Horní Blatná
Město Horní Blatná (německy Bergstadt Platten) se nachází v okrese Karlovy Vary, kraj Karlovarský ve vrcholových partiích Krušných hor. Žije v ní 395[1] obyvatel. Historické jádro města patří k nejzachovalejším v Krušných horách a je městskou památkovou zónou.
| Horní Blatná | |
 Pohled na Horní Blatnou od východu | |
  | |
| znakvlajka | |
| Lokalita | |
|---|---|
| Status | město |
| LAU 2 (obec) | CZ0412 555169 |
| Pověřená obec a obec s rozšířenou působností | Ostrov |
| Okres (LAU 1) | Karlovy Vary (CZ0412) |
| Kraj (NUTS 3) | Karlovarský (CZ041) |
| Historická země | Čechy |
| Zeměpisné souřadnice | 50°23′26″ s. š., 12°46′16″ v. d. |
| Základní informace | |
| Počet obyvatel | 395 (2020)[1] |
| Rozloha | 5,62 km² |
| Katastrální území | Horní Blatná |
| Nadmořská výška | 888 m n. m. |
| PSČ | 362 37 |
| Počet částí obce | 1 |
| Počet k. ú. | 1 |
| Počet ZSJ | 1 |
| Kontakt | |
| Adresa městského úřadu |
náměstí Sv. Vavřince 1 362 37 Horní Blatná horniblatna@volny.cz |
| Starosta | Robert Petro |
|
Oficiální web: www | |
 | |
  Horní Blatná | |
| Další údaje | |
| Kód části obce | 42382 |
| Geodata (OSM): OSM, WMF | |
 multimediální obsah na Commons | |
 Zdroje k infoboxu a českým sídlům.Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
HistorieEditovat
První písemná zmínka o obci pochází z roku 1518.
Roku 1532 zde bylo na příkaz saského vévody Jana Fridricha založeno horní město při ložiscích železné a cínové rudy bylo a osídleno horníky pocházejícími převážně ze Schneebergu. Bylo vyměřeno na pravidelném šachovnicovém půdorysu s kostelem na ploše obdélného náměstí. Roku 1547 se Horní Blatná stala součástí Čech a o rok později byla povýšena na královské horní město. Rekatolizačním úsilím jezuitského řádu se toto město v roce 1654 vylidnilo.
V roce 1898 se město dočkalo železničního spojení z Karlových Varů a Nejdku (nynější Trať 142), o rok později byla trať prodloužena na německou stranu do Johanngeorgenstadtu. Nádraží bylo umístěno na jihozápadní okraj intravilánu města. V roce 1930 ve městě žilo celkem 2341 obyvatel (z toho 2228 Němců) ve 279 domech (včetně okolních osad a samot, v samotné Horní Blatné to bylo 2097 obyvatel ve 247 domech).[2]
Po druhé světové válce byla většina německých obyvatel odsunuta. Město se podařilo částečně dosídlit (v roce 1950 zde žilo 1098 obyvatel), poté však počet obyvatel klesal, takže v roce 1991 v Horní Blatné žilo 367 obyvatel ve 177 domech. Po roce 1990 počet obyvatel díky uvolnění hraničního režimu (a díky tržištím při německé hranici) opět stoupá. Od 23. ledna 2007 byl obci vrácen status města.[3]
ExulantiEditovat
Koncem 16. století žilo v Horní Blatné kolem dvou tisíc obyvatel evangelického vyznání. V době pobělohorské bylo trestné číst nebo vlastnit bratrskou Bibli kralickou, která byla na indexu.[4] V dobách násilné rekatolizace si prozíraví měšťané z Horní Blatné připravovali svá útočiště na opačné straně hranice. Když v roce 1653 rekatolizační komisař Schönfeld vykázal pro výstrahu z obce 20 protestantských rodin, pět z nich už mělo postaveno domy na nedalekém kopci Fastenbergu v Sasku. Tam (v roce 1654) 39 exulantských rodin položilo základy nového horního města Johanngeorgenstadtu. V témže roce je následovaly rodiny z Abertam, Perninku, Božího Daru, Kraslic i odjinud. V roce 1657 už v Johanngeorgenstadu stál kostel a v roce 1659 mělo toto město 150 domů postavených českými exulanty.[5]
ObyvatelstvoEditovat
Při sčítání lidu v roce 1921 zde žilo 2163 obyvatel (z toho 961 mužů), z nichž bylo čtrnáct Čechoslováků, 2090 Němců, jeden příslušník jiné národnosti a 58 cizinců. Kromě 62 evangelíků a dvou lidí bez vyznání byli římskými katolíky.[6] Podle sčítání lidu z roku 1930 mělo město 2341 obyvatel: 29 Čechoslováků, 2228 Němců, jednoho příslušníka jiné národnosti a 83 cizinců. Výrazně převažovala římskokatolická většina, ale 77 lidí bylo evangelíky, pět patřilo k církvi československé, jeden k jiné nezjišťované církvi a šestnáct lidí bylo bez vyznání.[7]
| 1869 | 1880 | 1890 | 1900 | 1910 | 1921 | 1930 | 1950 | 1961 | 1970 | 1980 | 1991 | 2001 | 2011 | |
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Obyvatelé | 2 213 | 2 340 | 2 524 | 2 771 | 2 749 | 2 163 | 2 341 | 1 098 | 813 | 582 | 448 | 367 | 468 | 474 |
| Domy | 231 | 250 | 254 | 263 | 254 | 250 | 279 | 311 | 182 | 135 | 114 | 99 | 119 | 124 |
PamětihodnostiEditovat
- Kulturní památky:
- Kostel svatého Vavřince (kulturní památka)[9]
- Kaple svatého Kříže
- Výklenková kaplička svatého Kříže
- Socha svatého Josefa
- Socha svatého Vojtěcha
- Sousoší Piety
- Sloup se sochou svatého Jana Nepomuckého
- Blatenský vodní příkop
- Fara, Komenského 2
- Měšťanský dům, Nám. Sv. Vavřince 6
- Měšťanský dům, Nám. Sv. Vavřince 4
- Měšťanský dům, Bezručova 127 (Muzeum)
- Rodinný dům, Úzká 113
- Městský dům, Hamerská 29
- Městský dům, Hamerská 28
- Ostatní pamětihodnosti:
- Evangelický kostel
- Stará štola, důl
- Muzeum v Horní Blatné
OsobnostiEditovat
- Felix Mießl (1778–1861), starosta města Wiener Neustadt a zakladatel obce Felixdorf
- Abraham Wenzel Löbel, jeden ze zakladatelů Johanngeorgenstadtu byl v letech 1656–1666 jeho pukmistrem a zasloužil se o to, že v roce 1662 byl v tomto městě zřízen horní úřad.
FotogalerieEditovat
Dům na jižní straně náměstí
Kostel sv. Vavřince od severovýchodu
Západní strana náměstí
Západní strana náměstí
Radnice
Evangelický kostel
Blatenský vrch
socha svatého Vojtěcha
OdkazyEditovat
ReferenceEditovat
- ↑ a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích - k 1.1.2020. Praha. 30. dubna 2020. Dostupné online. [cit. 2020-05-01]
- ↑ Kuča, Karel: Města a městečka v Čechách, na Moravě a ve Slezsku, 2. díl, nakladatelství Libri, Praha, 1997, ISBN 80-85983-14-1, strana 146–148
- ↑ Rozhodnutí č. 16 předsedy Poslanecké sněmovny, k stanovení obcí městy a městysi, Miloslav Vlček, 23. ledna 2007
- ↑ LOSKOT, František. O indexech zakázaných knih [online]. Praha: 1911 [cit. 2020-08-05]. Dostupné online.
- ↑ ŠTĚŘÍKOVÁ, EDITA. Stručně o pobělohorských exulantech. 1. vyd. vyd. Praha: Kalich 143 pages s. ISBN 80-7017-022-0. S. 53 aj.
- ↑ Statistický lexikon obcí v Republice Československé. 2. vyd. Svazek I. Čechy. Praha: Státní úřad statistický, 1924. 596 s. S. 235.
- ↑ Statistický lexikon obcí v Republice Československé. Svazek I. Země česká. Praha: Státní úřad statistický, 1934. 614 s. S. 232.
- ↑ Historický lexikon obcí České republiky 1869–2011 [online]. Český statistický úřad, 2015-12-21 [cit. 2020-03-08]. Kapitola Okres Karlovy Vary. Dostupné online.
- ↑ Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2017-05-23]. Identifikátor záznamu 130287 : Kostel sv. Vavřince. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1].
Související článkyEditovat
Externí odkazyEditovat
Galerie Horní Blatná ve Wikimedia Commons- Obrázky, zvuky či videa k tématu Horní Blatná ve Wikimedia Commons
Blatno ve Vlastenském slovníku historickém ve Wikizdrojích- Oficiální stránky
- Územně identifikační registr ČR. Obec Horní Blatná v Územně identifikačním registru ČR [online]. Dostupné online.
- Historie Hornoblatenského revíru
