Stádlecký most
Stádlecký most přes Lužnici stojí od roku 1975 pod městysem Stádlec a je posledním dochovaným empírovým řetězovým mostem v Česku. Původně, v letech 1848–1960, překlenoval Vltavu u Podolska. V letech 1960–1975 byl rozebrán a přemístěn na dnešní místo na Lužnici.
| Stádlecký most | |
|---|---|
 Pylon a mostovka řetězového mostu | |
| Základní údaje | |
| Kontinent | Evropa |
| Stát |  Česko |
| Kraj | Jihočeský |
| Okres | Tábor |
| Číslo mostu | 13711-3 |
| Komunikace | silnice III/13711, Via Czechia - Stezka středozemím (pěší), Stezka podél Lužnice a Stezka údolím Lužnice |
| Doprava | osobní automobily, pěší |
| Řeka | Lužnice |
| Architekt | Vojtěch Lanna |
| Začátek výstavby | 1847 |
| Otevřen | 1848, 1975 |
| Souřadnice | 49°22′2,64″ s. š., 14°30′52,92″ v. d. |
| Parametry | |
| Typ | řetězový most |
| Délka | 157 m |
| Šířka | 6 m |
| Max. rozpětí | 13 m |
| Mapa | |
  Stádlecký most Stádlecký most, Česko | |
| Další data | |
| Kód památky | 11764/3-5373 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD) |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Přemostění Vltavy v Podolsku
editovatMost postavil Vojtěch Lanna v letech 1847–1848 podle projektu inženýra Gassnera a B. Schnircha přes Vltavu v Podolsku. Most sloužil dlouhá léta, až do roku 1960.[1] Základní nosnou konstrukci mostu tvořily 4 řetězy uspořádané do dvou dvojic. Ty byly uloženy na dvou kamenných pylonech, branách vysokých 13 metrů.
Od konce třicátých let stál ale již most nový, železobetonový, přímo nad stávajícím mostem. Po napuštění přehrady Orlík by byl most potopen a proto se rozhodlo o jeho pečlivém rozebrání, dokumentaci. Most byl v roce 1961 uložen do kryté boudy u Podolska.[2] Ze zahraničí přišla v šedesátých letech nabídka na odkoupení mostu, byla však zamítnuta a bylo rozhodnuto o pozdějším přestěhování a znovusestavení.[3]
Přemostění Lužnice ve Stádleci
editovatUž v roce 1964 se objevila informace o obci Stádlec, která měla být lokalitou pro umístění podolského mostu.[4] Později se vysvětlovaly průtahy s postavením mostu uvážlivým výběrem z mnoha lokalit. Až v roce 1970 bylo rozhodnuto o umístění řetězového mostu.[2] Z několika možných lokalit bylo vybráno malebné místo na Lužnici, na silnici mezi obcemi Stádlec a Dobřejice. Na tomto místě je v provozu již od slavnostního otevření 25. května 1975.
Pod mostovkou je instalována pojízdná lávka pro drobné opravy.
V roce 2020 byly vyměněny dubové podélníky a mostiny, které byly napadeny dřevomorkou. Na opravu bylo spotřebováno dřevo z 700 dubů.[5]
Vjezd je povolen jen vozidlům do hmotnosti 1,5 tuny, sloupky u vjezdů na most omezují též šířku vozidel na 2m.
Historický význam
editovatV roce 1958 byl jako Podolský most prohlášen kulturní památkou.[6] V roce 1977 byl zapsán jako kulturní památka v nové poloze. Nařízením vlády č. 55/1989 Sb. byl prohlášen za národní kulturní památku.
14. května 2008 vydala Česká národní banka v nákladu 10 090 kusů pamětní zlatou minci o nominální hodnotě 2500 Kč „Národní kulturní památka řetězový most ve Stádlci“ z cyklu „Kulturní památky technického dědictví“, jejímž autorem je Luboš Charvát.[7]
Dopravní význam
editovatPoblíž samoty a jezu U Marků propojuje území městyse Stádlec, které leží na pravém, severozápadním břehu a patří k němu i koryto řeky a většina délky mostu, s katastrálním územím Dobřejice, ležícím na levém, jihovýchodním břehu a patřícím k městysi Malšice. Tvoří část silnice III/13711, která propojuje silnice I/29 a II/122 u Opařan přes Stádlec na pravém břehu s Dobřejicemi a se silnicí II/137 u Čenkova na levém břehu Lužnice. Proti proudu řeky je nejbližším přemostěním lávka u Harrachovky, vzdálená asi 12 říčních kilometrů, a nejbližším silničním mostem Švehlův most v Táboře, vzdálený asi 15 říčních km, po směru toku je nejbližší most v Dobronicích u Bechyně, asi 4 km daleko.
Okolí
editovatU Stádleckého mostu je křižovatka turistických tras. Proti proudu vede cesta po červeně značené trase na Lužničanku (3,5 km), oblíbenou turistickou chatu, dále pak na hrad Příběnice (6 km) nebo až do Tábora. Po proudu pak po červené nebo po modré*, vhodné též pro jízdní kola, na hrad Dobronice, dále pak po červené do Bechyně. Po žluté značce lze jít na pravý břeh do Stádlce nebo na levý břeh do Dobřejic a Malšic.
*Modrá značka již byla zrušena, část cesty po levém břehu je u chatek u Dobřejického potoka považována za soukromý pozemek a v Mapách.cz je cesta přerušena. Toto je zřejmě příčina likvidace modré značky. Jak je zde uplatňován zákon? Podle § 51 zákona č. 254/2001 Sb vlastníci pozemků sousedících s koryty vodních toků musí strpět, po předchozím projednání s nimi, po nich průchod osob.
.jpg)
Galerie
editovat-
Podolský most se starým řetězovým mostem. -
Stádlecký most na Lužnici -
Detail na ochranu mostních trámů -
Vjezd na most od obce Stádlec
.JPG)
Literatura
editovat- Zdeněk Budinka: Záchrana a technické zabezpečení památkových objektů v zátopové oblasti vodního díla Orlík[8]
- Jiří Chládek: Přenesení řetězového mostu z Podolska do Stádlce; Silniční obzor 1/1973
- R. Drlík: Stopadesát let řetězových mostů a střech; nevydaný rukopis Českého svazu stavebních inženýrů[9]
- Josef Zeman: Řetězový most u Podolska, použitý k novému přemostění Lužnice; Stopadesát let řetězových mostů a střech; ČSSI; 1973
- František Stejskal: Přemístění historického řetězového mostu Podolsko - Stádlec; Inženýrské stavby 1976
- Miroslav Jirsák: Mosty v Podolsku[10]
Odkazy
editovatReference
editovat- ↑ BUDINKA, Zdeněk. Poslední řetězový most v Československu. Sborník klubu za starou Prahu. 1959, s. 124-125.
- ↑ a b VONDRA, Jiří. Přenesení řetězového mostu z Podolska do Stádlce. Památky a příroda. Září 1979, roč. 4, čís. 9, s. 513-518. Dostupné online.
- ↑ http://old.silnice-zeleznice.cz/clanek/rekonstrukce-unikatniho-retezoveho-mostu-u-stadlece/
- ↑ Unikátní řetězový most. Svobodné slovo. 1964-04-05, roč. 20, čís. 81, s. 5. Dostupné online.
- ↑ ŠINDELÁŘ, Jan. Začala oprava unikátního Stádleckého mostu. Potřebné dřevo dorazilo z Chorvatska. Deník.cz. 2020-09-27. Dostupné online [cit. 2024-12-28].
- ↑ Památkový katalog NPÚ. pamatkovykatalog.cz [online]. [cit. 2024-08-24]. Dostupné online.
- ↑ Zlatá mince Kulturní památka Řetězový most ve Stádlci 2008 Archivováno 30. 4. 2008 na Wayback Machine., nabídka prodeje za 6885 Kč na webu Zlaťáky
- ↑ BUDINKA, Zdeněk. Záchrana a technické zabezpečení památkových objektů v zátopové oblasti vodního díla Orlík. Zprávy památkové péče. 1959, roč. XIX., čís. 5/6, s. 119. Dostupné online.
- ↑ HRUBAN, Ivo. Zřícení řetězového mostu v Moravské Ostravě v roce 1886 a jeho vliv na osud ostatních řetězových mostů v českých zemích. Ostrava příspěvky k dějinám a současnosti Ostravy a Ostravska. 1979, čís. 10, s. 339. Dostupné online.
- ↑ JIRSÁK, Miroslav. Mosty v Podolsku. Dějiny věd a techniky. Listopad 1982, roč. 15, čís. 4, s. 234. Dostupné online.
Související články
editovatExterní odkazy
editovat
Obrázky, zvuky či videa k tématu Stádlecký most na Wikimedia Commons - Záznam průjezdu přes most, Youtube.com, 15. 6. 2011
