
Podle účeluEditovat
- železniční
- silniční případně dálniční
- lávky pro chodce a cyklisty
- přechody pro zvěř (nazývané např. ekodukty)
- pro průmyslové instalace (dopravníky nebo inženýrské sítě např. potrubní a kabelové lávky apod.)
- akvadukty
- inundační
Podle výškyEditovat
Mosty lze rozdělit podle výšky mostovky na:[1]
- vysokovodní most - umožňuje provádět vodní dopravu pod mostem
- nízkovodní most - neumožňuje provádět vodní dopravu pod mostem
Části mostuEditovat
- spodní stavba - mostní opěra, pilíř, rozražeč vody
- nosná konstrukce - hlavní nosná konstrukce (např. oblouk), mostovka, mostní ložisko
- mostní svršek
- vybavení - zábradlí, svodidla, osvětlení, odvodnění
- předpolí resp. předmostí
Pohyblivé mostyEditovat
V minulosti měly pohyblivé mosty (zejména padací) převážně obranný účel (přerušení cesty útočníkům). V současné době se pohyblivý most staví většinou tehdy, jestliže překonává vodní tok sloužící jako vodní cesta a nebylo by možné nebo efektivní jej stavět tak vysoký, aby s lodní dopravou nekolidoval.
- sklopný most se buď celý nebo po polovinách sklopí do téměř svislé polohy podle vodorovného čepu na opěře nebo pilíři. Známým mostem tohoto typu je Tower Bridge v Londýně. Sklápěcí mosty jsou také velmi typické pro Nizozemsko. Sklápěcí mosty se ale vyskytují v i mnoha dalších, zejména přístavních, městech (např. mosty v Hamburku, Amsterodamu,Petrohradu, a dalších).
- otočný most má na jedné straně svislý otočný čep, podle kterého se most natočí po směru řeky nebo je most vyvážený a otáčí se na středovém pilíři.
- zásuvný most: část mostovky nad trasou plavidel se zasune pod části mostovky u kraje vodního toku.
- zvedací (výtahový) most: příslušný díl mostovky se zvedne svislým pohybem
- ponorný most: mostovka klesne svislým pohybem pod hladinu pod plavební profil
- skládací most: mostovka se složí směrem k jednomu z předmostí
- svinovací most: mostovka se sroluje směrem k jednomu z předmostí
- naklápěcí most (lávka): v základním stavu má mostovka tvar stranového oblouku; před průjezdem lodí se sklopí tak, že oblouk se zvedne nahoru
Zvláštními typy mobilních mostů jsou:
- pontonový most: je tvořen plováky (pontony) nebo na nich položen; má uplatnění například při havarijních situacích (poškození stálého mostu), pro operativní vojenské účely atd.
- mostní dopravník neboli gondolový most funguje na podobném principu jako lanovka
Nejdelší mosty světaEditovat
Nejdelší most na moři se nachází v Číně a je dlouhý 36 kilometrů. Spojuje přístavy Šanghaj a Ning-po. Čínský most je jen o 2,4 kilometru kratší než vůbec nejdelší most na světě, který se nachází nad jezerem Pontchartrain v americkém státě Louisiana, ten měří 38,422 kilometru.
Známé mostyEditovat
V České republiceEditovat
- Barrandovský most
- Branický most (tzv. most Inteligence) v Praze
- Dálniční most Vysočina ve Velkém Meziříčí
- Duhový most v Bechyni
- Hranické viadukty
- Karlův most
- Kamenný most v Písku
- Mariánský most v Ústí nad Labem
- Most v Roudnici nad Labem
- Negrelliho viadukt
- Nuselský most
- Stádlecký řetězový most
- Staroměstský most v Děčíně
- Žďákovský most
Ve světěEditovat
- Avignonský most
- Brooklynský most v New Yorku
- Fehmarnsundský most v Německu
- Forth Bridge ve Skotsku
- Golden Gate Bridge v San Francisku
- Galatský most
- Ironbridge v Anglii (nejstarší železný most)
- Most Akaši-Kaikjó
- Most přes Velký Belt
- Most Slovenského národného povstania v Bratislavě
- Pont Neuf v Paříži
- Ponte di Rialto v Benátkách
- Stari most v Mostaru, Bosna a Hercegovina
- Svinesundský most
- Tower Bridge v Londýně
- Viadukt Millau
OdkazyEditovat
ReferenceEditovat
- ↑ MALACHOVÁ, Hana. Veřejná správa a její fungování v krizových situacích, téma: Ministerstvo dopravy [online]. Brno: Univerzita obrany, Fakulta vojenského leadershipu [cit. 2016-10-25]. Dostupné online.
Související článkyEditovat
Externí odkazyEditovat
Obrázky, zvuky či videa k tématu most ve Wikimedia Commons 
Slovníkové heslo most ve Wikislovníku- Encyklopedie mostů v Čechách, na Moravě a ve Slezsku (nakladatelství Libri)
