Bechyně

město v okrese Tábor v Jihočeském kraji
Tento článek je o jihočeském městě na řece Lužnici. Další významy jsou uvedeny na stránce Bechyně (rozcestník).

Bechyně (německy Bechin, Beching nebo Bechingen) je město v okrese Tábor v Jihočeském kraji, devatenáct kilometrů jihozápadně od Tábora na soutoku Smutné a Lužnice. Žije zde přibližně 4 800[1] obyvatel.

Bechyně
Bechyňské náměstí s kostelem sv. Matěje
Bechyňské náměstí s kostelem sv. Matěje
Znak města BechyněVlajka města Bechyně
znakvlajka
Lokalita
Statusměsto
Pověřená obecBechyně
Obec s rozšířenou působnostíTábor
(správní obvod)
OkresTábor
KrajJihočeský
Historická zeměČechy
StátČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel4 838 (2024)[1]
Rozloha21,29 km²[2]
Nadmořská výška406 m n. m.
PSČ391 65
Počet domů1 048 (2021)[3]
Počet částí obce3
Počet k. ú.3
Počet ZSJ11
Kontakt
Adresa městského úřadunám. T. G. Masaryka 2
391 65 Bechyně
posta@mestobechyne.cz
StarostaMgr. Štěpán Ondřich[4]
Oficiální web: www.mestobechyne.cz
Bechyně
Bechyně
Další údaje
Kód obce552054
Geodata (OSM)OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Město je známé výrobou keramiky a lázněmi. Historické jádro města je od roku 1990 městskou památkovou zónou.

Název editovat

Název města je odvozen z osobního jména Bech ve významu Bechova hora, tvrz apod. V historických pramenech se název objevuje ve tvarech: Behin (1167), Bechinensis (1216), „in prov. Bechinensi“ (1295), Bechingen (1306), Beching (1307), Bechina (1352–1405), Bechynye (1398), Bechinie (1414), „oblehl hrad Bechyni“ (1428), na Bechyni (1424, 1508), Bechyně (1615), Bechyn (1654) a Bechynie (1678).[5]

Historie editovat

 
Bechyně podle Jana Willenberga, 1602
 
Bechyňský klášter františkánů založený na konci 13. století

Prostor dnešního města byl osídlen již od pravěku. V místech pozdějšího zámku pravděpodobně existovalo opevněné hradiště už na přelomu starší a střední doby bronzové a později snad i v době halštatské a laténské.[6] Při rekonstrukci náměstí v roce 2011 našli archeologové množství keramiky a keltské osídlení z období prvního století před naším letopočtem.[7]

V 9. století bylo na ostrožně nad řekou vybudováno slovanské hradiště, které se podle Kosmovy kroniky stalo správním centrem kraje označeného jako provincia Bechin.[6] První písemná zmínka o zdejším osídlení z roku 1167 uvádí bechyňského arcidiakona Dětleba.[8]

V roce 1268 místo získal král Přemysl Otakar II., který se zde rozhodl postavit svůj hrad. V 80. letech 13. století zde byl založen františkánský klášter.

Jan Lucemburský pak v roce 1323 v podhradí založil město.

Po roce 1340 se v držení Bechyně střídaly různé šlechtické rody – Šternberkové, Bechyňové z Lažan, Švamberkové i Rožmberkové a jako poslední Paarové Nejvýznamnější majitelé Bechyně přitom byli Šternberkové (na které upomínají náhrobní kameny v klášterním kostele) a poté ve druhé polovině 16. století Rožmberkové. V té době došlo k významnému rozvoji města a k přestavbě původního hradu na renesanční zámek.

Do roku 1776 byla Bechyně krajským městem Bechyňského kraje, pak přišel úpadek na město okresní a postupná ztráta významu.

Od 15. století ve městě vzkvétalo také hrnčířství, které zde založilo keramickou tradici. První keramická dílna tu vznikla koncem 19. století. V roce 1884 byla ve městě otevřena nejstarší odborná keramická škola v Čechách, která dodnes funguje a nadále se v ní vyučuje. Sami žáci této školy produkovali keramiku, jež se stávala ceněným zbožím a výrobky z období secese jsou dodnes vyhledávané mezi sběrateli.[9]

Obyvatelstvo editovat

Vývoj počtu obyvatel a domů (podle sčítání lidu)[10][11]
Rok 1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001 2011 2021
Počet obyvatel 2 994 2 816 2 709 2 714 2 754 2 725 2 742 2 746 4 818 5 067 5 689 6 151 5 931 5 278 4 870
Počet domů 435 445 456 445 470 506 588 657 723 745 787 950 982 1 040 1 048

Městská správa editovat

Části města editovat

Městské symboly editovat

Vlajka byla městu udělena rozhodnutím předsedy Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky dne 4. června 1998.[12]

Hospodářství editovat

Keramický závod editovat

Keramická tradice města se píše od 16. století, kdy se ve městě rozvíjelo hrnčířství a kamnářství. Klasickou střešní krytinu „bechyňské háky“ lze ještě dnes spatřit na některých domech. V roce 1884 byla ve městě otevřena první česká keramická škola na území Rakousko-Uherska.[13] Ve východní části města (Na Libuši) stojí od roku 1961 továrna na sanitární keramiku Jihočeská keramika (JIKA). V roce 1991 do firmy kapitálově vstoupila společnost Schweizer Keramik Holding AG Laufen. Bechyňský a znojemský závod patří nyní pod firmu Laufen CZ se sídlem v Praze.[14][15]

Lázně Bechyně editovat

Místní lázně, jejichž tradice sahá do první poloviny 17. století, se specializují na léčbu a rekondici pohybového ústrojí s využitím slatiny z nedalekých Blat.

Pivovar Keras editovat

V roce 2018 zde byl založen pivovar s názvem Keras.[16]

Doprava editovat

Město stojí na křižovatce silnic II/122 a II/135. Končí v něm železniční trať Tábor–Bechyně, na které ve městě jsou zastávka Bechyně zastávka a stanice Bechyně. Jihovýchodně od města se nachází Letiště Bechyně.

Pamětihodnosti editovat

Související informace naleznete také v článku Seznam kulturních památek v Bechyni.
 
Bechyňský zámek
 
Bechyňská synagoga
  • Zámek Bechyně – V 16. století nechal Petr Vok z Rožmberka přestavět původně gotický hrad na své hlavní, nejmilejší a tehdy ještě mládenecké sídlo, reprezentativní renesanční zámek, kde se také později (14. února 1580) oženil s Kateřinou z Ludanic. Po smrti staršího bratra Viléma z Rožmberka, zdědil Petr Vok celé rožmberské panství (do kterého náležela i Bechyně), Vok však kromě panství zdědil také dluhy po bratru Vilémovi. Proto nedobrovolně obětoval v roce 1596 Bechyni rodu Šternberků, aby smazal dluhy. Po Šternbercích vlastnil zámek téměř dvě staletí rod Paarů. V současné době zámek patří Josefu Šťávovi. Komplex bechyňského zámku je veřejně přístupný a prohlídková expozice představuje především historicky nejvýznamnějšího majitele panství Petra Voka z Rožmberka. V bývalém zámeckém pivovaru byla pobočka Alšovy jihočeské galerie, od roku 2021 se nachází v ulici Novodvorská[17]. V bývalé zámecké sýpce, dnes Výstavní prostor Zámecká sýpka je umístěna expozice Vladimíra Preclíka.
  • Městské opevnění
  • Františkánský klášter; v interiéru zaujme vzácná sklípková klenba a náhrobní kameny držitelů Bechyně. Okolo kláštera jsou terasovité klášterní zahrady s výhledem do údolí Lužnice. Klášterní kostel Nanebevzetí Panny Marie, vévodící skále nad Lužnicí, byl postaven v roce 1491 a byl řešen jako síňové dvoulodí s obdélným, polygonálně uzavřeným presbytářem..
  • Dominantou Masarykova náměstí s řadou historických domů je děkanský kostel svatého Matěje. Kostel vznikl na přelomu 13. a 14. století a dnešní podobu získal po přestavbě v roce 1740. Uprostřed náměstí je lípa T. G. Masaryka z roku 1918. Před kostelem se nalézá socha svatého Jana Nepomuckého.
  • Hřbitovní kostel svatého Michaela s barokní eliptickou centrálou nechal postavit ve druhé polovině 17. století Jan Norbert ze Šternberka. Poblíž kostela upomíná na zaniklou židovskou komunitu ve městě bývalý židovský hřbitov s náhrobky z druhé poloviny 17. století.
  • Synagoga – 1. července 2006 v ní bylo otevřeno vůbec první české Muzeum turistiky.[18]
  • Výklenková kaple svatého Antonína se nachází na pravém břehu Lužnice u Zářečského mostu.
  • Na levém břehu Lužnice, nedaleko Zářečského mostu, jsou umístěna kamenná boží muka.
  • Další kamenná boží muka zasvěcená svaté Anně se nalézají na Táborské ulici, u silnice k Větrovu, pod zámkem.
  • Na Zářečských schodech se nachází výklenková kaple.
  • Na křižovatce ulic Písecká a Fáberova, na vyvýšeném návrší, se nalézá kaple.
 
Bechyňský most
  • Železobetonový most, nazývaný Bechyňská duha, překlenul v roce 1928 hluboké údolí Lužnice ve výšce 50 metrů nad řekou. Dodnes je používán v silniční i železniční dopravě. Most je dlouhý 203 metrů, jeho šíře je 8,90 metrů. Rozpětí oblouku je 90 metrů. Projekt vypracoval E. Viktora a vlastní stavbu realizovala firma inž. Hlava a dr. Kratochvíl.[19]
  • Pomník padlým zhotovil Jan Vítězslav Dušek.[20]

Zajímavosti editovat

  • Hasičské muzeum s unikátní sbírkou staré hasičské techniky bylo v roce 2001 přestěhováno z původního umístění v bývalé synagoze v Široké ulici do budovy muzea na náměstí Tomáše Garrigua Masaryka. Od roku 2019 se nachází v nově zrekonstruované budově bývalého zemědělského výkupu vedle autobusového nádraží.[21][22]
  • V roce 1903 vybudoval František Křižík (1847–1941) jednu z prvních elektrifikovaných železnic v Rakousko-Uhersku, elektrickou dráhu Tábor – Bechyně. Nostalgické vyhlídkové jízdy původní soupravy se konají v letní turistické sezóně.
  • Město disponuje sportovním stadionem s dětským a plaveckým bazénem a je vyhledáváno vodáky (Lužnice s přítoky – říčka Smutná a Židova strouha) a turisty díky okolní přírodě.
  • V květnu 2014 byla na levém břehu řeky Lužnice asi 1 km po jejím proudu směrem od města Bechyně oficiálně otevřena zajištěná cesta (via ferrata).[23]
  • Přes Bechyni vede 55 km dlouhá turistická Stezka údolím Lužnice Toulavou, která jako první v Česku získala evropský certifikát Leading Quality Trails Best of Europe.[24][25][26]
  • Na bohatou divadelní tradici města, kde se již v roce 1855 hrálo ochotnické divadlo, navazují divadelní přehlídky Kulturního domu. V Kulturním domě je i Galerie u Hrocha, Městská knihovna a pivnice Kulturák. V Bechyni se konaly a konají každoroční divadelní přehlídky:
    • 1971–2004 festival Divadelní Bechyně (původně armádní soutěž)[27]
    • od roku 1989, v Bechyni od roku 1993 Faustování (loutkové divadlo, loutkářství)[28][29]
    • od roku 1992 v létě v klášterní zahradě Divadlo v trávě[30]
    • od roku 1994 Bechyňské jaro[27][31]
    • od roku 1995 v zimě Bechyňské perlení[27][27]
  • Z Bechyně pochází osmý a desátý ministr financí ČR Miroslav Kalousek (* 1960), spoluzakladatel politické strany TOP 09.
  • V létě roku 2011 proběhla celková rekonstrukce náměstí, během které proběhl také archeologický výzkum. Ten přinesl doklady osídlení pocházející patrně až z 6.–5. století př. n. l.
  • V USA v Minnesotě leží městečko se stejným názvem „Bechyn“. Dodnes se hrdě hlásí k českému původu a každoročně pořádají tzv. „Bechyn Czechfest“. Na něm se společně setkávají a společně udržují dávné tradice. Jde o živou komunitu, která o své činnosti nezapomíná informovat i na webu a sociálních sítích.

Galerie editovat

Odkazy editovat

Reference editovat

  1. a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2024. Praha: Český statistický úřad. 17. května 2024. Dostupné online. [cit. 2024-05-19].
  2. Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky – 2017. Český statistický úřad. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28].
  3. Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18].
  4. Z ustavujícího jednání zastupitelstva města Bechyně. m.mestobechyne.cz [online]. mestobechyne.cz, 2022-10-21 [cit. 2022-10-21]. Dostupné online. 
  5. PROFOUS, Antonín. Místní jména v Čechách. Jejich vznik, původní význam a změny. Svazek I. A–H. Praha: Nakladatelství Československé akademie věd, 1954. 823 s. Heslo Bechyně, s. 43. 
  6. a b ČTVERÁK, Vladimír; LUTOVSKÝ, Michal; SLABINA, Miloslav; SMEJTEK, Lubor. Encyklopedie hradišť v Čechách. Praha: Libri, 2003. 432 s. ISBN 80-7277-173-6. Kapitola Bechyně, s. 31–32. 
  7. KÁNDLOVÁ, Lucie. Na náměstí v Bechyni objevili archeologové keltské chaty i s pecí [online]. iDNES.cz, 2011-6-6 [cit. 2012-07-20]. Dostupné online. 
  8. Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Příprava vydání Karel Tříska. Svazek V. Jižní Čechy. Praha: Nakladatelství Svoboda, 1986. 296 s. Kapitola Bechyně – zámek, s. 17. 
  9. Bechyně: výrobní družstvo, keramické závody [online]. Antikpraha.cz [cit. 2024-06-09]. Dostupné online. 
  10. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2011 [online]. Praha: Český statistický úřad, rev. 2015-12-21 [cit. 2015-12-21]. Dostupné online. 
  11. Výsledky sčítání 2021 – otevřená data [online]. [cit. 2022-04-18]. Dostupné online. 
  12. Udělené symboly – Bechyně [online]. 1998-06-04 [cit. 2022-06-09]. Dostupné online. 
  13. Keramické školy: Střední uměleckoprůmyslová škola, Bechyně [online]. [cit. 2019-11-21]. Dostupné online. 
  14. Společnost JIKA [online]. [cit. 2021-08-02]. Dostupné online. 
  15. Výrobní závody. www.laufen.cz [online]. [cit. 2021-08-02]. Dostupné online. 
  16. Pivovar Keras Bechyně. www.minipivo.cz [online]. [cit. 2021-08-02]. Dostupné online. 
  17. MLSOVÁ, Ludmila. Muzeum keramiky v Bechyni stěhují do nové budovy, bude otevřené celoročně. iDNES.cz [online]. MAFRA, a.s., 2020-12-04 [cit. 2022-03-04]. Dostupné online. 
  18. HAVELKA, Jan. Turista. Září 2006, roč. XLV, čís. 5, s. 7. ISSN 0139-5467. 
  19. KYTKA, Josef. Milevsko a jeho kraj. turistika, památky, historie. Milevsko: Nákladem odboru klubu českých turistů, 1940. S. 211. 
  20. POCHE, Emanuel a kolektiv. Umělecké památky Čech. Díl 1 (A/J). Praha: Academia, 1977. 644 s. S. 48. 
  21. Hasičské muzeum. Město Bechyně [online]. 2015-05-05 [cit. 2022-03-03]. Dostupné online. 
  22. Obrazem: Hasičské muzeum v Bechyni finišuje s rekonstrukcí. Táborský deník. 2018-07-28. Dostupné online [cit. 2022-03-03]. 
  23. Via Ferrata Bechyně. www.ferratabechyne.cz [online]. [cit. 2021-12-13]. Dostupné online. 
  24. Stezka údolím Lužnice. www.toulava.cz [online]. [cit. 2021-12-13]. Dostupné online. 
  25. 1. stezka Toulavy - Stezka údolím Lužnice. www.jiznicechy.cz [online]. [cit. 2021-12-13]. Dostupné online. 
  26. Stezku údolím Lužnice zařadili mezi evropskou špičku, jako první z Česka. iDNES.cz [online]. 2019-12-05 [cit. 2022-03-03]. Dostupné online. 
  27. a b c d Bechyně (Obec, nadř. celek Jihočeský kraj, okr. Tábor, Jihočeský kraj, Česká republika). www.amaterskedivadlo.cz [online]. [cit. 2022-03-03]. Dostupné online. 
  28. Bechyně, Faustování, NP. www.amaterskedivadlo.cz [online]. [cit. 2022-03-03]. Dostupné online. 
  29. FAUSTOVÁNÍ • dílna nejen pro loutkáře [online]. nipos.cz [cit. 2022-03-03]. Dostupné online. 
  30. Bechyňské Divadlo v trávě. Česká televize [online]. [cit. 2022-03-03]. Dostupné online. 
  31. Bechyni ovládla přehlídka dětských divadelních souborů Bechyňské jaro. České Budějovice [online]. 2013-04-12 [cit. 2022-03-03]. Dostupné online. 

Související články editovat

Externí odkazy editovat