Wikipedie

Vsetín

město v okrese Vsetín ve Zlínském kraji

Vsetín (německy Wsetin) je město ve Zlínském kraji, okrese Vsetín, na Valašsku na řece Vsetínská Bečva, 27 km severovýchodně od Zlína a 60 km jihovýchodně od Olomouce. Žije zde přibližně 25 tisíc[1] obyvatel a je tak po Zlíně a Kroměříži třetím největším městem Zlínského kraje.

Vsetín
Vsetínský zámek
Vsetínský zámek
Znak města VsetínVlajka města Vsetín
znakvlajka
Lokalita
Statusměsto
LAU 2 (obec)CZ0723 541630
Pověřená obecVsetín
Obec s rozšířenou působnostíVsetín
(správní obvod)
Okres (LAU 1)Vsetín (CZ0723)
Kraj (NUTS 3)Zlínský (CZ072)
Historická zeměMorava
StátČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice49°20′19″ s. š., 17°59′46″ v. d.
Základní informace
Počet obyvatel25 226 (2022)[1]
Rozloha57,61 km²
Nadmořská výška348 m n. m.
PSČ755 01
Počet domů2 763 (2021)[2]
Počet částí obce3
Počet k. ú.3
Počet ZSJ26
Kontakt
Adresa městského úřaduSvárov 1080
755 01 Vsetín
posta@mestovsetin.cz
StarostaJiří Čunek (KDU-ČSL)
Oficiální web: www.mestovsetin.cz
Vsetín
Vsetín
Další údaje
OceněníFairtradové město
Obec přátelská rodině
Kód obce541630
Geodata (OSM)OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

NázevEditovat

Původní podoba místního jména byla Sětín a to bylo odvozeno od osobního jména Sěta, což byla domácká podoba některého z jmen Sětolub, Sětoslav, Sětorad a podobných. Místní jméno tedy původně označovalo „Sětův majetek”. Počáteční V- pochází ze spojení jména osady s předložkou v (v Sětíně).[3]

HistorieEditovat

 
Pečeť města Vsetín

Nejstarší historieEditovat

První zmínky o Vsetínu pochází z let 1297–1308 a popisují městečko Setteinz v údolí řeky Vsetínské Bečvy, s mlýnem a kostelem. Roku 1308 byl řádem templářských rytířů pronajat Vokovi z Kravař. Rozhodující vliv na vývoj města měla kolonizace ve 13. a 14. století. V 16. století se na území Vsetínska rozšířil chov koz, z nedalekého Slovenska. Chov koz byl postupně nahrazen chovem ovcí. Tuto činnost vykonávala především čeleď, nazývaná valaši. Tento název se později vžil jako obecné označení obyvatel regionu. V polovině 15. století byla na pravém břehu řeky Vsetínské Bečvy, v lokalitě dnešního Horního náměstí, vystavěna tvrz, jež byla v 17. století přestavěna na zámek.

Rekatolizace a třicetiletá válkaEditovat

Roku 1609 vyženil vsetínské panství Albrecht z Valdštejna, pozdější císařský vojevůdce. Na Vsetínsko povolal jezuity, za účelem rekatolizace místního obyvatelstva. Náboženský a s ním spojený hospodářský útlak vedly až k několika vlnám odporu obyvatelstva, tzv. Valašského povstání, na pozadí třicetileté války. Vzpoury vyvrcholily pro Valachy prohranou bitvou u Vsetína před branami města 26. ledna 1644 a následnou popravou asi dvou set vzbouřenců na zdejším vrchu Šibeník,[4] což byla jedna z nejmasovějších poprav v národní historii. Rebelie evangelíků pokračovaly i později, definitivní uklidnění přinesl až toleranční patent z roku 1781. V průběhu třicetileté války se Vsetín rozšířil z Horního města i na levý břeh řeky Bečvy.

Roku 1663 poplenil Vsetín turecko-tatarský vpád. Neznámý vsetínský kronikář napsal: „Roku 1663, dne 6. Oktobra vpadl Turek na Vsetín a pozajímal lidu mladého sebú mnoho a zmordoval selského lidu 676 osob nad Hovězím na Provazném a nocoval s táborem svým v panském dvoře.“[5]

Roku 1708 během povstání v Uhrách Vsetín přepadli a vypálili uherští kuruci.[6]

 
Městský pivovar v roce 1885

Průmyslové obdobíEditovat

V první polovině 19. století bylo město ovlivněno technickou revolucí. K prvním továrnám patřily cukrovar, parní pily, továrna na sirky, roku 1868 byly založeny sklárny. Nejvýznamnějšími podniky konce 19. století však byly továrny na výrobu nábytku bratří Thonetů a Jakuba a Josefa Kohna. Na konci 19. a na začátku 20. století bylo město napojeno na železnici, začala stavba městské elektrárny, nemocnice, škol a dalších veřejných zařízení. V roce 1909 se město stalo městem okresním.

V roce 1919 otevřel místní občan Josef Sousedík v budově bývalé pily stavitele Londina ve Vsetíně-Trávníkách novou provozovnu na výrobu elektrických strojů „Závod na výrobu elektrických strojů pro stejnosměrný proud, Josef Sousedík – Vsetín“. V roce 1921 změnil název své firmy na „Elektrotechnická továrna – Josef Sousedík, Vsetín – Morava“. Po světové válce byla firma znárodněna a nesla název MEZ Vsetín s.p., od roku 2011 TES Vsetín s.r.o.

Město postihla hospodářská krize ve 30. letech 20. století, jejíž dopad zmírnilo až založení závodu Zbrojovka Vsetín v roce 1937.[7] Díky této továrně došlo ke zdvojnásobení počtu obyvatel Vsetína během první poloviny 40. let 20. století, neboť kvůli zbrojnímu průmyslu se do města přistěhovaly početné skupiny dělníků z Brna. Po válce se naplno projevily problémy způsobené rychlým nárůstem počtu obyvatel: nedostatek bytů a zařízení občanské vybavenosti. Město se v té době orientovalo na těžký průmysl. Do roku 2003 byl sídlem okresního úřadu.

Obecní správa a politikaEditovat

Části městaEditovat

Vsetín se člení na tři části ležící na třech katastrálních územích:

Dříve byly součástí Vsetína také dnes samostatné obce Janová, Lhota u Vsetína a Ústí.[8]

PolitikaEditovat

V komunálních volbách v roce 2018 získala nejvíce mandátů (5) KDU-ČSL. Na ustavujícím zasedání zastupitelstva 5. listopadu 2018 byl starostou zvolen lídr lidovců Jiří Růžička.

StarostovéEditovat

  • Václav Raušer (1850–1861)
  • Jan Kratochvíl (1861–1864)
  • Josef Bubela (1870–1877)
  • Karel Pokorný (1877–1880)
  • František Krupa (1880–1895)
  • Josef Černocký (1895–1919) [9]
  • Rudolf Šarman (ČSSD) (1919–1923)
  • Josef Bubela (Národní demokraté) (1923–1927)
  • Josef Sousedík (Občanská strana) (1927–1930; 1931–1938 - mezi těmito lety vedl město vládní komisař Josef Reiss z důvodu rozpuštění zastupitelstva)
  • Václav Misárek (KSČ) (1938–1942) [10]

..

DemografieEditovat

 
Horní náměstí se starou radnicí
 
Nová radnice

Počet obyvatel je uváděn za Vsetín včetně místních částí, které k němu v konkrétní době patřily. V 90. letech se od něj odtrhly Janová, Ústí a Lhota u Vsetína.

Rok 1971 1981 1991 2001 2011
Počet obyvatel[11] 22 141 29 966 31 625 29 203 27 225

Struktura populaceEditovat

  •  

    Věková struktura obyvatel obce Vsetín roku 2011

  •  

    Rodinný stav obyvatel obce Vsetín roku 2011

  •  

    Vzdělání obyvatel obce Vsetín roku 2011

PamětihodnostiEditovat

Související informace naleznete také v článku Seznam kulturních památek ve Vsetíně.
 
Vsetínský zámek

SportEditovat

 
Stadion Na Lapači

Nejznámějším vsetínským sportovním oddílem je hokejový klub dnes nesoucí název VHK ROBE Vsetín. Jeho slavná éra z 90. let 20. století z něj činí jeden z nejúspěšnějších klubů české hokejové historie. Jeho šest mistrovských titulů (1994/95, 1995/96, 1996/97, 1997/98, 1998/99, 2000/01) je stále rekord extraligy, budeme-li brát v potaz jen éru samostatného Česka. Vzestup vsetínského hokeje byl raketový. Roku 1991 se klub prokousal do druhé nejvyšší soutěže, již za dva roky hrál ligu nejvyšší a dokonce ji jako nováček ihned vyhrál, což stalo prvně v historii.[13][14] Tento úspěch se mu podařilo zopakovat ve čtyřech po sobě následujících sezónách. A po roční přestávce vsetínští přidali ještě titul šestý. Poté však přišel rychlý pád, způsobený ekonomickými a trestněprávními problémy majitele klubu Romana Zubíka.[15] Pět let po posledním ligovém triumfu, roku 2007, byl Vsetín kvůli dluhům vyloučen z extraligy.[16][17] V letech 2007–2008 byl úplně bez A-mužstva dospělých, v soutěžích byla přihlášena pouze družstva mládežnická. Před sezónou 2008/09 došlo k odkupu licence od Blanska a následné obnově A-mužstva. Devět sezón pak obnovený tým strávil ve třetí nejvyšší soutěži. V roce 2016 klub ohlásil, že je ekonomicky konečně znovu zabezpečen a chce vystoupat zpět mezi elitu.[18] Vzápětí skutečně třetí ligu vyhrál (2016/17) a probojoval se do druhé nejvyšší soutěže.[19] K postupu z ní byl nejblíže v sezóně 2021/22, kdy se dostal až do jejího finále, leč podlehl Dukle Jihlava.[20] Své domácí zápasy klub odehrává na zimním stadionu Na Lapači s kapacitou 5 400 diváků.[21] Během slavné éry jeho dres oblékala řada legendárních hokejistů: Roman Čechmánek, Antonín Stavjaňa, Jiří Dopita, Pavel Patera, Martin Procházka, Bedřich Ščerban, Radek Bělohlav, Michal Broš, Oto Haščák, Jiří Hudler, Ondřej Kratěna nebo Rostislav Vlach.

Ženy klubu Florbal Vsetín (dříve TJ MEZ Vsetín) nakoukly na dvě sezóny do nejvyšší soutěže (2002/03, 2004/05), ovšem v roce 2020 ženský oddíl zanikl. Muži hrají divizi. Na divizní úrovni působí i fotbalisté FC Vsetín. V minulosti strávil klub deset sezón v druhé nejvyšší soutěži. Své domácí zápasy odehrává na fotbalovém stadionu na Tyršově ulici s kapacitou 1000 diváků. Nohejbal klub Vsetín pořádá tradiční turnaj Austin Cup. Mužskou házenou provozuje Klub házené Vsetín na úrovni 1.ligy. Ženský volejbal reprezentuje VK Austin Vsetín. Ve městě působí i Hokejbalový klub Vsetín.

DopravaEditovat

Přes Vsetín vede od Valašského Meziříčí železniční Trať 280, jeden z hlavních tahů překonávajících dále Beskydy a spojujících Česko se Slovenskem, a odbočuje zde Trať 282 do Velkých Karlovic, na území Vsetína má železnice jednu stanici. Ve stejných třech směrech vedou přes Vsetín i silnice: silnice I/57 od Valašského Meziříčí přes Vsetín na Horní Lideč, silnice II/487 směrem na Velké Karlovice, navíc ještě silnice I/69 do Vizovic a další silnice menšího významu.

Dne 24.11. 2021 začala dlouho plánovaná rekonstrukce vsetínského nádraží[22] a jeho blízkého okolí. Celkové náklady za železniční stanici činí přes 3 miliardy korun, přičemž hlavním investorem je Správa Železnic. Předpokládá se, že k dokončení stavby dojde v únoru 2025. K nově vzniklým nástupištím povede podchod propojující mimo jiné nádraží s podzemním parkovištěm Smetanovy obchodní galerie. Rozsáhlý projekt, jehož je rekonstrukce nádraží součástí, také zahrnuje výstavbu nového parkovacího domu s kapacitou 310 stání.

Ve Vsetíně je provozována síť městské autobusové dopravy. Městskou i regionální dopravu zajišťuje především dopravní společnost Z-Group bus a. s. – Divize Morava (dříve společnost ČSAD Vsetín a.s.), která má sídlo ve Zlíně.

OsobnostiEditovat

ZajímavostiEditovat

  • Roku 1865 dorazili do Texasu vsetínští imigranti a založili tam osadu jménem Vsetin. Osada se tam nachází dodnes, asi 115 km jihovýchodně od Austinu. Austin je mimo jiné významná firma působící ve Vsetíně.[24]
  • Tomáš Garrigue Masaryk navštěvoval město často ještě jako profesor a poslanec vídeňské říšské rady za Valašsko.[25] Jako prezident Československa navštívil město 24. června 1928.[26]

Partnerská městaEditovat

Partnerskými městy Vsetína jsou (v závorce je uvedeno datum podepsání partnerské dohody):

OdkazyEditovat

ReferenceEditovat

  1. ↑ a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2022. Praha. 29. dubna 2022. Dostupné online. [cit. 2022-05-02]
  2. ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18]
  3. ↑ Hosák, Šrámek: Místní jména na Moravě a ve Slezsku II, Praha 1980, str. 755, 756.
  4. ↑ Valašská povstání 1620 - 1644. portasi.cz [online]. [cit. 2021-08-26]. Dostupné online. 
  5. ↑ "Vsetín od třicetileté války do roku 1848 Archivováno 29. 3. 2020 na Wayback Machine.". Město Vsetín.
  6. ↑ Historie loupeživých nájezdů na Moravu přes Kopanický průsmyk (16.-18. stol.). Masarykova univerzita.
  7. ↑ Zbrojovka Vsetín - historie [online]. [cit. 2017-01-15]. Dostupné online. 
  8. ↑ Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005, II. díl. Praha: Český statistický úřad, 2006. ISBN 80-250-1311-1. S. 200, 274 a 549.
  9. ↑ CHRÁSTECKÁ, Kateřina. Samospráva města Vsetína v letech 1850–1914. Olomouc, 2017. Bakalářská práce. Univerzita Palackého v Olomouci. (Dostupné online: https://theses.cz/id/h2nbjo/Samosprva_m_sta_Vsetna_v_letech_1850-1914.pdf)
  10. ↑ https://theses.cz/id/ka09ce/Vvoj_a_fungovn_msta_Vsetna_v_letech_prvn_eskoslovensk_rep.pdf
  11. ↑ Databáze demografických údajů za obce ČR, Český statistický úřad
  12. ↑ TYDLITÁT, René; TREJBAL, Jan. Povětrnostní sloupy: Průvodce po objektech drobné architektury s meteorologickými přístroji. 1. vyd. Praha: Český hydrometeorologický ústav, 2019. 276 s. ISBN 978-80-87577-97-4. S. 157–160. 
  13. ↑ BÁRTA, Pavel. Od „farmy Zlína“ k vládci extraligy. Před 25 lety Vsetín šokoval titulem. iSport.cz [online]. 2020-04-06 [cit. 2022-08-10]. Dostupné online. 
  14. ↑ ZOUBEK, Ondřej. Čtvrt století od zrodu zlaté éry. Vsetín šokoval ligu, peníze roztočil až později. Aktuálně.cz [online]. Economia, 2020-03-31 [cit. 2022-08-10]. Dostupné online. 
  15. ↑ KIJONKA, Radim. Exmajitel hokejového Vsetína dostal znovu 7,5 roku. Novinky.cz [online]. 2006-05-18 [cit. 2022-08-10]. Dostupné online. 
  16. ↑ Vsetín byl vyloučen!. iSport.cz [online]. [cit. 2022-08-10]. Dostupné online. 
  17. ↑ Vsetín končí. Arbitráž vyloučení potvrdila. iDNES.cz [online]. 2007-08-20 [cit. 2022-08-10]. Dostupné online. 
  18. ↑ KOŠTUŘÍK, Michal. Vsetín chce zpátky do extraligy! Miliony na to má, sehnal sponzora. iSport.cz [online]. 2016-06-04 [cit. 2022-08-10]. Dostupné online. 
  19. ↑ HEDVÁBNÝ, Marek. Vsetín je prvoligový. Co přinese slavný klub druhé nejvyšší soutěži?. Hokej.cz [online]. 2017-04-13 [cit. 2022-08-10]. Dostupné online. 
  20. ↑ PETRŮ, Václav. Jihlava slaví! Dukla vyhrála Chance ligu a v baráži vyzve Jágra. Jihlavský deník. 2022-04-12. Dostupné online [cit. 2022-08-10]. 
  21. ↑ HYKL, Gabriela. Pamatuje šest titulů a nezná prázdné tribuny. Vsetínský stadion Na Lapači se mění za desítky milionů. Zlín [online]. Český rozhlas, 2018-08-28 [cit. 2022-08-10]. Dostupné online. 
  22. ↑ Rekonstrukce vlakového nádraží byla slavnostně zahájena: Město Vsetín. www.mestovsetin.cz [online]. [cit. 2022-03-01]. Dostupné online. 
  23. ↑ MUDr. František Sova – zakladatel vsetínského muzea. Vsetínský deník.cz [online]. 2014-11-25 [cit. 2017-01-15]. Dostupné online. 
  24. ↑ Vsetin, Texas [online]. Texas Escapes Online Magazine, rev. 11-20-2007 [cit. 2010-05-04]. Dostupné online. (anglicky) 
  25. ↑ T.G. Masaryk na Valašsku, díl I., Klub TGM Kopřivnice Masarykova demokratického hnutí, 2011
  26. ↑ Jaromír Doležal: Život Prezidenta Osvoboditele Tomáše Garrigua Masaryka, Praha 1931

LiteraturaEditovat

  • KUČA, Karel. Města a městečka v Čechách, na Moravě a ve Slezsku / 8. díl V-Ž. Praha: Libri, 2011. 896 s. ISBN 978-80-7277-410-4. 
  • Kobliha, K.: Historický nástin okresu vsetínského In: Okres vsetínský. Vsetín 1938, s. 69–302.
  • Krajem portášů, Vsetín 1937
  • VÁCLAVEK, Matouš. Dějiny města Vsetína a okresu Vsackého. 2. vyd. Vsetín: M. Václavek, 1901. 374 s. Dostupné online. 
  • Burian, I., Burian, B.: Dějiny protestantismu na Vsetínsku, Vsetín 1993
  • kolektiv autorů: Okres Vsetín, Brno – Vsetín, 2002, ISBN 80-86298-09-4
  • Baletka, L. a kol: Vsetín : město a čas, Vsetín, 2008, ISBN 978-80-904139-1-7
  • Ottův slovník naučný, heslo Vsetín. Sv. 26, str. 1062. Dostupné online.
  • MIKULKA, M.: Feudální historie města Vsetína. Vsetín, 2021.Dostupné online.[nedostupný zdroj]

Související článkyEditovat

Externí odkazyEditovat

Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Vsetín&oldid=22559472“