Hrob (okres Teplice)

město v okrese Teplice v Ústeckém kraji

Město Hrob (německy Klostergrab) se nachází v okrese Teplice, kraj Ústecký. Žije zde přibližně 2 000[1] obyvatel.

Hrob
Mírové náměstí v Hrobu
Mírové náměstí v Hrobu
Znak města HrobVlajka města Hrob
znakvlajka
Lokalita
Statusměsto
LAU 2 (obec)CZ0426 567558
Pověřená obecDuchcov
Obec s rozšířenou působnostíTeplice
(správní obvod)
Okres (LAU 1)Teplice (CZ0426)
Kraj (NUTS 3)Ústecký (CZ042)
Historická zeměČechy
StátČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel2 015 (2022)[1]
Rozloha11,11 km²
Nadmořská výška356 m n. m.
PSČ417 04
Počet domů513 (2021)[2]
Počet částí obce4
Počet k. ú.4
Počet ZSJ4
Kontakt
Adresa městského úřaduU Radnice 234
417 04 Hrob
info@mestohrob.cz
StarostaIng. Jiří Fürst
Oficiální web: www.mestohrob.cz
Hrob na mapě
Hrob
Hrob
Další údaje
Kód obce567558
Geodata (OSM)OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

NázevEditovat

Město se původně jmenovalo Grab, ale v patnáctém století byl název rozšířen na Klostergrab, protože tehdy patřilo oseckému klášteru. V historických pramenech se jméno města objevuje ve tvarech: Grap (1282), Grab (1341), „zu dem Grabe“ (1393), „vom Grabe“ (1395), „zcu dem Grabe“ (1398), Hrob (1458), Clostergrab (1477), Clostergrob (1478), Clastergrab (1482), Grab (1488), Clostergrabe (1488), hrob (1575), „v mčku hrobich“ (1583), Kloster Grab a Hrob (1787), Klostergrab a Hrob (1833) a Hrob nebo Klostergrab (1854).[3]

HistorieEditovat

První písemná zmínka o obci pochází z roku 1282,[3] kdy vsi Hrob a vedlejší Verneřice získal do svého majetku osecký klášter. Údajně v té době již stál v Hrobu i kostel – to je ovšem založeno na účelovém výkladu zmíněné listiny.[4] V roce 1341 byla do Hrobu přeložena dálková cesta, která původně vedla přes Osek. To pozitivně ovlivnilo rozvoj obce, stejně jako intenzivní hornické podnikání v širším okolí. Podle soudu historiků se Hrob již za vlády Karla IV. stal městem (poddanským). Těžba stříbra, eventuálně dalších kovů, byla hlavním motorem ekonomiky města. V průběhu druhé poloviny 14. století se středoevropské hornictví dostává do krize[5], což se nepochybně projevilo i na úpadku Hrobu, který se znovu vzmáhá až po polovině 15. století. V roce 1458 král Jiří z Poděbrad potvrdil městská privilegia. V letech 1477–1478 město Hrob získává právo užívat znak a také právo pečetit červeným voskem. V 16. století se znovu rozvíjí hornická činnost.[6] Do evropských dějin se zapsal zdejší protestantský kostel z roku 1614, který byl 11. prosince 1617 srovnán se zemí ozbrojeným oddílem oseckého hejtmana na příkaz pražského arcibiskupa Jana Lohelia.[7] Kostel v Hrobech byl totiž postaven ze stavebního materiálu, jehož vlastníkem byl osecký klášter, a na klášterním pozemku bez souhlasu kláštera. Přesto se poboření kostela pokládalo za porušení Rudolfova majestátu o náboženské svobodě. Tato událost spolu s uzavřením nekatolického kostela ve východočeském Broumově (rovněž postaveného bez svolení kláštera na klášterním pozemku[8]) vedla k 2. pražské defenestraci a stála na počátku třicetileté války.[9]

ObyvatelstvoEditovat

Při sčítání lidu v roce 1921 zde žilo 3 560 obyvatel (z toho 1 707 mužů), z nichž bylo 808 Čechoslováků, 2 676 Němců, dva Židé a 74 cizinců. Většina se hlásila k římskokatolické církvi, ale žilo zde také 196 evangelíků, 28 členů církve československé, 23 židů, čtyři členové jiných církví a 257 obyvatel bez vyznání.[10] Podle sčítání lidu z roku 1930 mělo město 3 602 obyvatel: 783 Čechoslováků, 2 791 Němců a 28 cizinců. Stále převažovali římští katolíci, ale kromě nich patřilo 266 lidí k evangelickým církvím, třicet k církvi československé, osm k izraelské, tři lidé se hlásili k jiným církvím a 463 jich bylo bez vyznání.[11]

Vývoj počtu obyvatel a domů místní části Hrob[12][13]
1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001 2011
Obyvatelé 1 358 1 660 2 256 3 562 3 771 3 560 3 602 2 126 2 089 1 749 1 668 1 392 1 322 1 349
Domy 143 153 184 225 258 255 312 152 438 299 301 304 315 324
Data z roku 1961 zahrnují i domy z místních částí Křižanov, Mlýny a Verneřice.

Části městaEditovat

PamětihodnostiEditovat

Související informace naleznete také v článku Seznam kulturních památek v Hrobu.
 
Evangelický kostel Vzkříšení

Kostel svaté BarboryEditovat

Kostel sv. Barbory, postavený v průběhu středověku, byl v 19. století novogoticky přestavěn. V průčelní západní věže se nachází zvon z roku 1587 od Wolfa Hilgera a zvon z roku 1874 od Julia Herolda. V minulosti je zde doložen ještě zvon z roku 1640 od Zachariáše Hilgera, který se dnes nachází v klášteře v Oseku, zvon z roku 1792 od Josefa Pitschmanna a blíže neznámý zvon z roku 1760. V západním okně věže se nacházejí dva litinové hodinové cymbály.

Evangelický kostel VzkříšeníEditovat

Kostel navržený ateliérem Schilling & Gräbner z počátku 20. století. Za první světové války byly původní zvony zrekvírovány, v roce 1920 sem byly pořízeny z Bochumské ocelárny dva ocelolitinové zvony. Nad nimi se nacházejí dva černě natřené litinové cymbály, rozeznívané každou čtvrthodinu hodinovým strojem.

Další pamětihodnostiEditovat

OsobnostiEditovat

Další fotografieEditovat

ReferenceEditovat

  1. a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2022. Praha. 29. dubna 2022. Dostupné online. [cit. 2022-05-02]
  2. Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18]
  3. a b PROFOUS, Antonín. Místní jména v Čechách. Jejich vznik, původní význam a změny. Svazek I. A–H. Praha: Nakladatelství Československé akademie věd, 1954. 823 s. Heslo Hroby, Klostergrab, s. 778–779. 
  4. Michal B. Soukup: Středověké Duchcovsko, Duchcov 2009, na s. 15.
  5. Wolfgang Schwabenicky: Mittelalterlicher Silberbergbau in Sachsen: Forschungsstand - Probleme - Fragestellungen, In: Aufbruch unter Tage. Stand und Aufgaben der montanarchäologischen Forschung in Sachsen, Arbeits- und Forschungsberichte zur sächsischen Bodendenkmalpflege, Beiheft 22, Landesamt für Archäologie, Dresden 2011, s.7-36; o krizi na s.31.
  6. Jitka Budinská - Petr Jančárek - Jiří Procházka: Hrob: dějiny města, Monografické studie Krajského muzea v Teplicích 20, Teplice: Krajské muzeum, 1982
  7. Archivovaná kopie. historicky.blog.cz [online]. [cit. 2013-02-20]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2014-02-22. 
  8. viz NEUMANN, Augustin Alois: Ožehavé kapitoly z českých dějin církevních
  9. Jan Kilián: 11.12.1617 - zboření kostela v Hrobu: na cestě k defenestraci, Praha: Havran, 2007
  10. Statistický lexikon obcí v Republice Československé. 2. vyd. Svazek I. Čechy. Praha: Státní úřad statistický, 1924. 596 s. S. 207. 
  11. Statistický lexikon obcí v Republice Československé. Svazek I. Země česká. Praha: Státní úřad statistický, 1934. 614 s. S. 59. 
  12. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005. Díl 1. Praha: Český statistický úřad, 2006. 760 s. Dostupné online. ISBN 80-250-1310-3. S. 410, 411. 
  13. Statistický lexikon obcí České republiky 2013. Praha: Český statistický úřad, 2013. 900 s. Dostupné online. ISBN 978-80-250-2394-5. S. 314. 

Externí odkazyEditovat