Otevřít hlavní menu

Veřejná bezpečnost

bezpečnostní sbor v ČSR a ČSSR
Příslušník VB během událostí srpna 1968 čte necenzurovaný tisk.
Škoda 1202 používaná Sborem národní bezpečnosti v šedesátých letech.
Lada 2103 v historických barvách Veřejné bezpečnosti (fotka z roku 2009).
Listopad 1985, Veřejná bezpečnost asistuje při otevírání trasy B pražského metra.

Veřejná bezpečnost (slovensky Verejná bezpečnosť), zkráceně označována VB, byla v letech 1947–1991 složkou československého Sboru národní bezpečnosti a vykonávala policejní činnost v oblasti ochrany života a zdraví občanů, ochrany veřejného pořádku, vyšetřování trestných činů, dohledu nad silničním provozem apod. VB přímo podléhala československému Ministerstvu vnitra, od 1. 1. 1969 potom jednotlivým národním ministerstvům vnitra (MV ČSR a MV SSR).

Někdy používané označení „uniformovaná složka“ není přesné, neboť řada příslušníků VB z titulu funkce používala civilní oděv (např. kriminalisté).

Členství příslušníků VB v KSČEditovat

V lednu 1948 bylo členy KSČ zhruba 32 % příslušníků VB, po Únoru 1948 byl vstup do KSČ otevřen všem příslušníkům SNB a stranická organizovanost dosáhla neuvěřitelných 95,7 % k 31. 12. 1949. V následujících letech pak klesala v důsledku reorganizací, propouštění politicky nevhodných příslušníků, přeregistrací členů strany apod. Přesto zřejmě nikdy neklesla pod 50 %.[1]

Vysoké počty příslušníků VB (bez ohledu na konkrétní zařazení) v KSČ jsou udávány i v období normalizace: v roce 1972 bylo v KSČ 65 % příslušníků VB, v roce 1975 68 % a počty zvolna narůstaly až k rekordnímu číslu 75,6 % příslušníků VB, kteří byli členy KSČ k 31. 12. 1988.[2] Novela Zákona o SNB ze 14. března 1990 doplnila ustanovení, která naopak všem příslušníkům SNB po dobu trvání jejich služebního poměru přerušila členství a činnost v politických stranách a hnutích.

Složky VBEditovat

  • pořádková služba – pochůzková a hlídková činnost, zejména s dohledem nad dodržováním veřejného pořádku
  • dopravní služba – dopravní hlidky, kontrola pořádku v dopravě přímo v provozu; mimo to pak evidence řidičů a evidence motorových vozidel v rámci tzv. Dopravního inspektorátu na okresním ředitelství
  • správní služba – evidence obyvatelstva, vydávání občanských průkazů, zbrojních průkazů apod.
  • kriminální služba – vyšetřování trestných činů a shromažďovaní důkazního materiálu pro trestní stíhání
  • Kriminalistický ústav – podpůrná složka pro všechny součásti SNB, pracující na rozborech a spolupracující při rozkrývání obecné a ekonomické kriminality
  • Pohotovostní pluk (1969–1990) – represivní složka určená k přímému potlačování občanských nepokojů a demonstrací

Označení příslušníků VBEditovat

Předpis o služebním stejnokroji, odznacích a jiné výstroji, jakož i o povinnosti příslušníků je nosit, vydával přímo ministr vnitra.

1) Od vzniku SNB byli členové VB organizováni vojensky a nosili upravené vojenské uniformy „britského“ střihu vzor 1946 v barvě khaki.

2) Rozkazem ministra národní bezpečnosti č. 32/1952 ze dne 25. 11. 1952 byl „s okamžitou platností“ zaveden stejnokroj vzor 1952, modré barvy a vojenského střihu – mj. jezdecké kalhoty a vysoké boty, všechny knoflíky zlaté s pěticípou hvězdou, jednotná čepice–brigadýrka byla modré barvy s višňovým okolkem a na ní byl umístěn odznak v podobě pěticípé zlatě lemované rudé hvězdy a se stříbrným lvem malého státního znaku. Tento rozkaz byl velmi obecný, podrobný popis byl pak uveden ve stejnokrojovém předpisu ministerstva. Vzhledem k tomu, že nebylo v silách oděvních závodů vyrábět nové stejnokroje v dostatečném množství, byl rozkazem ministra národní bezpečnostni č. 15/1953 ze dne 25. 4. 1953 zaveden výkon služby v modrých uniformách v Praze od 1. 5. 1953 a v ostatních krajích podle možností, vždy však až poté, co nové stejnokroje budou k dispozici pro všechny příslušníky VB v uvedeném kraji. Stejnokroj vzor 1952 byl tmavě modrý (tzv. „švestky“) a mimo jiné zaváděl tuhé nárameníky podle sovětského vzoru, včetně pojmenování některých hodností - např. hodnost staršina.

3) Počátkem 60. let byl zaveden stejnokroj vzoru 1961, podobného střihu jako předchozí, ale základní barva se změnila na pastelově modrou (tzv. „pastelky“) a tuhé nárameníky byly nahrazovány látkovými podle československých zvyklostí. Novým prvkem stejnokroje byla tzv. bundokošile v moderním střihu, která se nezastrkovala do kalhot.

4) Koncem 60. let se začaly zavádět stejnokroje vzor 1967 v zelené barvě (tzv. „olivy“), které vydržely ve výstroji až do zrušení SNB a VB v roce 1991. V 80. letech bylo na nárameníky zavedeno označení SNB (na Slovensku ZNB).

5) Pohotovostní motorizovaná jednotka Praha byla, jako jediná v zemi, zkušebně vystrojena uniformami petrolejové barvy vzoru 1988, které byly šité z materiálu původně určeného na slavnostní uniformy příslušníků VB.

Služební hodnosti příslušníků VBEditovat

Podle § 8 Zákona 100/1970 Sb., o služebním poměru příslušníků SNB, platily pro příslušníky VB následující služební hodnosti:

a) hodnosti praporčické:

  • Rotný (stříbrná hvězda)
  • Strážmistr (dvě stříbrné hvězdy)
  • Nadstrážmistr (tři stříbrné hvězdy)
  • Podpraporčík (stříbrná hvězda ve stříbrném lemování)
  • Praporčík (dvě stříbrné hvězdy ve stříbrném lemování)
  • Nadpraporčík (tři stříbrné hvězdy ve stříbrném lemování)

b) hodnosti důstojnické:

  • Podporučík (zlatá pěticípá hvězda)
  • Poručík (dvě zlaté hvězdy)
  • Nadporučík (tři zlaté hvězdy)
  • Kapitán (čtyři zlaté hvězdy)
  • Major (zlatá hvězda ve zlatém lemování)
  • Podplukovník (dvě zlaté hvězdy ve zlatém lemování)
  • Plukovník (tři zlaté hvězdy ve zlatém lemování)

c) hodnosti generálské:

  • Generálmajor (zlatá hvězda a dvojité zlaté lemování)
  • Generálporučík (dvě zlaté hvězdy ve dvojitém lemování)
  • Generálplukovník (v praxi se tato hodnost ve složkách SNB nepoužívala)

Zánik Veřejné bezpečnostiEditovat

Na rozdíl od Státní bezpečnosti, která zanikla rozkazem ministra vnitra Richarda Sachera 1. února 1990, byly části Veřejné bezpečnosti na základě Zákona č. 283/1991 Sb. ze dne 21. června 1991, o Policii České republiky, přeměněny dne 15. července 1991 v Policii České republiky, obdobným zákonem SNR v Policejní sbor Slovenské republiky a zákonem Federálního shromáždění 333/1991 Sb. ve Federální policejní sbor a Sbor hradní policie.

Externí odkazyEditovat

  1. PEJČOCH, Ivo; TOMEK, Prokop. Policisté na popravišti [online]. VHÚ Praha [cit. 2019-11-13]. Dostupné online. 
  2. VANĚK, Miroslav; KRÁTKÁ, Lenka. Příběhy (ne)obyčejných profesí, s. 158-159 [online]. Karolinum Press, 2014. Dostupné online.