Otevřít hlavní menu

Antonín Frič

český geolog, paleontolog a přírodovědec

Antonín Frič (30. července 1832 Praha[1]15. listopadu 1913 Praha-Nové Město[2]) byl významným českým přírodovědcem, geologempaleontologem přelomu 19. a 20. století. Byl také profesorem Karlovy Univerzity a později ředitelem Národního muzea, kde se zasloužil mimo jiné o získání proslulé sbírky Joachima Barranda pro paleontologické oddělení.

Prof. Dr. Antonín Frič
Fric Antonin.jpg
Narození 30. června 1832 nebo 30. července 1832
Praha-Nové Město
Rakouské císařstvíRakouské císařství Rakouské císařství
Úmrtí 15. listopadu 1913 (ve věku 81 let)
Praha-Nové Město
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Místo pohřbení Olšanské hřbitovy
Národnost Češi
Zaměstnavatelé Univerzita Karlova
České vysoké učení technické v Praze
Ocenění Lyellova medaile (1902)
Rodiče
Příbuzní
Funkce ředitel muzea
Některá data mohou pocházet z datové položky.

ŽivotEditovat

Narodil ve vážené pražské rodině advokáta a politika Josefa Františka Friče (1804–1876), u něhož se scházela společnost vlastenců, např. Karel Slavoj Amerling nebo František Ladislav Čelakovský. Na letním sídle svého strýce A. Bachofena za Strahovskou branou se malý Antonín brzy naučil střílet z pušky a vycpávat ptáky. Od 10. roku svého věku docházel do Muzea Království českého, kde byl jeho otec pokladníkem Matice české. Jako žák Akademického gymnasia již v muzeu pomáhal kustodovi Dormitzerovi pořádat sbírku přírodnin, zaslanou Augustem Cordou ze střední Ameriky. Věnoval se ornitologii. 13. ledna 1852 byl na návrh profesora Jana Evangelisty Purkyně jmenován neplaceným asistentem zoologického oddělení muzea. Již tehdy se přestěhoval do přízemí staré muzejní budovy na Příkopech, kde v pokoji upraveném z bývalé kůlny pro kočár strávil 14 let jako kustod, preparátor a muzejní sluha.

Na otcovo přání vstoupil na právnickou fakultu Karlo-Ferdinandovy univerzity v Praze, ale po třech letech, roku 1854, přestoupil na fakultu lékařskou. K jeho prvním zahraničním přírodovědeckým cestám patřila návštěva Banátu, odkud roku 1853 přivezl do muzea přírodniny všeho druhu. Roku 1860 byl promován lékařem a roku 1861 se stal asistentem J. E. Purkyně. Svůj vědecký zájem v letech 1861–1867 obrátil k paleontologii. Roku 1863 se na lékařské fakultě habilitoval v oboru srovnávací anatomie a fyziologie. Jako redaktor roku 1873 převzal časopis Vesmír, který vedl až ro roku 1906. Roku 1882 při rozělování univerzity na českou a německou část zabránil rozdělení zoologických sbírek. Roku 1883 se na jeho přímluvu Národnímu muzeu podařilo získat z pozůstalosti Barrandovu paleontologickou sbírku. Roku 1890 byl zvolen řádným členem České akademie věd. Roku 1899 podnikl cestu do Ameriky, především ke studiu stonožek. V muzeu pracoval šedesát let a splnil všechny úkoly, které si předsevzal.[3]

Rodinný životEditovat

Dne 12. září 1869 se v Týnci nad Labem oženil se vdovou Marií Ulmovou, rozenou Pernerovou (1844–1919).[4] Žil společně s dcerou Marie Ulmové z prvního manželství Ludmilou a vlastní dcerou Marií (1871–??).[5]

 
Fosilie druhu Procerosaurus (Ponerosteus) exogirarum, vědecky popsaná Fričem v roce 1878. Může se jednat o fosilii dinosaura.

VědaEditovat

Mezi jeho nejvýznamnější objevy patří živočichovérostliny českého permokarbonu a popis jediného dosud známého českého ptakoještěra (druh Cretornis hlavaci[6]), dále také fosilie možných dinosaurůProcerosaurus (Ponerosteus) exogyrarumAlbisaurus scutifer (dlouho byly považovány za pozůstatky jiných zvířat).[7] Až v červnu roku 2011 pracovníci Národního muzea oznámili, že mikroskopický výzkum struktury fosílie potvrdil, že by se opravdu mohlo jednat o kosti dinosaurů.[8]

Frič byl také velkým znalcem ichtyologie (nauky o rybách) a zavedl na našich řekách členěná pásma podle jejich převažujícího výskytu. Frič také udržoval na svou dobu neobvyklé korespondenční styky s britskými vědci, například Harry Govierem Seeleym. Patří k nejvýznamnějším českým vědcům 19. století.

Publikační činnostiEditovat

Fričova kniha Malá geologie se stala jakýmsi základním studijním materiálem pro studenty geologie i amatéry. V letech 18541871 vydával dílo Evropské ptactvo[9], ve kterém popsal 451 druhů ptáků a které je dodnes citované. Byl také autorem studií Korýši země české[10], Losos labský: Biologická a anatomická studie[11], České ryby[12], České ryby a jich cizopasníci, Umělé pěstování ryb v Čechách[13] nebo rybářské mapy Fischereikarte des Königsreichs Böhmens.

OdkazyEditovat

ReferenceEditovat

  1. Matriční záznam o narození a křtu farnost při kostele Panny Marie Sněžné na Novém Městě pražském
  2. Matriční záznam o úmrtí a pohřbu farnosti při kostele sv. Štěpána na Novém Městě pražském
  3. Nekrolog od V. Vávry, v.: Časopis Musea království českého 88, 1914, strana 1-8
  4. Matrika oddaných, Týnec nad Labem, 1856-1883, snímek 93
  5. Policejní přihlášky, Praha, Fritsch Anton
  6. http://www.osel.cz/10221-kdyz-nad-chocni-letali-draci.html
  7. V. Socha (2017): Dinosauři v Čechách, nakl. Vyšehrad, str. 132-137.
  8. http://aktualne.centrum.cz/domaci/clanek.phtml?id=705328
  9. vyd. v Praze 1871, dostupné online
  10. nakl. E. Grégr, v Praze 1868, dostupné online
  11. v komisi F.Řivnáče, v Praze 1894, dostupné online
  12. nakl. F. Řivnáč, 1859, dostupné online
  13. v komisi F.Řivnáče, v Praze 1875, dostupné online

Externí odkazyEditovat