Otevřít hlavní menu

Lom Československé armády (zkráceně Lom ČSA) je hnědouhelný lom nacházející se v severočeské hnědouhelné pánvi pod úpatím Krušných hor. Na okraji lomu se nachází obce Vysoká Pec, Černice, a bývalé Komořany. Těží zde společnost Severní energetická, která vznikla rozdělením Mostecké uhelné v roce 2008.[1] Lom ČSA disponuje nejkvalitnějším ložiskem hnědého uhlí v Evropě s průměrnou výhřevností 17,5 MJ/kg.[2]

Lom ČSA
Korečkové rypadlo v lomu
Korečkové rypadlo v lomu
Souřadnice
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Vrstva hnědého uhlí před těžbou

HistorieEditovat

V minulosti se zde nacházelo Komořanské jezero o přibližné rozloze 5600 hektarů. I přes velkou rozlohu bylo jezero mělké, obsahovalo velké množství sedimentů a jeho postupné zanášení vytvořilo rozsáhlé mokřady. Jezerem protékala řeka Bílina. V roce 1831 započalo vysoušení, a to zejména ze zdravotních důvodů, protože vlhké prostředí a močály byly zdrojem nadměrného výskytu chorob a kvůli zemědělskému využití prostoru. Postupným vysoušením se umožnilo zemědělské využití krajiny.[3]


Pohled na Lom ČSA přes zámek Jezeří směrem na Komořany

Postup těžbyEditovat

 
Limity na lomu ČSA

První skrývka povrchového dobývání začínala poblíž severního okraje dnes již zaniklé obce Nové Sedlo nad Bílinou. Dále těžba postupovala severovýchodním směrem k Jezeří a stáčela se pod patou Krušných hor až k dnešním Černicím, od kterých se lom nachází asi 0,5 kilometru.

Využití uhlíEditovat

Vedle dolu se příhodně nachází Elektrárna Komořany pojmenovaná podle již zaniklé obce. Nalézá se zde úpravna uhlí a tepelná elektrárna ve vlastnictví firmy United Energy. Uhlí je dopravováno rovnou z dolu po pásových dopravnících a také se zde zpracovává a transportuje k dalšímu využití.

Důsledky těžbyEditovat

V důsledku těžby zmizelo několik kilometrů čtverečních původní krajinyKomořanské jezero. V důsledku postupu těžby došlo k přeložení páteřní komunikace I/13Chomutova do Litvínova vedoucí původně pod úpatím Krušných hor. Stejně tak byla přeložena železniční trať Ústí nad Labem – Chomutov, regionální trať Chomutov–Litvínov byla zrušena bez náhrady. Dále z důvodů bezpečnosti těžby byla přeložena i samotná řeka Bílinaželeznice. Jako náhrada slouží dnes Ervěnický koridor. Výraznou změnou v hydrologických podmínkách oblasti bylo přeložení nejen řeky Bíliny, ale i menších potoků stékajících z úpatí hor. Potoky KundratickýVesnický byly umělými koryty přeloženy a svedeny do Podkrušnohorského přivaděče. ŠramnickýČernický potok byl sveden do přeložky Šramnického a Černického potoka dvěma raženými tunely o celkové délce 1 350 m.[4]

Zaniklé obce a osady na území lomuEditovat

Sesuvy půdyEditovat

 
Sesuvy mezi Jezeřím a Jezerkou
 
Oblast těžby uhlí

V oblasti kontaktu lomu s úpatím Krušných hor mezi Vysokou PecíHorním Jiřetínem dochází k mohutným sesuvům, které ohrožují vlastní svahy Krušných hor a také zbytky arboreta (Dolní zámecký park) pod zámkem Jezeří.

BudoucnostEditovat

Těžba v lomu je omezena územními ekologickými limity těžby, které stanovilo usnesení vlády ČR č. 444 z roku 1991. V rámci stanovených limitů jsou zde k dispozici zásoby do roku 2021. V případě prolomení limitů se zde nachází pod několika obcemi přibližně 750 miliónů tun hnědého uhlí o předpokládané výhřevnosti 18 MJ/Kg. Největší překážkou pro těžaře je město Horní Jiřetín s dvěma tisíci obyvateli a jeho část Černice.

Po ukončení těžby by mělo na místě zbytkové jámy vzniknout rekultivační jezero o předpokládané rozloze 700 hektarů, objemu vody cca 274 000 000 m³ a dobou napouštění 15–17 let.[5]

OdkazyEditovat

ReferenceEditovat

  1. Obchodní rejstřík [online]. Praha: Ministerstvo spravedlnosti ČR, rev. 2010-12-02 [cit. 2010-12-02]. Kapitola IČ 28677986. Dostupné v archivu pořízeném dne 2007-05-27. 
  2. TOMÁŠ, Nový. Hnědé uhlí z ČSA je nenahraditelné, říká ředitelka Výzkumného ústavu. Parlamentní listy [online]. 2015-06-11 [cit. 2018-02-23]. Dostupné online. 
  3. PAPEŠ, Václav. Historická geografie Komořanského jezera. Olomouc, 2008 [cit. 2018-02-23]. 58 s. Bakalářská práce. Univerzita Palackého v Olomouci. Vedoucí práce Jindřich Schulz. Dostupné online.
  4. Velkolom ČSA v SHR (3). Zdař bůh.cz. 1013-07-08. Dostupné online. 
  5. KOUNOVSKÝ, Pavel; JAROŠOVÁ, Ingrid. Sanace a rekultivace Lomu ČSA [online]. Litvínovská uhelná [cit. 2018-02-23]. Dostupné online. 

Externí odkazyEditovat