Horní Jiřetín

město v okrese Most v Ústeckém kraji

Horní Jiřetín (německy Obergeorgenthal) je město v okrese Most v severozápadních Čechách na úpatí Krušných hor, osm kilometrů severně od Mostu a dva kilometry západně od Litvínova. Žije zde přibližně 2 200[1] obyvatel.

Horní Jiřetín
Kostel Nanebevzetí Panny Marie
Kostel Nanebevzetí Panny Marie
Znak města Horní JiřetínVlajka města Horní Jiřetín
znakvlajka
Lokalita
Statusměsto
Pověřená obecLitvínov
Obec s rozšířenou působnostíLitvínov
(správní obvod)
OkresMost
KrajÚstecký
Historická zeměČechy
StátČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel2 206 (2023)[1]
Rozloha39,86 km²[2]
Nadmořská výška280 m n. m.
PSČ435 43
Počet domů664 (2021)[3]
Počet částí obce5
Počet k. ú.6
Počet ZSJ7
Kontakt
Adresa městského úřaduPotoční 15
435 43 Horní Jiřetín
obech.jiretin@iol.cz
StarostaVladimír Buřt (Zelení)
Oficiální web: www.hornijiretin.cz
Horní Jiřetín na mapě
Horní Jiřetín
Horní Jiřetín
Další údaje
Kód obce567175
Geodata (OSM)OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Název editovat

Německý tvar Ober-Georgenthal je odvozen z osobního jména Georg (Jiří) ve významu Jiřího údolí. Název Jiřetín (původně Juřětín) vychází z osobního jména Juřata (Jiřata) ve významu Jiřatův dvůr. Lidově se používal tvar Jertn. V historických pramenech se jméno města objevuje ve tvarech: Jurntyn (1352, 1369–1399), Jurentain (okolo 1405), in Jurnteyn (1356), de Zyrzetin (1394/1395), de Jurentain (1408), „z obou Girzictynu“ (1459), „Gerzetin doleynij y horzeyni“ (1491), „puol vsi horzeyžssijho Gerzetina… w doleyssym Gerzetinie“ (1513), Girzetin (1562), Obern Jerenthall (1565), „díl… dolního Girzetina… ves horzeynij Girzetin“ (1583), „ve vsi horzeyssym y doleyssym gerzetinie“ (1595), „doleyssi Geržetin, v ves horžeyssi Geržetin“ (1618), Nieder Georgenthal a Ober Georgenthal (1787) Nieder-Georgenthal a Ober-Georgenthal (1833, lidově též Nieder-Görten a Ober-Görten).[4]

Historie editovat

První písemná zmínka pochází z roku 1263 z listiny upravující poddanské povinnosti, kdy byl jeho majitelem jistý Protiva, patrně člen rodu pánů z Rýzmburku (Hrabišiců). Z roku 1273 pochází listina krále Přemysla Otakara II., kterou se královské město Most zbavilo konkurence Jiřetína, Kopist a Ervěnic.[5]

Roku 1409 byl Jiřetín rozdělen na Horní a Dolní. V 17. století zasáhla Horní Jiřetín třicetiletá válka a následně v roce 1680 i velká morová epidemie, které vedly k velkým ztrátám na životech i na majetku. Od druhé poloviny 17. století se o Horní Jiřetín dělily dva významné šlechtické rody - Lobkovicové, kterým patřila pravobřežní část, a Valdštejnové, který patřila levobřežní část (vztaženo od Jiřetínského potoka).[5]

Počátkem 19. století se v katastru obce začíná rozvíjet průmysl a těžba hnědého uhlí. V roce 1828 zde byl založen bavlnářský podnik, později byl vybudován i parní mlýn, hračkářská firma, elektrárna nebo koželužna. Od roku 1868 patřila obec k okresu Most (Brüx). V červnu 1914 udělil císař František Josef I. Hornímu Jiřetínu městská práva. V roce 1930 zde žilo 3481 obyvatel převážně německé národnosti. Horní Jiřetín (Obergeorgenthal) utrpěl škody v průběhu bombardování továren v Záluží u Mostu v roce 1944.

Od 10. října 2006 byl obci vrácen status města.[6]

Současnost editovat

Horní Jiřetín je jednou z obcí, které jsou ohroženy případným prolomením územních limitů těžby hnědého uhlí z roku 1991. Po neúspěšné snaze odvrátit v 1. polovině 90. let zbourání obce Libkovice se na tuto obec upřela pozornost médií, ekologického hnutí a řady občanských sdružení. V referendu konaném na jaře 2006 většina obyvatel zbourání své obce odmítla. V komunálních volbách v roce 2006 i v roce 2010 zvítězili odpůrci těžby. Jejich nejznámějším představitelem je starosta obce Vladimír Buřt.

Na konci září 2008 Rada Ústeckého kraje podpořila odpis zásob hnědého uhlí pod městem a pověřila krajského hejtmana, aby jej prosazoval při jednáních s vládou a dalšími ústředními orgány státní správy.[7] Nicméně, v listopadu 2009 a znovu 11. ledna 2010 vláda nepodpořila legislativu, která by Horní Jiřetín a okolní obce chránil před těžbou hnědého uhlí.[8]

V říjnu 2014 vyhrály volby v Horním Jiřetíně strany, které brání prolomení limitů a získaly opět 7 křesel v 11členném zastupitelstvu stejně jako ve volbách v roce 2010. Dne 28. ledna 2015 proběhla v Horním Jiřetíně demonstrace místních obyvatel i dalších odpůrců prolomení limitů proti návrhům ministra Jana Mládka, které počítali s prolomení limitů na Lomu ČSA.[9] V říjnu 2015 vláda na výjezdním zasedání v Ústí nad Labem posunula limity pro těžbu hnědého uhlí na lomu Bílina. Na lomu ČSA, který ohrožuje Horní Jiřetín, limity zůstaly.[10]

Obyvatelstvo editovat

Při sčítání lidu v roce 1921 ve městě žilo 3 150 obyvatel (z toho 1 534 mužů), z nichž bylo 329 Čechoslováků, 2 782 Němců, dva Židé, tři příslušníci jiné národnosti a 34 cizinců. Výrazně převažovala římskokatolická většina, ale žilo zde také 46 evangelíků, dva židé a 207 lidí bez vyznání.[11] Podle sčítání lidu z roku 1930 mělo město 3 481 obyvatel: 339 Čechoslováků, 3 077 Němců, jednoho příslušníka jiné národnosti a 64 cizinců. I tentokrát převažovali římští katolíci. Počet lidí bez vyznání vzrostl na 318, evangelíků bylo 48, k církvi československé se hlásilo devět lidí a jeden obyvatel byl žid.[12]

Vývoj počtu obyvatel a domů v Horním Jiřetíně včetně všech jeho nynějších částí 1869–2011[13]
Rok 1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001 2011
Počet obyvatel 3 051 3 582 5 809 8 048 8 423 8 206 9 079 7 436 6 627 5 333 3 612 1 861 1 917 2 041
Počet domů 470 519 587 705 754 799 1 003 1 116 1 024 1 005 902 573 578 621
Vývoj počtu obyvatel a domů v Horním Jiřetíně bez ostatních částí 1869–2011[13]
Rok 1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001 2011
Počet obyvatel 1 323 1 615 1 960 2 876 3 258 3 150 3 481 2 932 2 877 2 390 1 945 1 584 1 649 1 757
Počet domů 189 209 246 291 314 342 418 477 485 483 465 470 479 522

Členění města editovat

 
Zámek Jezeří
 
Sousoší svatého Jiří

Horní Jiřetín se člení na pět částí, které leží na šesti katastrálních územích:

Základními sídelními jednotkami jsou Albrechtice, Černice, Čtrnáct Dvorců, Dolní Jiřetín, Horní Jiřetín, Jezeří a Mariánské Údolí.

Doprava editovat

Veřejnou hromadnou dopravu zajišťuje Dopravní podnik měst Mostu a Litvínova, do Horního Jiřetína zajíždí několik autobusových linek.

Pamětihodnosti editovat

Související informace naleznete také v článku Seznam kulturních památek v Horním Jiřetíně.
  • Jihozápadně od města stojí zámek Jezeří, který vznikl přestavbou hradu založeného po polovině čtrnáctého století Nevlasem ze Rvenic. Dochovaná podoba je výsledkem barokní přestavby realizované rodem Lobkoviců.[14]
  • Barokní kostel Nanebevzetí Panny Marie od J. B. Matheye vystavěný v letech 1694–1700
  • Barokní sousoší sv. Jiří, přenesené z Dolního Jiřetína do Litvínova a zpět do Horního Jiřetína

Osobnosti editovat

Partnerská města editovat

Reference editovat

  1. a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2023. Praha. 23. května 2023. Dostupné online. [cit. 2023-05-25]
  2. Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky - 2017. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28]
  3. Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18]
  4. PROFOUS, Antonín. Místní jména v Čechách. Jejich vznik, původní význam změny. Svazek II. CH–L. Praha: Nakladatelství Československé akademie věd, 1949. 706 s. Heslo Dolní Jiřetín, Nieder-Georgenthal, s. 158–159. 
  5. a b Horní Jiřetín [online]. Horní Jiřetín [cit. 2023-10-31]. Dostupné online. 
  6. Rozhodnutí č. 8 předsedy Poslanecké sněmovny ze dne 10. října 2006 [PDF online]. Parlament České republiky [cit. 2023-10-31]. Dostupné online. 
  7. PRAŽÁKOVÁ, Hana. Ústecký kraj chce nechat odepsat uhlí pod Jiřetínem. Aktuálně.cz [online]. Economia, 2008-10-14 [cit. 2023-10-31]. Dostupné online. 
  8. BAROCH, Pavel. Vláda odmítla chránit Horní Jiřetín před těžbou uhlí. Aktuálně.cz [online]. Economia, 2010-01-11 [cit. 2023-10-31]. Dostupné online. 
  9. STRNADOVÁ, Miroslava; HORÁČEK, Aleš. Neberte nám domov, protestovali lidé v Jiřetíně proti prolomení limitů. iDNES.cz [online]. MAFRA, 2015-01-28 [cit. 2015-01-28]. Dostupné online. 
  10. Vláda prolomila limity na Bílině, na ČSA zůstaly. Horníci protestují. iDNES.cz [online]. MAFRA, 2015-10-19 [cit. 2016-01-12]. Dostupné online. 
  11. Statistický lexikon obcí v Republice Československé. 2. vyd. Svazek I. Čechy. Praha: Státní úřad statistický, 1924. 596 s. S. 215. 
  12. Statistický lexikon obcí v Republice Československé. Svazek I. Země česká. Praha: Státní úřad statistický, 1934. 614 s. S. 223. 
  13. a b Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011 [online]. Český statistický úřad, 2015 [cit. 2019-11-21]. Dostupné online. 
  14. Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Příprava vydání Rudolf Anděl. Svazek III. Severní Čechy. Praha: Nakladatelství Svoboda, 1984. 664 s. Kapitola Jezeří – zámek, s. 181. 

Externí odkazy editovat