Horní Blatná

město v okrese Karlovy Vary v Karlovarském kraji

Město Horní Blatná (německy Bergstadt Platten) se nachází v okrese Karlovy Vary, kraj Karlovarský ve vrcholových partiích Krušných hor. Žije v ní 389[1] obyvatel. Historické jádro města patří k nejzachovalejším v Krušných horách a je městskou památkovou zónou.

Horní Blatná
Pohled na Horní Blatnou od východu
Pohled na Horní Blatnou od východu
Znak města Horní BlatnáVlajka města Horní Blatná
znakvlajka
Lokalita
Statusměsto
LAU 2 (obec)CZ0412 555169
Pověřená obec a obec s rozšířenou působnostíOstrov
Okres (LAU 1)Karlovy Vary (CZ0412)
Kraj (NUTS 3)Karlovarský (CZ041)
Historická zeměČechy
Zeměpisné souřadnice50°23′26″ s. š., 12°46′16″ v. d.
Základní informace
Počet obyvatel389 (2021)[1]
Rozloha5,63 km²
Katastrální územíHorní Blatná
Nadmořská výška888 m n. m.
PSČ362 37
Počet částí obce1
Počet k. ú.1
Počet ZSJ1
Kontakt
Adresa městského úřadunáměstí Sv. Vavřince 1
362 37 Horní Blatná
horniblatna@volny.cz
StarostaRobert Petro
Oficiální web: www.horni-blatna.cz
Horní Blatná na mapě
Horní Blatná
Horní Blatná
Další údaje
Kód obce555169
Kód části obce42382
Geodata (OSM)OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

HistorieEditovat

První písemná zmínka o obci pochází z roku 1518.

Roku 1532 zde bylo na příkaz saského vévody Jana Bedřicha I. Saského založeno horní město při ložiscích železné a cínové rudy a osídleno horníky pocházejícími převážně ze Schneebergu. Bylo vyměřeno na pravidelném šachovnicovém půdorysu. S kostelem na ploše obdélného náměstí. Roku 1547 se Horní Blatná stala součástí Čech a o rok později byla povýšena na královské horní město. Rekatolizačním úsilím jezuitského řádu se toto město v roce 1654 vylidnilo.

V roce 1898 se město dočkalo železničního spojení z Karlových Varů a Nejdku (nynější železniční trať Karlovy Vary – Johanngeorgenstadt). O rok později byla trať prodloužena na německou stranu do Johanngeorgenstadtu. Nádraží bylo umístěno na jihozápadní okraj intravilánu města. V roce 1930 žilo ve městě celkem 2 341 obyvatel (z toho 2 228 Němců) ve 279 domech (včetně okolních osad a samot). V samotné Horní Blatné to žilo 2 097 obyvatel ve 247 domech.[2]

Po druhé světové válce byla většina německých obyvatel odsunuta. Město se podařilo částečně dosídlit (v roce 1950 zde žilo 1 098 obyvatel). Poté však počet obyvatel klesal, takže v roce 1991 v Horní Blatné žilo 367 obyvatel ve 177 domech. Po roce 1990 počet obyvatel díky uvolnění hraničního režimu (a díky tržištím při německé hranici) opět stoupá. Od 23. ledna 2007 byl obci vrácen status města.[3]

ExulantiEditovat

Koncem 16. století žilo v Horní Blatné kolem dvou tisíc obyvatel evangelického vyznání. V době pobělohorské bylo trestné číst nebo vlastnit bratrskou Bibli kralickou, která byla na indexu zakázaných knih.[4] V dobách násilné rekatolizace si prozíraví měšťané z Horní Blatné připravovali svá útočiště na opačné straně hranice. Když v roce 1653 rekatolizační komisař Schönfeld vykázal pro výstrahu z obce dvacet protestantských rodin, tak pět z nich už mělo postaveno domy na nedalekém kopci Fastenbergu v Sasku. Tam v roce 1654 položilo 39 exulantských rodin základy nového horního města Johanngeorgenstadt. V témže roce je následovaly rodiny z Abertam, Perninku, Božího Daru, Kraslic i odjinud. V roce 1657 už v Johanngeorgenstadtu stál kostel a v roce 1659 mělo toto město 150 domů postavených českými exulanty.[5]

ObyvatelstvoEditovat

Při sčítání lidu v roce 1921 zde žilo 2 163 obyvatel (z toho 961 mužů), z nichž bylo čtrnáct Čechoslováků, 2 090 Němců, jeden příslušník jiné národnosti a 58 cizinců. Kromě 62 evangelíků a dvou lidí bez vyznání byli římskými katolíky.[6] Podle sčítání lidu z roku 1930 mělo město 2 341 obyvatel: 29 Čechoslováků, 2 228 Němců, jednoho příslušníka jiné národnosti a 83 cizinců. Výrazně převažovala římskokatolická většina, ale 77 lidí bylo evangelíky, pět patřilo k církvi československé, jeden k jiné nezjišťované církvi a šestnáct lidí bylo bez vyznání.[7]

Vývoj počtu obyvatel a domů[8], resp.[9]
1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001 2011
Obyvatelé 2 213 2 340 2 524 2 771 2 749 2 163 2 341 1 098 813 582 448 367 468 474
Domy 231 250 254 263 254 250 279 311 182 135 114 99 119 124
Vývoj počtu obyvatel v obci v letech 1991 až 2020 podle údajů k roku 2021[10]
1991 1992 1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005
Obyvatelé 364 361 353 341 351 364 383 436 451 462 531 725 694 755 721
2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015 2016 2017 2018 2019 2020
Obyvatelé 716 843 793 673 608 506 491 488 473 445 439 420 412 395 389

PamětihodnostiEditovat

Související informace naleznete také v článku Seznam kulturních památek v Horní Blatné.
  • Kulturní památky:
    • Kostel svatého Vavřince (kulturní památka)[11]
    • Kaple svatého Kříže
    • Výklenková kaplička svatého Kříže
    • Socha svatého Josefa
    • Socha svatého Vojtěcha
    • Sousoší Piety
    • Sloup se sochou svatého Jana Nepomuckého
    • Blatenský vodní příkop
    • Fara, Komenského 2
    • Měšťanský dům, Nám. Sv. Vavřince 6
    • Měšťanský dům, Nám. Sv. Vavřince 4
    • Měšťanský dům, Bezručova 127 (Muzeum)
    • Rodinný dům, Úzká 113
    • Městský dům, Hamerská 29
    • Městský dům, Hamerská 28
  • Ostatní pamětihodnosti:
  • Muzeum v Horní Blatné

OsobnostiEditovat

  • Felix Mießl (1778–1861), starosta města Wiener Neustadt a zakladatel obce Felixdorf
  • Abraham Wenzel Löbel, jeden ze zakladatelů Johanngeorgenstadtu byl v letech 1656–1666 jeho pukmistrem a zasloužil se o to, že v roce 1662 byl v tomto městě zřízen horní úřad.

FotogalerieEditovat

  • Dům na jižní straně náměstí

  • Kostel sv. Vavřince od severovýchodu

  • Západní strana náměstí

  • Západní strana náměstí

  • Radnice

  • Evangelický kostel

  • Blatenský vrch

  • socha svatého Vojtěcha

OdkazyEditovat

ReferenceEditovat

  1. ↑ a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích - k 1.1.2021. Praha. 30. dubna 2021. Dostupné online. [cit. 2021-04-30]
  2. ↑ KUČA, Karel. Města a městečka v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Díl 2. H–Kole. Praha: Libri, 1997. 938 s. ISBN 80-85983-14-1. S. 146–148. 
  3. ↑ Rozhodnutí č. 16 předsedy Poslanecké sněmovny, k stanovení obcí městy a městysi, Miloslav Vlček, 23. ledna 2007
  4. ↑ LOSKOT, František. O indexech zakázaných knih [online]. Praha: Volné myšlenky, 1911 [cit. 2020-08-05]. Dostupné online. 
  5. ↑ ŠTĚŘÍKOVÁ, Edita. Stručně o pobělohorských exulantech. 1. vyd. Praha: Kalich 143 s. ISBN 80-7017-022-0. S. 53. 
  6. ↑ Statistický lexikon obcí v Republice Československé. 2. vyd. Svazek I. Čechy. Praha: Státní úřad statistický, 1924. 596 s. S. 235. 
  7. ↑ Statistický lexikon obcí v Republice Československé. Svazek I. Země česká. Praha: Státní úřad statistický, 1934. 614 s. S. 232. 
  8. ↑ Historický lexikon obcí České republiky 1869–2011 [online]. Český statistický úřad, 2015-12-21 [cit. 2020-03-08]. Kapitola Okres Karlovy Vary. Dostupné online. 
  9. ↑ Historický lexikon obcí České republiky - 1869 - 2011 [online]. Praha: Státní úřad statistický, 2015-12-18 [cit. 2021-09-07]. Dostupné online. 
  10. ↑ Vývoj počtu obyvatel v obcích Karlovarského kraje v letech 1991–2020 [online]. Praha: Státní úřad statistický, 2021-05-03 [cit. 2021-09-07]. Dostupné online. 
  11. ↑ Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2017-05-23]. Identifikátor záznamu 130287 : Kostel sv. Vavřince. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1]. 

Související článkyEditovat

Externí odkazyEditovat

 
 Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace.
Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Horní_Blatná&oldid=20450233“