Choceň

město v okrese Ústí nad Orlicí v Pardubickém kraji

Město Choceň (německy Chotzen) se nalézá v okrese Ústí nad Orlicí v Pardubickém kraji, asi 15 km západně od okresního města Ústí nad Orlicí na obou březích Tiché Orlice. Město se skládá ze sedmi evidenčních částí – Choceň, Březenice, Dvořisko, Hemže, Podrážek, Plchůvky a Nová Ves, přičemž poslední dvě jmenované tvoří územní exklávu. Ve městě žije přibližně 8 600[1] obyvatel. Choceň je významným železničním uzlem.

Choceň
Tyršovo náměstí v Chocni
Tyršovo náměstí v Chocni
Znak města ChoceňVlajka města Choceň
znakvlajka
Lokalita
Status město
LAU 2 (obec) CZ0534 580350
Pověřená obec Choceň
Obec s rozšířenou působností Vysoké Mýto
Okres (LAU 1) Ústí nad Orlicí (CZ0534)
Kraj (NUTS 3) Pardubický (CZ053)
Historická země Čechy
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel 8 648 (2020)[1]
Rozloha 21,70 km²
Nadmořská výška 290 m n. m.
PSČ 565 01
Počet částí obce 7
Počet k. ú. 4
Počet ZSJ 7
Kontakt
Adresa městského úřadu Jungmannova 301
565 15 Choceň
info@chocen-mesto.cz
Starosta Ing. Jan Ropek
Oficiální web: www.chocen-mesto.cz
Choceň
Choceň
Další údaje
Geodata (OSM) OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

HistorieEditovat

StředověkEditovat

První zmínka o městě pochází z roku 1227, kdy území Kojata, syn Hrabišův přenechal villu Hocen (dnešní Choceň) svým bratrům Sezimovi a Milotovi.[2] Město ležící na obou březích řeky Tiché Orlice, obklopeno kopci a lesy nelákalo k expanzi. V roce 1292 vlastnil tehdejší trhovou ves Choceň (villa forensis Choczna) král Václav II.[3]

Počátkem 14. století ji získal Mikuláš z Potštejna a založil zde hrad; protože byl považován za zemského škůdce, byl hrad (spolu s dalšími) roku 1338 rozbořen vojskem kralevice Karla; roku 1341 se hrad nazýval oppido Kotzen, když se syn Mikuláše z Potštejna zřekl práv k Chocni jako bývalému jmění královskému. Další změny majitelů ve 14. století považoval August Sedláček za obtížné nepřetržitě vysledovat.[4] V letech 140610 se připomíná Zikmund Pykna z Lichtenburka jako pán choceňského panství, po jehož smrti připadlo (opět) na krále jako odúmrť. Roku 1437 získali část Chocně páni z Kunštátu a Poděbrad a další část, pravděpodobně menší, páni ze Žampachu.

Raný novověkEditovat

Na začátku 16. století, v roce 1509 se stala Choceň majetkem pánů z Pernštejna. V této době prošlo město rozkvětem, který byl však roku 1539 utlumen velikým požárem. Nový rozmach nastal až za majitele Zikmunda ze Šelmberka z Kosti a na Mrači, který získal Choceň roku 1555 koupí od Jaroslava z Pernštejna.[5] Ten si zvolil Choceň za své sídlo a nechal si v letech 1561-1562 na břehu řeky Orlice vystavět zámek. Vzápětí na nově přikoupeném pozemku zřídil i rozsáhlý poplužní dvůr. Za jeho vlády si měšťané v roce 1564 pořídili dům pro vybudování radnice, v níž byly uloženy nově zřízené knihy trhové, sirotčí, soudní a sňatků. Na králi Ferdinandovi I. Habsburském vymohl Zikmund v roce 1558 pro Choceň privilegia na pořádání dvou výročních osmidenních trhů, které měly začínat vždy na Obrácení sv. Pavla (25. ledna) a na sv. Václava (28. září). Udělil privilegia cechu řeznickému (1571) a krejčovskému (1576). Roku 1581 osvobodil radnici od všech poddanských platů a robot, udělil choceňským měšťanům právo várečné a obci patronátní právo k místnímu farnímu kostelu s podmínkou, že Chocenští si budou ustanovovat faráře, kterého jim potvrdí konzistoř podobojí. Město bylo tedy utrakvistické. V roce 1581 se v držení města a panství opět uvázali Pernštejnové, kteří v roce 1585 udělili priligia cechu ševcovskému. Dlouho však panství nedrželi a v roce 1587 je za 25000 kop grošů českých prodali Hertvíkovi Zejdlicovi ze Šenfeldu.

Roku 1602, za vlády Hertvíka, zničil další požár téměř celé město. Dřevěná stavení však byla znovu obnovena a zámek přestavěn. V roce 1619 udělil Hertvíkův syn Rudolf Žejdlic ze Šenfeldu výsady tkalcovskému cechu. Rudolf Žejdlic zemřel roku 1622 (údajně byl otráven) a za účast ve stavovském odboji bylo panství zkonfiskováno a prodáno roku 1623 Albrechtu z Valdštejna. Ten k němu připojil přikoupené statky Dobříkov a Zámrsk a panství jako celek prodal ještě v roce 1623 Vincenci Muschingerovi z Gumpendorfu. Od něj je v roce 1628 získal Zikmund Kurz ze Senftenau.[4] V té době dolehl na městečko pobělohorský útisk, kontribuce, zvyšovaly se berně a byla zrušena někdejší privilegia. Nastal všeobecný úpadek živností a řemesel, zákaz vaření piva, přišly nové robotní povinnosti, vzrůstal tlak katolické církve a s ní spojené soudní represálie. Za vlády Trauttmansdorffů od roku 1686 nastal další nárůst feudálního útlaku.

Ke změně k lepšímu došlo až s příchodem Kinských. V roce 1709 převzal panství hrabě Norbert Oktavián Kinský, který dal městečku dva nové trhy „výroční“ a „týdenní“. Městu byla přidělena nová pečeť, která nahradila tehdejší starobylou pečeť husitskou. V roce vzniknul komplex architektonicky cenných barokních staveb fary (1731), nového kostela (1732), kde je také obnovený literátský kůr, budovy špitálu (1750) a zvonice. Dřevěná socha sv. Floriána je v baroku nahrazena mohutným kamenným morovým sloupem. Vynikající tradici tu vždy měla řemeslná výroba. K pivovarské, vinařské, mlynářské, nožířské a tkalcovské výrobě přibyly v 18. století cechy zámečnický, kovářský, truhlářský, hrnčířský, bednářský, provaznický, pekařský a perníkářský. V blízkosti staré brusírny vznikla u náhonu papírna, která pracovala až do roku 1857.

19. stoletíEditovat

V první polovině 19. století nastal významný hospodářský rozvoj v důsledku vynikajícího hospodaření velkostatku Kinských a výstavby železničních tratí PrahaOlomouc (1845), Choceň – Broumov (1875) a Choceň – Litomyšl (1882)[6]. Tím se Choceň stala důležitou železniční křižovatkou.

Zámek dal do současné podoby přestavět v roce 1829 kníže Rudolf Kinský († 1836), a v letech 18491850 dala kněžna – vdova Vilemína Kinská přistavět i pseudogotickou kapli Nanebevzetí Panny Marie. Kinští založili a vedli v Chocni přádelnu lnu, rozvíjel se místní strojírenský průmysl a k postupnému zdokonalování zemědělské výroby vedlo dobré hospodaření choceňského velkostatku Kinských. Na počátku 20. století měla Choceň téměř 5500 obyvatel a řadu průmyslových podniků, a to např. přádelnu, tkalcovnu, výrobnu uzenářských nástrojů, továrnu na hasičské stříkačky.

PamětihodnostiEditovat

Související informace naleznete také v článku Seznam kulturních památek v Chocni.
 
Zámek v Chocni

HospodářstvíEditovat

V Chocni je tradiční potravinářský průmysl, mlékárenství (Choceňská mlékárna), pekárenství. V okolí Chocně zemědělství, rostlinná produkce především obiloviny a olejniny i živočišná produkce především drůběž. Významné zastoupení má i strojírenství a elektrotechnický průmysl.

ŠkolstvíEditovat

 
Základní škola Mistra Choceňského v Chocni

Střední školyEditovat

Obchodní akademie a Střední odborná škola cestovního ruchu Choceň, T. G. Masaryka 1000

Základní školyEditovat

  • Základní škola Mistra Choceňského, Mistra Choceňského 211
  • Základní škola Svatopluka Čecha, Svatopluka Čecha 1686

Mateřské školyEditovat

  • Mateřská škola Kaštánek, Kaštanová 1339
  • Mateřská škola Stromovka, Stromovka 1339
  • Mateřská škola Vostelčice, Smetanova 1682
  • Mateřská škola Záměstí, Záměstí 154

Vzdělávací a volnočasová zařízeníEditovat

  • Základní umělecká škola Choceň, Pernerova 1
  • Dům dětí a mládeže Choceň, Paraple 1624

KulturaEditovat

 
Kino Máj v Chocni

O kulturu ve městě se stará organizace spravovaná městem Kulturní zařízení města Choceň. Město má informační centrum, městskou knihovnu, kino Máj nebo společenský Pánský dům. Město vydává Choceňský zpravodaj.

SportEditovat

Město má obrovské množství sportovního vyžití. Městem i okolím vede velké množství cyklostezek Choceň - Brandýs nad Orlicí - Ústí nad Orlicí, Choceň - Vysoké Mýto a jiné. U železniční stanice i v centru města je velké množství stojanů pro kola. Mimo jiné se zde nachází zimní stadion, koupaliště, fotbalový stadión, baseballové hřiště, tenisové kurty. v jedné z tělocvičen horolezeckou stěnu aj.

DopravaEditovat

Silniční dopravaEditovat

Do Chocně nevede žádná silnice I. třídy, nejbližší je silnice I/35. I přesto je Choceň důležitým silničním uzlem kraje. Chocní procházejí krajské silnice II. třídy č. 315, č. 317 a zároveň zde začínají krajské silnice II. třídy č. 312 a č. 357. Do budoucna se plánuje výstavba silničního přivaděče k připravované dálnici D35 a výstavba silničního obchvatu města.[7]

 
Nádraží Choceň

Železniční dopravaEditovat

Ve městě Choceň se nachází jedna železniční stanice. A dvě železniční zastávky jménem Choceň - Dvořisko a Choceň - Plchůvky. Choceň je důležitým železničním uzlem.

Od roku 1845 vede městem důležitá celostátní dráha č. 010 (Praha) - Kolín - Pardubice - Choceň - Česká Třebová, jenž je zároveň trasou prvního a třetího českého tranzitní železniční koridoru a která je i mezinárodně významnou tratí zařazenou do transevropské dopravní sítě TEN-T. Správa železnic plánuje přeložku železniční tratě v úseku Choceň - Ústí nad Orlicí s cílem zvýšit maximální traťovou rychlost na 160 km/h.[8]

Do Chocně je zaústěna i celostátní dráha č. 020 (Praha) - Velký Osek - Hradec Králové - Choceň, která byla zprovozněna roku 1875. Tato trať projde v brzké budoucnosti celkovou modernizací a zdvoukolejněním.[9] Ve stanici Choceň též začíná regionální dráha č. 018 Choceň - Vysoké Mýto - Litomyšl zprovozněná v roce 1882. Provozovatelem těchto drah je státní organizace Správa železnic.

Ve stanici Choceň zastavují vlaky Českých drah kategorie osobní vlaky (Os), spěšné vlaky (Sp) a rychlíky (R) linky R18 „Slovácký Expres“ a R19 „Svitava“.

V okrajových částech dne zde zastavují i pouze některé vlaky kategorie expres (Ex) linky Ex1, Ex2 a Ex3, vlak Railjet (rj) Brněnský drak, který spojuje Brno a Prahu nebo mezistátní vlak InterCity (IC) Metropol, který spojuje Prahu s Břeclaví a dále pokračuje (přímé vozy) do stanice Budapešť–Keleti pu, Expres (Ex) Valašský Expres, který spojuje Púchov s Prahou. A další [2]

Dále zde zastavují vlaky soukromého železničního dopravce Leo Express kategorie LET „Orlice“ a spojují Orlickoústecko s Prahou (o víkendu a svátcích spojují Wrocław s Prahou).

Železniční stanice Choceň prošla na počátku 21. století celkovou modernizací, rekonstrukce se dočkala i výpravní budova, která si v roce 2010 vysloužila titul „Nejkrásnější nádraží“.[10]

 
Autobusové nádraží v centru Chocně

Autobusová dopravaEditovat

Ve městě se nachází autobusové nádraží umístěné v centru města, většina autobusových spojů má počáteční stanici u železniční stanice.

Ve všech spojích veřejné autobusové dopravy i železniční dopravy platí přepravní a tarifní podmínky integrovaného dopravního systému IREDO. Dopravní obslužnost tu zajišťují především autobusoví dopravci ČSAD Ústí nad Orlicí (ICOM Transport) a Arriva.

Meziměstské autobusové linky směřují do Horního Jelení, Kosteleckých Horek, Litomyšle, Sloupnice, Ústí nad Orlicí a dalších míst.

PřírodaEditovat

 
Přírodní rezervace Peliny

Na území města se nalézá vícero chráněných území a památných stromů:

V blízkosti města (nedaleko Zářecké Lhoty) byly v jednom lomu roku 1880 náhodně objeveny fosilní pozůstatky jediného prokazatelného zástupce skupiny ptakoještěrů (pterosaurů) z našeho území. V roce 2015 byl tento druh oficiálně pojmenován podle staršího jména stanoveného již profesorem Antonínem Fričem jako Cretornis hlavaci.

OsobnostiEditovat

 
Jiné provedení městského znaku

Vedení městaEditovat

Související informace naleznete také v článku Seznam starostů Chocně.

Starostou města po roce 1989 byl nejprve Jan Čulík, poté střídavě Miroslav Kučera a Ladislav Valtr. Od 1. listopadu 2018 je starostou města Ing. Jan Ropek (Živá Choceň).[11]

GalerieEditovat

OdkazyEditovat

ReferenceEditovat

  1. a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích - k 1.1.2020. Praha. 30. dubna 2020. Dostupné online. [cit. 2020-05-01]
  2. Codex diplomaticus et epistolaris regni Bohemiae II, s. 301
  3. Antonín Profous, Místní jména v Čechách, II. Praha 1957, s.25[1]
  4. a b SEDLÁČEK, August. Hrady, zámky a tvrze Království českého (Díl druhý, Hradecko; reprint). 3.. vyd. Praha: Argo, 1994. Kapitola Choceňské hrady a tvrze, s. 246-254. 
  5. Jindřich Ladislav Barvíř, Děje města Chocně, Náměšť 1886 s. 32
  6. Otevření nové dráhy Choceň-Litomyšl. Národní listy. 23. 10. 1882, s. 6. Dostupné online. 
  7. Choceň chce obchvat dál od města, Pardubický kraj ustoupit nehodlá. iDNES.cz [online]. 2019-01-10 [cit. 2020-08-30]. Dostupné online. 
  8. DUBSKÝ, Kamil. Nová trať mezi Chocní a Ústím asi povede dvěma dlouhými tunely. Orlický deník. 2017-04-28. Dostupné online [cit. 2020-08-30]. (česky) 
  9. Zdopravy.cz [online]. 2018-10-16 [cit. 2020-08-30]. Dostupné online. (česky) 
  10. Nejkrásnějším nádražím v Česku je Choceň, rozhodla anketa. iDNES.cz [online]. 2010-06-17 [cit. 2020-08-30]. Dostupné online. 
  11. Přehled usnesení z 1. zasedání Zastupitelstva města Choceň, které se konalo dne 31.10.2018 [online]. Město Choceň [cit. 2020-08-29]. Dostupné online. 

LiteraturaEditovat

  • SEDLÁČEK, August. Hrady, zámky a tvrze Království českého (Díl druhý, Hradecko; reprint). 3.. vyd. Praha: Argo, 1994. Kapitola Choceňské hrady a tvrze, s. 246-254. 
  • Jindřich Ladislav BARVÍŘ: Děje města Chocně, Náměšť 1886
  • Radovan DVOŔÁK: Choceň. Patnáct kapitol z dějin města. Ústí nad Orlicí: Oftis, 2000
  • Luboš ČERMÁK: Stopy - fakta - svědectví z historie trati Choceň - Broumov v datech a obrazech. Praha: BEN, 1997 (2. část 1999)

Externí odkazyEditovat