Wikipedie

Vsetín

město v okrese Vsetín ve Zlínském kraji

Vsetín (německy Wsetin) je město ve Zlínském kraji, okrese Vsetín, na Valašsku na řece Vsetínská Bečva, 27 km severovýchodně od Zlína a 60 km jihovýchodně od Olomouce. Žije zde přibližně 26 tisíc[1] obyvatel.

Vsetín
Vsetínský zámek
Vsetínský zámek
Znak města VsetínVlajka města Vsetín
znakvlajka
Lokalita
Status město
LAU 2 (obec) CZ0723 541630
Pověřená obec a obec s rozšířenou působností Vsetín
Okres (LAU 1) Vsetín (CZ0723)
Kraj (NUTS 3) Zlínský (CZ072)
Historická země Morava
Zeměpisné souřadnice 49°20′19″ s. š., 17°59′46″ v. d.
Základní informace
Počet obyvatel 25 974 (2020)[1]
Rozloha 57,61 km²
Nadmořská výška 348 m n. m.
PSČ 75501
Počet částí obce 3
Počet k. ú. 3
Počet ZSJ 26
Kontakt
Adresa městského úřadu Městský úřad Vsetín
Svárov 1080
755 01 Vsetín
posta@mestovsetin.cz
Starosta Jiří Růžička (KDU-ČSL)
Oficiální web: www.mestovsetin.cz
Vsetín
Vsetín
Další údaje
Ocenění Fairtradové město
Obec přátelská rodině
Geodata (OSM): OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

HistorieEditovat

 
Pečeť města Vsetín

Nejstarší historieEditovat

První zmínky o Vsetínu pochází z let 1297–1308 a popisují městečko Setteinz v údolí řeky Vsetínské Bečvy, s mlýnem a kostelem. První písemné zmínky však pochází až z roku 1307. Roku 1308 byl řádem templářských rytířů pronajat Vokovi z Kravař. Název Wsetin lze nalézt v dokumentech od roku 1396, první vklad vsetínského panství do zemských desek byl uskutečněn roku 1505. Rozhodující vliv na vývoj města měla kolonizace ve 13. a 14. století. V 16. století se na území Vsetínska rozšířil chov koz, z nedalekého Slovenska. Chov koz byl postupně nahrazen chovem ovcí. Tuto činnost vykonávala především čeleď, nazývaná valaši. Tento název se později vžil jako obecné označení obyvatel regionu. V polovině 15. století byla na pravém břehu řeky Vsetínské Bečvy, v lokalitě dnešního Horního náměstí, vystavěna tvrz, jež byla v 17. století přestavěna na zámek.

Rekatolizace a třicetiletá válkaEditovat

Roku 1609 vyženil vsetínské panství Albrecht z Valdštejna, pozdější císařský vojevůdce. Na Vsetínsko povolal jezuity, za účelem rekatolizace místního obyvatelstva. Náboženský a s ním spojený hospodářský útlak vedly až k rebeliím místního obyvatelstva za třicetileté války. Vzpoury vyvrcholily v roce 1644 popravou asi dvou set vzbouřenců, což byla jedna z nejmasovějších poprav v národní historii. Rebelie evangelíků pokračovaly i později, definitivní uklidnění přinesl až toleranční patent z roku 1781. V průběhu třicetileté války se Vsetín rozšířil z Horního města i na levý břeh řeky Bečvy.

Roku 1663 poplenil Vsetín turecko-tatarský vpád. Neznámý vsetínský kronikář napsal: „Roku 1663, dne 6. Oktobra vpadl Turek na Vsetín a pozajímal lidu mladého sebú mnoho a zmordoval selského lidu 676 osob nad Hovězím na Provazném a nocoval s táborem svým v panském dvoře.“[2]

Roku 1708 během povstání v Uhrách Vsetín přepadli a vypálili uherští kuruci.[3]

 
Městský pivovar v roce 1885

Průmyslové obdobíEditovat

V první polovině 19. století bylo město ovlivněno technickou revolucí. K prvním továrnám patřily cukrovar, parní pily, továrna na sirky, roku 1868 byly založeny sklárny. Nejvýznamnějšími podniky konce 19. století však byly továrny na výrobu nábytku bratří Thonetů a Jakuba a Josefa Kohna. Na konci 19. a na začátku 20. století bylo město napojeno na železnici, začala stavba městské elektrárny, nemocnice, škol a dalších veřejných zařízení. V roce 1909 se město stalo městem okresním.

V roce 1919 otevřel místní občan Josef Sousedík v budově bývalé pily stavitele Londina ve Vsetíně-Trávníkách novou provozovnu na výrobu elektrických strojů „Závod na výrobu elektrických strojů pro stejnosměrný proud, Josef Sousedík - Vsetín“. V roce 1921 změnil název své firmy na „Elektrotechnická továrna – Josef Sousedík, Vsetín – Morava“. Po světové válce byla firma znárodněna a nesla název MEZ Vsetín s.p., od roku 2011 TES Vsetín s.r.o.

Město postihla hospodářská krize ve 30. letech 20. století, jejíž dopad zmírnilo až založení závodu Zbrojovka Vsetín v roce 1937.[4] Díky této továrně došlo ke zdvojnásobení počtu obyvatel Vsetína během první poloviny 40. let 20. století, neboť kvůli zbrojnímu průmyslu se do města přistěhovaly početné skupiny dělníků z Brna. Po válce se naplno projevily problémy způsobené rychlým nárůstem počtu obyvatel: nedostatek bytů a zařízení občanské vybavenosti. Město se v té době orientovalo na těžký průmysl. Do roku 2003 byl sídlem okresního úřadu.

ObyvatelstvoEditovat

 
Horní náměstí se starou radnicí
 
Nová radnice

Počet obyvatel je uváděn za Vsetín včetně místních částí, které k němu v konkrétní době patřily. V 90. letech se od něj odtrhly Janová, Ústí a Lhota u Vsetína.

Rok 1971 1981 1991 2001 2011
Počet obyvatel[5] 22 141 29 966 31 625 29 203 27 225

Struktura populaceEditovat

  • Věková struktura obyvatel obce Vsetín roku 2011

  • Rodinný stav obyvatel obce Vsetín roku 2011

  • Vzdělání obyvatel obce Vsetín roku 2011

Členění městaEditovat

Vsetín se člení na tři části ležící na třech katastrálních územích:

Dříve byly součástí Vsetína také dnes samostatné obce Janová, Lhota u Vsetína a Ústí.[6]

SamosprávaEditovat

V komunálních volbách v roce 2018 získala nejvíce mandátů (5) KDU-ČSL. Na ustavujícím zasedání zastupitelstva 5. listopadu 2018 byl starostou zvolen lídr lidovců Jiří Růžička.

DopravaEditovat

Přes Vsetín vede od Valašského Meziříčí železniční Trať 280, jeden z hlavních tahů překonávajících dále Beskydy a spojujících Česko se Slovenskem, a odbočuje zde Trať 282 do Velkých Karlovic, na území Vsetína má železnice jednu stanici. Ve stejných třech směrech vedou přes Vsetín i silnice: silnice I/57 od Valašského Meziříčí přes Vsetín na Horní Lideč, silnice II/487 směrem na Velké Karlovice, navíc ještě silnice I/69 do Vizovic a další silnice menšího významu.

Ve Vsetíně je provozována síť městské autobusové dopravy. Městskou i regionální dopravu zajišťuje především místní dopravní společnost ČSAD Vsetín a. s., člen skupiny ČSAD Invest, která má ve Vsetíně hlavní základnu.

SportEditovat

Ve městě sídlí šestinásobný mistr české hokejové extraligy, klub VHK ROBE Vsetín.

PamátkyEditovat

Související informace naleznete také v článku Seznam kulturních památek ve Vsetíně.
 
Vsetínský zámek

OsobnostiEditovat

ZajímavostiEditovat

Roku 1865 dorazili do Texasu vsetínští imigranti a založili tam osadu jménem Vsetin. Osada se tam nachází dodnes, asi 115 km jihovýchodně od Austinu. Austin je mimo jiné významná firma působící ve Vsetíně.[8]

Tomáš Garrigue Masaryk navštěvoval město často ještě jako profesor a poslanec vídeňské říšské rady za Valašsko.[9] Jako prezident Československa navštívil město 24. června 1928.[10]

Partnerská městaEditovat

Partnerskými městy Vsetína jsou (v závorce je uvedeno datum podepsání partnerské dohody):

OdkazyEditovat

ReferenceEditovat

  1. ↑ a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích - k 1.1.2020. Praha. 30. dubna 2020. Dostupné online. [cit. 2020-05-01]
  2. ↑ "Vsetín od třicetileté války do roku 1848". Město Vsetín.
  3. ↑ Historie loupeživých nájezdů na Moravu přes Kopanický průsmyk (16.-18. stol.). Masarykova univerzita.
  4. ↑ Zbrojovka Vsetín - historie [online]. [cit. 2017-01-15]. Dostupné online. 
  5. ↑ Databáze demografických údajů za obce ČR, Český statistický úřad
  6. ↑ Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005, II. díl. Praha: Český statistický úřad, 2006. ISBN 80-250-1311-1. S. 200, 274 a 549.
  7. ↑ MUDr. František Sova – zakladatel vsetínského muzea. Vsetínský deník.cz [online]. 2014-11-25 [cit. 2017-01-15]. Dostupné online. 
  8. ↑ Vsetin, Texas [online]. Texas Escapes Online Magazine, rev. 11-20-2007 [cit. 2010-05-04]. Dostupné online. (anglicky) 
  9. ↑ T.G. Masaryk na Valašsku, díl I., Klub TGM Kopřivnice Masarykova demokratického hnutí, 2011
  10. ↑ Jaromír Doležal: Život Prezidenta Osvoboditele Tomáše Garrigua Masaryka, Praha 1931

LiteraturaEditovat

  • KUČA, Karel. Města a městečka v Čechách, na Moravě a ve Slezsku / 8. díl V-Ž. Praha: Libri, 2011. 896 s. ISBN 978-80-7277-410-4. 
  • Kobliha, K.: Historický nástin okresu vsetínského In: Okres vsetínský. Vsetín 1938, s. 69–302.
  • Krajem portášů, Vsetín 1937
  • VÁCLAVEK, Matouš. Dějiny města Vsetína a okresu Vsackého. 2. vyd. Vsetín: M. Václavek, 1901. 374 s. Dostupné online. 
  • Burian, I., Burian, B.: Dějiny protestantismu na Vsetínsku, Vsetín 1993
  • kolektiv autorů: Okres Vsetín, Brno - Vsetín, 2002, ISBN 80-86298-09-4
  • Baletka, L. a kol: Vsetín : město a čas, Vsetín, 2008, ISBN 978-80-904139-1-7
  • Ottův slovník naučný, heslo Vsetín. Sv. 26, str. 1062. Dostupné online.

Související článkyEditovat

Externí odkazyEditovat

Autoritní data: AUT: ge131347 | GND: 4079390-4 | VIAF: 234598782
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Vsetín&oldid=18518301“