Wikipedie

Vsetín

město v okrese Vsetín ve Zlínském kraji

Vsetín (německy Wsetin) je město ve Zlínském kraji, okrese Vsetín, na Valašsku na řece Vsetínská Bečva, 27 km severovýchodně od Zlína a 60 km jihovýchodně od Olomouce. Žije zde přibližně 25 tisíc[1] obyvatel.

Vsetín
Vsetínský zámek
Vsetínský zámek
Znak města VsetínVlajka města Vsetín
znakvlajka
Lokalita
Statusměsto
LAU 2 (obec)CZ0723 541630
Pověřená obec a obec s rozšířenou působnostíVsetín
Okres (LAU 1)Vsetín (CZ0723)
Kraj (NUTS 3)Zlínský (CZ072)
Historická zeměMorava
Zeměpisné souřadnice49°20′19″ s. š., 17°59′46″ v. d.
Základní informace
Počet obyvatel25 226 (2022)[1]
Rozloha57,61 km²
Nadmořská výška348 m n. m.
PSČ755 01
Počet domů2 763 (2021)[2]
Počet částí obce3
Počet k. ú.3
Počet ZSJ26
Kontakt
Adresa městského úřaduSvárov 1080
755 01 Vsetín
posta@mestovsetin.cz
StarostaJiří Růžička (KDU-ČSL)
Oficiální web: www.mestovsetin.cz
Vsetín
Vsetín
Další údaje
OceněníFairtradové město
Obec přátelská rodině
Kód obce541630
Geodata (OSM)OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

NázevEditovat

Původní podoba místního jména byla Sětín a to bylo odvozeno od osobního jména Sěta, což byla domácká podoba některého z jmen Sětolub, Sětoslav, Sětorad a podobných. Místní jméno tedy původně označovalo „Sětův majetek”. Počáteční V- pochází ze spojení jména osady s předložkou v (v Sětíně).[3]

HistorieEditovat

 
Pečeť města Vsetín

Nejstarší historieEditovat

První zmínky o Vsetínu pochází z let 1297–1308 a popisují městečko Setteinz v údolí řeky Vsetínské Bečvy, s mlýnem a kostelem. Roku 1308 byl řádem templářských rytířů pronajat Vokovi z Kravař. Rozhodující vliv na vývoj města měla kolonizace ve 13. a 14. století. V 16. století se na území Vsetínska rozšířil chov koz, z nedalekého Slovenska. Chov koz byl postupně nahrazen chovem ovcí. Tuto činnost vykonávala především čeleď, nazývaná valaši. Tento název se později vžil jako obecné označení obyvatel regionu. V polovině 15. století byla na pravém břehu řeky Vsetínské Bečvy, v lokalitě dnešního Horního náměstí, vystavěna tvrz, jež byla v 17. století přestavěna na zámek.

Rekatolizace a třicetiletá válkaEditovat

Roku 1609 vyženil vsetínské panství Albrecht z Valdštejna, pozdější císařský vojevůdce. Na Vsetínsko povolal jezuity, za účelem rekatolizace místního obyvatelstva. Náboženský a s ním spojený hospodářský útlak vedly až k rebeliím místního obyvatelstva za třicetileté války. Vzpoury vyvrcholily pro Valachy prohranou bitvou u Vsetína před branami města 26. ledna 1644 a následnou popravou asi dvou set vzbouřenců na zdejším vrchu Šibeník,[4] což byla jedna z nejmasovějších poprav v národní historii. Rebelie evangelíků pokračovaly i později, definitivní uklidnění přinesl až toleranční patent z roku 1781. V průběhu třicetileté války se Vsetín rozšířil z Horního města i na levý břeh řeky Bečvy.

Roku 1663 poplenil Vsetín turecko-tatarský vpád. Neznámý vsetínský kronikář napsal: „Roku 1663, dne 6. Oktobra vpadl Turek na Vsetín a pozajímal lidu mladého sebú mnoho a zmordoval selského lidu 676 osob nad Hovězím na Provazném a nocoval s táborem svým v panském dvoře.“[5]

Roku 1708 během povstání v Uhrách Vsetín přepadli a vypálili uherští kuruci.[6]

 
Městský pivovar v roce 1885

Průmyslové obdobíEditovat

V první polovině 19. století bylo město ovlivněno technickou revolucí. K prvním továrnám patřily cukrovar, parní pily, továrna na sirky, roku 1868 byly založeny sklárny. Nejvýznamnějšími podniky konce 19. století však byly továrny na výrobu nábytku bratří Thonetů a Jakuba a Josefa Kohna. Na konci 19. a na začátku 20. století bylo město napojeno na železnici, začala stavba městské elektrárny, nemocnice, škol a dalších veřejných zařízení. V roce 1909 se město stalo městem okresním.

V roce 1919 otevřel místní občan Josef Sousedík v budově bývalé pily stavitele Londina ve Vsetíně-Trávníkách novou provozovnu na výrobu elektrických strojů „Závod na výrobu elektrických strojů pro stejnosměrný proud, Josef Sousedík – Vsetín“. V roce 1921 změnil název své firmy na „Elektrotechnická továrna – Josef Sousedík, Vsetín – Morava“. Po světové válce byla firma znárodněna a nesla název MEZ Vsetín s.p., od roku 2011 TES Vsetín s.r.o.

Město postihla hospodářská krize ve 30. letech 20. století, jejíž dopad zmírnilo až založení závodu Zbrojovka Vsetín v roce 1937.[7] Díky této továrně došlo ke zdvojnásobení počtu obyvatel Vsetína během první poloviny 40. let 20. století, neboť kvůli zbrojnímu průmyslu se do města přistěhovaly početné skupiny dělníků z Brna. Po válce se naplno projevily problémy způsobené rychlým nárůstem počtu obyvatel: nedostatek bytů a zařízení občanské vybavenosti. Město se v té době orientovalo na těžký průmysl. Do roku 2003 byl sídlem okresního úřadu.

Obecní správa a politikaEditovat

Části městaEditovat

Vsetín se člení na tři části ležící na třech katastrálních územích:

Dříve byly součástí Vsetína také dnes samostatné obce Janová, Lhota u Vsetína a Ústí.[8]

PolitikaEditovat

V komunálních volbách v roce 2018 získala nejvíce mandátů (5) KDU-ČSL. Na ustavujícím zasedání zastupitelstva 5. listopadu 2018 byl starostou zvolen lídr lidovců Jiří Růžička.

StarostovéEditovat

  • Václav Raušer (1850–1861)
  • Jan Kratochvíl (1861–1864)
  • Josef Bubela (1870–1877)
  • Karel Pokorný (1877–1880)
  • František Krupa (1880–1895)
  • Josef Černocký (1895–1919) [9]
  • Rudolf Šarman (ČSSD) (1919–1923)
  • Josef Bubela (Národní demokraté) (1923–1927)
  • Josef Sousedík (Občanská strana) (1927–1930; 1931–1938 - mezi těmito lety vedl město vládní komisař Josef Reiss z důvodu rozpuštění zastupitelstva)
  • Václav Misárek (KSČ) (1938–1942) [10]

..

DemografieEditovat

 
Horní náměstí se starou radnicí
 
Nová radnice

Počet obyvatel je uváděn za Vsetín včetně místních částí, které k němu v konkrétní době patřily. V 90. letech se od něj odtrhly Janová, Ústí a Lhota u Vsetína.

Rok 1971 1981 1991 2001 2011
Počet obyvatel[11] 22 141 29 966 31 625 29 203 27 225

Struktura populaceEditovat

  • Věková struktura obyvatel obce Vsetín roku 2011

  • Rodinný stav obyvatel obce Vsetín roku 2011

  • Vzdělání obyvatel obce Vsetín roku 2011

PamětihodnostiEditovat

Související informace naleznete také v článku Seznam kulturních památek ve Vsetíně.
 
Vsetínský zámek

SportEditovat

Ve městě sídlí několik sportovních klubů a oddílů:

  • šestinásobný mistr české hokejové extraligy, klub VHK ROBE Vsetín
  • fotbal provozuje na divizní úrovni FC Vsetín
  • Nohejbal klub Vsetín pořádá tradiční turnaj Austin Cup
  • mužskou házenou provozuje Klub házené Vsetín na úrovni 1.ligy
  • ženský volejbal reprezentuje VK Austin Vsetín
  • Hokejbalový klub Vsetín

DopravaEditovat

Přes Vsetín vede od Valašského Meziříčí železniční Trať 280, jeden z hlavních tahů překonávajících dále Beskydy a spojujících Česko se Slovenskem, a odbočuje zde Trať 282 do Velkých Karlovic, na území Vsetína má železnice jednu stanici. Ve stejných třech směrech vedou přes Vsetín i silnice: silnice I/57 od Valašského Meziříčí přes Vsetín na Horní Lideč, silnice II/487 směrem na Velké Karlovice, navíc ještě silnice I/69 do Vizovic a další silnice menšího významu.

Dne 24.11. 2021 začala dlouho plánovaná rekonstrukce vsetínského nádraží[13] a jeho blízkého okolí. Celkové náklady za železniční stanici činí přes 3 miliardy korun, přičemž hlavním investorem je Správa Železnic. Předpokládá se, že k dokončení stavby dojde v únoru 2025. K nově vzniklým nástupištím povede podchod propojující mimo jiné nádraží s podzemním parkovištěm Smetanovy obchodní galerie. Rozsáhlý projekt, jehož je rekonstrukce nádraží součástí, také zahrnuje výstavbu nového parkovacího domu s kapacitou 310 stání.

Ve Vsetíně je provozována síť městské autobusové dopravy. Městskou i regionální dopravu zajišťuje především dopravní společnost Z-Group bus a. s. – Divize Morava (dříve společnost ČSAD Vsetín a.s.), která má sídlo ve Zlíně.

OsobnostiEditovat

ZajímavostiEditovat

  • Roku 1865 dorazili do Texasu vsetínští imigranti a založili tam osadu jménem Vsetin. Osada se tam nachází dodnes, asi 115 km jihovýchodně od Austinu. Austin je mimo jiné významná firma působící ve Vsetíně.[15]
  • Tomáš Garrigue Masaryk navštěvoval město často ještě jako profesor a poslanec vídeňské říšské rady za Valašsko.[16] Jako prezident Československa navštívil město 24. června 1928.[17]

Partnerská městaEditovat

Partnerskými městy Vsetína jsou (v závorce je uvedeno datum podepsání partnerské dohody):

OdkazyEditovat

ReferenceEditovat

  1. ↑ a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2022. Praha. 29. dubna 2022. Dostupné online. [cit. 2022-05-02]
  2. ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18]
  3. ↑ Hosák, Šrámek: Místní jména na Moravě a ve Slezsku II, Praha 1980, str. 755, 756.
  4. ↑ Valašská povstání 1620 - 1644. portasi.cz [online]. [cit. 2021-08-26]. Dostupné online. 
  5. ↑ "Vsetín od třicetileté války do roku 1848 Archivováno 29. 3. 2020 na Wayback Machine". Město Vsetín.
  6. ↑ Historie loupeživých nájezdů na Moravu přes Kopanický průsmyk (16.-18. stol.). Masarykova univerzita.
  7. ↑ Zbrojovka Vsetín - historie [online]. [cit. 2017-01-15]. Dostupné online. 
  8. ↑ Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005, II. díl. Praha: Český statistický úřad, 2006. ISBN 80-250-1311-1. S. 200, 274 a 549.
  9. ↑ CHRÁSTECKÁ, Kateřina. Samospráva města Vsetína v letech 1850–1914. Olomouc, 2017. Bakalářská práce. Univerzita Palackého v Olomouci. (Dostupné online: https://theses.cz/id/h2nbjo/Samosprva_m_sta_Vsetna_v_letech_1850-1914.pdf)
  10. ↑ https://theses.cz/id/ka09ce/Vvoj_a_fungovn_msta_Vsetna_v_letech_prvn_eskoslovensk_rep.pdf
  11. ↑ Databáze demografických údajů za obce ČR, Český statistický úřad
  12. ↑ TYDLITÁT, René; TREJBAL, Jan. Povětrnostní sloupy: Průvodce po objektech drobné architektury s meteorologickými přístroji. 1. vyd. Praha: Český hydrometeorologický ústav, 2019. 276 s. ISBN 978-80-87577-97-4. S. 157–160. 
  13. ↑ Rekonstrukce vlakového nádraží byla slavnostně zahájena: Město Vsetín. www.mestovsetin.cz [online]. [cit. 2022-03-01]. Dostupné online. 
  14. ↑ MUDr. František Sova – zakladatel vsetínského muzea. Vsetínský deník.cz [online]. 2014-11-25 [cit. 2017-01-15]. Dostupné online. 
  15. ↑ Vsetin, Texas [online]. Texas Escapes Online Magazine, rev. 11-20-2007 [cit. 2010-05-04]. Dostupné online. (anglicky) 
  16. ↑ T.G. Masaryk na Valašsku, díl I., Klub TGM Kopřivnice Masarykova demokratického hnutí, 2011
  17. ↑ Jaromír Doležal: Život Prezidenta Osvoboditele Tomáše Garrigua Masaryka, Praha 1931

LiteraturaEditovat

  • KUČA, Karel. Města a městečka v Čechách, na Moravě a ve Slezsku / 8. díl V-Ž. Praha: Libri, 2011. 896 s. ISBN 978-80-7277-410-4. 
  • Kobliha, K.: Historický nástin okresu vsetínského In: Okres vsetínský. Vsetín 1938, s. 69–302.
  • Krajem portášů, Vsetín 1937
  • VÁCLAVEK, Matouš. Dějiny města Vsetína a okresu Vsackého. 2. vyd. Vsetín: M. Václavek, 1901. 374 s. Dostupné online. 
  • Burian, I., Burian, B.: Dějiny protestantismu na Vsetínsku, Vsetín 1993
  • kolektiv autorů: Okres Vsetín, Brno – Vsetín, 2002, ISBN 80-86298-09-4
  • Baletka, L. a kol: Vsetín : město a čas, Vsetín, 2008, ISBN 978-80-904139-1-7
  • Ottův slovník naučný, heslo Vsetín. Sv. 26, str. 1062. Dostupné online.
  • MIKULKA, M.: Feudální historie města Vsetína. Vsetín, 2021.Dostupné online.

Související článkyEditovat

Externí odkazyEditovat

Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Vsetín&oldid=21391944“