Písečná (Litvínov)

část města Litvínov v okrese Most

Písečná (německy Sandl) je osada, která je součástí města Litvínov v okrese Most v Ústeckém kraji. Nachází se na úpatí Krušných hor v nadmořské výšce 375 metrů nad místní částí Chudeřín, necelé 2,5 km vzdušnou čarou severozápadně od centra Litvínova.

Písečná
Dům čp. 9
Dům čp. 9
Lokalita
Charaktermalá vesnice
ObecLitvínov
OkresMost
KrajÚstecký kraj
Historická zeměČechy
StátČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel16 (2021)[1]
Katastrální územíŠumná u Litvínova (2,4654 km²)
Nadmořská výška375 m n. m.
PSČ436 01
Počet domů9 (2011)[2]
Písečná
Písečná
Další údaje
Kód části obce303259
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Název editovat

Původní název osady Sandel byl odvozen jako zdrobnělina obecného jména Sand (tj. písek). V historických pramenech se jméno vsi objevuje ve tvarech: Sandl (1787) a Sandel (1833).[3]

Historie editovat

Nejstarší písemná zpráva o Písečné se nachází až v berní rule z roku 1654. Do roku 1848 byla majetkem rodu Valdštejnů v rámci jejich panství Horní Litvínov-Duchcov. Po roce 1848 se stala osadou města Horní Litvínov. V roce 1916 se Písečná spolu s Horní Vsí staly osadami nově osamostatněné obce Šumná. Po druhé světové válce (1947) se všechny tři vsi staly opět součástí města Litvínova. V té době také osada získala svůj současný úřední název. Do té doby se pouze Sandl.

V horní části osady jsou i dnes domy volně roztroušené, část je trvale obydlena, část slouží k rekreačním účelům. Níže položená část je od devadesátých let 20. století postupně zaplňována novou zástavbou rodinných domů a dochází tak ke srůstání s níže položeným Chudeřínem.

Přes Písečnou vede z nádraží v Litvínově červeně značená turistické stezka, která odtud pokračuje na Lounice, kolem Vodní nádrže Janov k rozhledně Jeřabina.

Obyvatelstvo editovat

Při sčítání lidu v roce 1921 ve vsi žilo 63 obyvatel (z toho třicet mužů), z nichž byl jeden Čechoslovák, 61 Němců a jeden příslušník jiné národnosti. Všichni se hlásili k římskokatolické církvi.[4] Podle sčítání lidu z roku 1930 měla vesnice 54 obyvatel: čtyři Čechoslováky a padesát Němců. I tenkrát všichni byli římskými katolíky.[5]

Vývoj počtu obyvatel a domů[6][7]
1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001 2011
Obyvatelé 75 84 74 80 66 63 54 48 45 34 15 8 20 16
Domy 13 13 13 13 13 13 13 12 . 11 7 6 8 9
Počet domů z roku 1961 je zahrnut v domech místní části Horní Litvínov.

Odkazy editovat

Reference editovat

  1. Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-11-01]
  2. Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. 21. prosince 2015. Dostupné online.
  3. PROFOUS, Antonín; SVOBODA, Jan. Místní jména v Čechách. Jejich vznik, původní význam a změny. Svazek IV. S–Ž. Praha: Nakladatelství Československé akademie věd, 1957. 868 s. Heslo Sandl, s. 13. 
  4. Statistický lexikon obcí v Republice Československé. 2. vyd. Svazek I. Čechy. Praha: Státní úřad statistický, 1924. 596 s. S. 215. 
  5. Statistický lexikon obcí v Republice Československé. Svazek I. Země česká. Praha: Státní úřad statistický, 1934. 614 s. S. 224. 
  6. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005 (1. díl). Praha: Český statistický úřad, 2006. 760 s. Dostupné online. ISBN 80-250-1310-3. S. 406, 407. 
  7. Statistický lexikon obcí České republiky 2013. Praha: Český statistický úřad, 2013. 900 s. Dostupné online. ISBN 978-80-250-2394-5. S. 310. 

Literatura editovat

  • POKORNÁ, Libuše. Kniha o Mostecku. = Das Buch über Mostecko. = A book on the Most region. Litvínov: Dialog, 2000. 454 s. ISBN 80-85843-80-3. (česky, německy, anglicky) 

Externí odkazy editovat