Otevřít hlavní menu

Ochranná výchova

opatření schválené soudem ukládané po spáchání trestného činu mladistvým anebo v případě, že dítě starší 12 let spáchá trestný čin, pro který je přípustný výjimečný trest

Ochranná výchova je opatření schválené soudem ukládané po spáchání trestného činu mladistvým anebo v případě, že dítě starší 12 let spáchá trestný čin, pro který je přípustný výjimečný trest. Soud toto opatření nařizuje v rámci trestního řízení, v případě uložení ochranné výchovy dítěti mladšímu 15 let v občanskoprávním řízení.

Hlavním účelem ochranné výchovy je ochrana společnosti před nebezpečím spáchání dalších trestných činů, ale i ochrana duševního, mravního a sociálního vývoje dítěte. Institut ochranné výchovy slouží jako obdoba trestu odnětí svobody.[zdroj?]

Obsah

Podmínky pro uložení opatřeníEditovat

Ochranná výchova může být uložena ve dvou případech:[1]

  • mladistvému – v případě mladistvých se ochranná výchova ukládá v trestním řízením soudem, pokud je splněna alespoň jedna ze tří následujících podmínek:
  1. o výchovu mladistvého není náležitě postaráno
  2. dosavadní výchova mladistvého byla zanedbána
  3. prostředí, v němž mladistvý žije, neposkytuje záruku dobré výchovy
  • osobě mladší 15 let – ochrannou výchovu jde v tomto případě uložit pouze v občanskoprávním řízení. Jde o povinnost v případě, že osoba dovršila věk 12 let a je zároveň mladší 15 let, a současně spáchala trestný čin.

Doba trvání a místo výkonuEditovat

Ochranná výchova trvá tak dlouho, dokud není vykonána náprava, nejdéle však do dovršení 18. roku mladistvého. Pokud to však požaduje sám mladistvý, může soud ochrannou výchovu prodloužit až do dovršení 19. roku života – k rozhodnutí o prodloužení musí však dojít ještě před dovršením plnoletosti.[2]

Opatření se vykonává ve výchovných zařízeních rezortu Ministerstva školství mládeže a tělovýchovy ČR, přičemž soud se snaží o zajištění zařízení, kde bude dítě nebo mladistvý pobývat v blízkosti jeho rodinných příslušníků nebo jiných blízkých osob. Ve výchovném zařízení je dětem nebo mladistvým poskytováno plné zaopatření – ubytování, strava, ošacení, učební pomůcky a hrazení nutných nákladů na vzdělání, zdravotní služby nebo kapesné pro osobní potřebu. Možnými zařízeními jsou:[1]

LegislativaEditovat

Hlavním legislativním pramenem je Zákon č. 109/2002 Sb. o výkonu ústavní výchovy nebo ochranné výchovy ve školských zařízeních a o preventivně výchovné péči ve školských zařízeních a o změně dalších zákonů. K dalším předpisům upravujícím tuto problematiku patří:

ReferenceEditovat

  1. a b Zákon č. 109/2002 Sb., o výkonu ústavní výchovy nebo ochranné výchovy ve školských zařízeních a o preventivně výchovné péči ve školských zařízeních a o změně dalších zákonů. [cit. 2018-05-11]. Dostupné online.
  2. Ochranná výchova – Slovník sociálního zabezpečení [online]. [cit. 2018-05-11]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2018-05-09.