Policie České republiky

ozbrojený bezpečnostní sbor České republiky

Policie České republiky (PČR) je ozbrojený bezpečnostní sbor České republiky, státní policie s působností na celém území republiky. Vznikla dne 15. července 1991 přeměnou české části československé Veřejné bezpečnosti Sboru národní bezpečnosti, a to dnem vyhlášení zákona ČNR č. 283/1991 Sb., o Policii České republiky. S účinností od 1. ledna 2009 je činnost Policie České republiky upravena zákonem č. 273/2008 Sb., o Policii České republiky.

Policie České republiky
Znak Policie České republiky
Znak Policie České republiky
PředchůdceVeřejná bezpečnost
Vznik15. července 1991
SídloStrojnická 935/27, Praha, 170 00, Česko
Souřadnice
Policejní prezidentgenmjr. Jan Švejdar
Zaměstnanců40 175 (2018)
Oficiální webwww.policie.cz
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data můžou pocházet z datové položky.

Policisté jsou ve služebním poměru, který upravuje zákon č. 361/2003 Sb., o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů. Policie České republiky měla k 1. březnu 2018 celkem 40 175 příslušníků (z toho je 6 238 žen).[1] Úkoly policie plní též její civilní zaměstnanci, kteří jsou v pracovním poměru dle zákona č. 262/2006 Sb., zákoníku práce.[2] V čele Policie České republiky stojí policejní prezident, kterým je od roku 2018 Jan Švejdar.

HistorieEditovat

 
PČR a aktivisté Greenpeace při návštěvě prezidenta USA v Praze v červnu 2007
 
Speciální pořádková jednotka PČR při demonstraci v Praze

Organizace a řízeníEditovat

 
Škoda Fabia české policie, barevné provedení do roku 2008
 
Škoda Octavia české policie, barevné provedení po roce 2008
 
Eurocopter EC 135 v barvách Policie ČR

Policie České republiky je podřízena Ministerstvu vnitra České republiky, které vytváří podmínky pro plnění úkolů policie. Policie se člení na útvary, kterými jsou Policejní prezidium České republiky, útvary policie s celostátní působností, krajská ředitelství policie a útvary zřízené v rámci krajského ředitelství.[3]

Policejní prezidium České republikyEditovat

Činnost policie řídí Policejní prezidium České republiky, v jeho čele stojí policejní prezident, který je představeným všech policistů. Policejního prezidenta jmenuje ministr vnitra, jemuž se za činnost policie policejní prezident také zodpovídá. Policejnímu prezidentovi jsou v rámci prezidia podřízeni jeho náměstci: první náměstek (pod kterého spadá služba pořádkové policie, služba dopravní policie, služba pro zbraně a bezpečnostní materiál a operační odbor), náměstek pro službu kriminální policie a vyšetřování (SKPV) a náměstek pro ekonomiku. Součástí Policejního prezidia je také Hudba Hradní stráže a Policie České republiky.[4] Od 1. prosince 2018 je policejním prezidentem generálmajor Jan Švejdar.

Útvary policie s celostátní působnostíEditovat

V čele jednotlivých útvarů stojí ředitelé, které jmenuje a odvolává policejní prezidium. Ředitele Útvaru pro ochranu prezidenta ČR policejní prezident jmenuje a odvolává se souhlasem prezidenta České republiky. Pět útvarů spadá do působnosti Úřadu služby kriminální policie a vyšetřování (SKPV). V policii působí tyto útvary s celostátní působností:[5]

K zaniklým celostátním útvarů patří Útvar odhalování nelegálních výnosů a daňové kriminality, Útvar pro odhalování organizovaného zločinu a Útvar odhalování korupce a finanční kriminality, z nichž poslední dva byly sloučeny v Národní centrálu proti organizovanému zločinu.

Útvary s územně vymezenou působnostíEditovat

Útvary s územně vymezenou působností jsou typicky krajská ředitelství a útvary zřízené v jejich rámci:[6][7]

  • Krajské ředitelství policie hlavního města Prahy (sídlo Praha)
  • Krajské ředitelství policie Středočeského kraje (sídlo Praha)
  • Krajské ředitelství policie Jihočeského kraje (sídlo České Budějovice)
  • Krajské ředitelství policie Plzeňského kraje (sídlo Plzeň)
  • Krajské ředitelství policie Karlovarského kraje (sídlo Karlovy Vary)
  • Krajské ředitelství policie Ústeckého kraje (sídlo Ústí nad Labem)
  • Krajské ředitelství policie Libereckého kraje (sídlo Liberec)
  • Krajské ředitelství policie Královéhradeckého kraje (sídlo Hradec Králové)
  • Krajské ředitelství policie Pardubického kraje (sídlo Pardubice)
  • Krajské ředitelství policie kraje Vysočina (sídlo Jihlava)
  • Krajské ředitelství policie Jihomoravského kraje (sídlo Brno)
  • Krajské ředitelství policie Olomouckého kraje (sídlo Olomouc)
  • Krajské ředitelství policie Zlínského kraje (sídlo Zlín)
  • Krajské ředitelství policie Moravskoslezského kraje (sídlo Ostrava)

Policejní prezident zřizuje v rámci každého krajského ředitelství na návrh jeho ředitele[8] podle jednotlivých okresů územní odbory (dříve šlo o okresní ředitelství). V Brně, Ostravě a Plzni místo nich existují městská ředitelství a v hl. m. Praze čtyři obvodní ředitelství. V rámci těchto odborů a ředitelství jsou pak zřizovány jako ještě nižší článek jednotlivá obvodní a místní oddělení. Organizační složkou státu vystupující za policii navenek jsou ovšem jen krajská ředitelství a všechny nižší útvary s územně vymezenou působností, ačkoli samostatně vykonávají činnosti, určené interními předpisy (např. závaznými pokyny policejního prezidenta), jsou jejich vnitřními organizačními jednotkami.[7][9]

Služební zákroky a úkony policistůEditovat

 
Policista při výkonu služby

Policisté realizují úkoly policie prováděním služebních zákroků a úkonů. Přitom jsou povinni dbát cti, vážnosti a důstojnosti osob i své vlastní a nepřipustit, aby osobám v souvislosti s jejich činností vznikla bezdůvodná újma a případný zásah do jejich práv a svobod překročil míru nezbytnou k dosažení účelu sledovaného služebním zákrokem nebo služebním úkonem. Úkonem se ve smyslu zákona o policii rozumí v podstatě různé jednání policisty dle zákona. Zákrokem se pak ve smyslu zákona rozumí úkon, při kterém dochází k přímému vynucování splnění právní povinnosti nebo k přímé ochraně práv za použití síly nebo hrozby jejího použití.[10][11] Policista je při provádění služebního zákroku povinen, pokud to povaha a okolnosti služebního zákroku dovolují, použít odpovídající výzvy, na jejímž začátku jsou slova „Jménem zákona!“. Každý je povinen uposlechnout výzvy zakročujícího policisty. Policista při výkonu své pravomoci musí prokázat svou příslušnost k policii, pokud to povaha a okolnosti služebního zákroku nebo služebního úkonu dovolují, a to služebním stejnokrojem s identifikačním číslem, služebním průkazem, odznakem služby kriminální policie nebo ústním prohlášením „policie“. Takovým ústním prohlášením prokazuje policista svou příslušnost k policii pouze ve výjimečných případech, kdy okolnosti služebního zákroku neumožňují tuto příslušnost prokázat jinak. Služebním stejnokrojem, služebním průkazem nebo odznakem služby kriminální policie se policista prokáže ihned, jakmile to okolnosti služebního zákroku nebo služebního úkonu dovolí.

ÚkolyEditovat

Policie plní zejména tyto úkoly:

  • chrání bezpečnost osob a majetku
  • spolupůsobí při zajišťování veřejného pořádku, a byl-li porušen, činí opatření k jeho obnovení
  • vede boj proti terorismu
  • odhaluje trestné činy, zjišťuje jejich pachatele a realizuje opatření při předcházení trestné činnosti, koná vyšetřování o trestných činech – v trestním řízení vystupuje jako policejní orgán (odhalování a prověřování skutečností nasvědčující tomu, že byl spáchán trestný čin, jehož pachatelem je policista, či občanský zaměstnanec policie, a následně i vyšetřování, však provádí Generální inspekce bezpečnostních sborů)
  • ve vymezeném rozsahu zajišťuje ochranu státních hranic
  • zajišťuje ochranu ústavních činitelů a bezpečnost chráněných osob, kterým je při jejich pobytu na území České republiky poskytována osobní ochrana podle mezinárodních dohod (zejména Ochranná služba Policie ČR)
  • zajišťuje ochranu zastupitelských úřadů, ochranu sídelních objektů Parlamentu, prezidenta republiky, Ústavního soudu, Ministerstva zahraničních věcí, Ministerstva vnitra a dalších objektů zvláštního významu pro vnitřní pořádek a bezpečnost určených vládou
  • dohlíží na bezpečnost a plynulost silničního provozu a spolupůsobí při jeho řízení
  • kontroluje doklady o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla
  • odhaluje přestupky
  • projednává některé přestupky (např. na úseku provozu na pozemních komunikacích)
  • vede evidence a statistiky potřebné pro plnění svých úkolů
  • vyhlašuje celostátní pátrání
  • na základě vyrozumění orgánu Vězeňské služby České republiky, provádí úkony související s bezprostředním pronásledováním osob, které uprchly z výkonu vazby nebo z výkonu trestu odnětí svobody
  • zadržuje svěřence s nařízenou ústavní nebo uloženou ochrannou výchovou, kteří jsou na útěku, a spolupůsobí při jejich vyhledávání,
  • zajišťuje pohotovostní ochranu jaderných zařízení určených vládou a podílí se na fyzické ochraně jaderného materiálu při jeho přepravě
  • ve spolupráci s obcemi se podílí na zabezpečování místních záležitostí veřejného pořádku
  • plní úkoly státní správy

Oprávnění policistyEditovat

Policista při provádění služebního zákroku či úkonů má za podmínek stanovených zákonem o Policii České republiky řadu oprávnění. Zejména je oprávněn vyžadovat vysvětlení od osob a může požadovat prokázání totožnosti. Také může zajistit osobu v policejní cele až na 24 hodin (cizince při rozhodování o správním vyhoštění až na 48 hodin) a agresivní osobu omezit v pohybu připoutáním ke vhodnému předmětu. Policista je oprávněn odebrat zbraň, provést prohlídku dopravního prostředku, zakázat vstup na určené místo, může vstoupit do živnostenské provozovny i do obydlí osoby v případě splnění zákonných podmínek. V případě důvodné obavy, že je ohrožen život nebo zdraví, hrozí-li větší škoda na majetku, nebo je-li důvodné podezření, že se v bytě nachází osoba zemřelého, policista může otevřít byt nebo jiný uzavřený prostor. Zákon o Policii České republiky také upravuje oprávnění k používání podpůrných operativně pátracích prostředků v souvislosti s trestním řízením (krycí doklady, konspirativní prostředky, zabezpečovací technika, zvláštní finanční prostředky, využití informátora). V zájmu ochrany bezpečnosti osob, své vlastní, majetku a ochrany veřejného pořádku je policista oprávněn použít donucovací prostředky proti osobě, která chráněné statky ohrožuje. V zákonem vymezených případech má policista oprávnění použít zbraň.

Policejní auta, barvy, značeníEditovat

  • 1991–2008: celobílý nátěr auta, podélný zelený pruh po celé bočnici vozu zhruba uprostřed výšky vozu, černý nápis POLICIE na boku vozu, celobarevný kruhový policejní znak na přední kapotě vozu.
  • Od roku 2009: celostříbrný nátěr auta, podélný modrý retroreflexní pruh po celé bočnici vozu zhruba uprostřed výšky vozu s bílými nápisy „POMÁHAT A CHRÁNIT“ + číslem policejní nouzové linky 158, šikmé žluté a modré retroreflexní pruhy zhruba v 1/4 a 3/4 délky vozu, černý nápis POLICIE na boku vozu, celobarevný kruhový policejní znak + černý nápis POLICIE na přední kapotě vozu

V roce 2018 bylo vybráno nové logo tísňové linky policie, autorkou je studentka Obchodní akademie Dr. Albína Bráfa a Jazykové školy s právem státní jazykové zkoušky Třebíč Andrea Jelínková.[12]

Služební medaileEditovat

Podle vyhlášky č. 433/2004 Sb., kterou se stanoví druh a vzor služebních medailí bezpečnostních sborů a důvody pro jejich udělení, uděluje Police České republiky svým příslušníkům následující tři služební medaile:[13]

Za statečnost Za zásluhy
o bezpečnost
Za věrnost
(I., II. a III. stupeň)
     

Policejní vzděláváníEditovat

Policisté, příslušníci a zaměstnanci dalších bezpečnostních složek i civilní zájemci se můžou vzdělávat na třech policejních školách. Jedná se o státní školy, které zřizuje Ministerstvo vnitra a které nejsou součástí Policie České republiky.[14]

OdkazyEditovat

ReferenceEditovat

  1. Počty příslušníků v Policii České republiky - Policie České republiky. www.policie.cz [online]. [cit. 2019-08-25]. Dostupné online. 
  2. § 4 zákona č. 273/2008 Sb., o Policii České republiky
  3. § 6 zákona č. 273/2008 Sb., o Policii České republiky
  4. Policejní prezidium České republiky [online]. Policie České republiky [cit. 2020-10-27]. Dostupné online. 
  5. Útvary s působností na celém území ČR [online]. Policie České republiky [cit. 2020-10-27]. Dostupné online. 
  6. Útvary s územně vymezenou působností [online]. Policie České republiky [cit. 2020-10-27]. Dostupné online. 
  7. a b Vangeli, B. Zákon o Policii České republiky. Komentář. 2. vyd. Praha: C. H. Beck, 2014. ISBN 978-80-7400-543-5. S. 40–45.
  8. § 6 odst. 2 zákona č. 273/2008 Sb., o Policii České republiky. Dostupné online.
  9. Rozsudek Nejvyššího správního soudu České republiky ze dne 22. 8. 2013, sp. zn. 1 As 66/2013.
  10. Zákon č. 273/2008 Sb., o Policii České republiky, ve znění pozdějších předpisů, § 10 odst. 1.Dostupné online. (Alternativní odkaz)
  11. Zákon č. 273/2008 Sb., o Policii České republiky, ve znění pozdějších předpisů, § 10 odst. 5.Dostupné online. (Alternativní odkaz)
  12. VONDRÁK, František. Nové logo tísňové linky 158 vytvořila studentka z Třebíče. Třebíčský deník. 2018-01-29. Dostupné online [cit. 2018-02-01]. (česky) 
  13. Vyhláška č. 433/2004 Sb., kterou se stanoví druh a vzor služebních medailí bezpečnostních sborů a důvody pro jejich udělení. [cit. 2019-12-31]. Dostupné online.
  14. Policejní školy MV [online]. Ministerstvo vnitra České republiky [cit. 2020-10-27]. Dostupné online. 

LiteraturaEditovat

  • FOJTÍK, Jakub. Policejní vrtulníky. Praha: Naše vojsko, 2007. 173 s. ISBN 978-80-206-0870-3. 
  • DLOUHÝ, Michal; MINAŘÍK, Jaroslav. Policejní letectvo; Včera a dnes. Praha: THEMIS, nakladatelství Tiskárny MV, p. o., 2000. 56 s. ISBN 80-85821-91-5. 
  • FOJTÍK, Jakub. Vrtulníky v integrovaném záchranném systému; Policejní nasazení. Fotografie Jakub Fojtík. Rescue Report. Září 2011, roč. 14, čís. 4, s. 4–5. Web vydavatele. ISSN 1212-0456. 
  • KOMÁREK, Jindřich; OHERA, Michal. Činnost policistů některých celorepublikových útvarů; Oddělení cíleného pátrání. Fotografie archiv Oddělení cíleného pátrání. Rescue Report. Červen 2011, roč. 14, čís. 3, s. 38–39. ISSN 1212-0456. 
  • KOMÁREK, Jindřich. Činnost policistů některých celorepublikových útvarů; Útvar pro odhalování organizovaného zločinu. Rescue Report. Září 2011, roč. 14, čís. 4, s. 32–33. ISSN 1212-0456. 
  • KOMÁREK, Jindřich. Činnost policistů některých celorepublikových útvarů; Národní protidrogová centrála. Rescue Report. Listopad 2011, roč. 14, čís. 5, s. 32–33. ISSN 1212-0456. 
  • KOMÁREK, Jindřich. Činnost policistů některých celorepublikových útvarů; Kriminalistický ústav Praha. Fotografie Kriminalistický ústav Praha. Rescue Report. Prosinec 2011, roč. 14, čís. 6, s. 32–33. ISSN 1212-0456. 

Související článkyEditovat

Externí odkazyEditovat