Hluboká nad Vltavou

město v okrese České Budějovice v Jihočeském kraji

Hluboká nad Vltavou (dříve Fronburg, německy Frauenberg) je město ležící v okrese České Budějovice v Jihočeském kraji, po obou březích řeky Vltavy zhruba 9 km severně od Českých Budějovic. Žije zde přibližně 5 400[1] obyvatel. Katastrální výměra 9112 ha činí z Hluboké po Lišově druhou nejrozlehlejší obec Českobudějovicka.

Hluboká nad Vltavou
centrum města s kostelem sv. Jana Nepomuckého
centrum města s kostelem sv. Jana Nepomuckého
Znak obce Hluboká nad VltavouVlajka obce Hluboká nad Vltavou
znakvlajka
Lokalita
Status město
LAU (obec) CZ0311 544485
Kraj (NUTS 3) Jihočeský (CZ031)
Okres (LAU 1) České Budějovice (CZ0311)
Obec s rozšířenou působností České Budějovice
Pověřená obec Hluboká nad Vltavou
Historická země Čechy
Katastrální výměra 91,12 km²
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel 5 410 (2019)[1]
Nadmořská výška 394 m n. m.
PSČ 373 41
Zákl. sídelní jednotky 15
Části obce 11
Katastrální území 10
Adresa městského úřadu Městský úřad
Hluboká nad Vltavou
Masarykova 36
373 41 Hluboká nad Vltavou
Starosta Tomáš Jirsa (ODS)
Oficiální web: www.hluboka.cz
E-mail: podatelna@hluboka.cz
Hluboká nad Vltavou v rámci okresu a obvodu obce s rozšířenou působností
Hluboká nad Vltavou
Hluboká nad Vltavou
Geodata (OSM): OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Zdroje k infoboxu a částem obce
Některá data mohou pocházet z datové položky.

PSČ je 373 41 vyjma částí Purkarec a Jeznice, které mají PSČ 373 43. Hluboká nad Vltavou je pro výkon státní správy pověřenou obcí též pro obce Dříteň, Nákří a Olešník ve svém severozápadním sousedství.

HistorieEditovat

Sídlo v podhradí někdejšího královského hradu Froburg (původně Wroburch), zbudovaného ve 13. století, se poprvé připomíná roku 1378 (Markt Podhrad). Německý název hradu pochází od středohornoněmeckého slova vrô, tj. „pán“ (blízce příbuzné je moderní slovo Frau) a znamenal tedy „Pánův hrad“ či „Hrad Páně“). Od počátků byl hrad zván též česky Hluboká, snad pro někdejší hluboký les či vyvýšenou polohu.

Hrad Froburg vlastnil v druhé půli 13. století Čeča z Budějovic. Kvůli rostoucí moci Vítkovců hrad zabavil Přemysl Otakar II. a začlenil jej do královských hradů. Jak uvádí prof. Josef Žemlička ve své práci Přemysl Otakar II. Král na rozhraní věků (str. 215), byl pás Přemyslovských fundací impozantní. Hluboká tak byla začleněna do královo hradních opor jako byl Písek, Bechyně, Vimperk, Myšenec, Protivín a Újezdec u Týna.

Po smrti krále na Moravském poli drželi krátce Hlubokou Vítkovci – Záviš z Falknštejna se svým bratrem. Po popravě Záviše z Falknštejna na louce pod hlubockým hradem dne 24.8.1290 se hrad opět dostal do držení královské komory. V roce 1895 A.J.Schwarzenberg nechal na předpokládaném místě popravy na pravém břehu Vltavy  postavit pomník.[2]

Císař Zikmund hrad se vsí zastavil Mikuláši z Lobkovic a od něj jej vykoupil v roce 1454 Jiří z Poděbrad a dal jej zapsat jako věno své druhé ženě Johance z Rožmitála. Po smrti krále Jiřího se hradu zmocnil Jindřich Roubík z Hlavatec a královně Johance ho vrátil až poté, co mu byly zaplaceny válečné škody. Až na tuto epizodu byla tedy Hluboká v držení Johanky 21 let z toho 17 let ji držela jako česká královna. Po smrti královny 12. listopadu 1475 přešla Hluboká do držení jejího bratra Jaroslava Lva z Rožmitála a na Blatné. V roce 1490 bylo království panství Hluboká zastaveno Vladislavem II. Vilémovi z Perštejna.[3] Po smrti Viléma z Perštejna patřila Hluboká na krátký čas jeho bratru Janovi, který v roce 1534 Hlubokou postoupil svému švagrovi Ondřeji Ungnadovi ze Suneku. V roce 1561 vykoupila hlubocké panství od Sunecků královská komora, od které panství v roce 1562 koupil Jáchym z Hradce. Jeho vnuk Jáchym Ondřej z Hradce v prosinci 1598 prodal Hlubokou Bohuslavovi Malovcovi z Malovic. V roce 1622 byl Malovcům za jejich účast na stavovském povstání majetek zkonfiskován. Ferdinand II. hlubocké panství pak přenechal svému generálu Donu Baltasarovi de Maradas. Rodina Marradasů dne 1.10.1661 prodala hlubocké panství Janu Adolfu I. hraběti Schwarzenbergovi.[4]

V letech 1799-1800 za napoleonských válek bylo na Hluboké zimoviště ruského pluku.[4]

Za 1. světové války padlo nebo na následky zranění zemřelo 70 místních občanů, 14 občanů zůstalo nezvěstných.[4]

Dne 25.1.1945 projížděl železniční stanicí Hluboká nad Vltavou–Zámostí transport smrti s polonahými vězni na otevřených vagonnech. Po průjjezdu vlaku zůstali na kolejích ležet čtyři mrtví vězni. Po skončení 2. světové války přes Hlubokou prchali němečtí vojáci, kteří se chtěli dostat do amerického zajetí a kteří odhazovali překážející zbraně. 10.5.1945 bylo na silnici u židovského hřbitova zastaveno nákladní vozidlo s 35 příslušníky Wehrmachtu, které sovětší vojáci zastřelili (v roce 1994 proběhla exhumace).[4]

V 2 polovině 20. století došlo k velkým stavebním zásahům do podoby města a jeho extravilánu.[4]

Vývoj názvu a statutu městaEditovat

Městečko pod hradem neslo po staletí prostý název Podhradí či Podhrad. V roce 1490, kdy purkareckého rychtáře dělal hajný Jan z Munic, patřilo městečko Podhradí pod purkarecké rychtářství.[5] Dále se Podhradí označuje jako městečko za Viléma z Perštejna roku 1496.[4] Název městečka byl teprve v roce 1885 úředně změněn na Hluboká a od roku 1924 rozšířen přívlastkem do nynější podoby. Městem se Hluboká nad Vltavou stala spojením osad Podhrad, Hamr, Podskalí a Zámostí 4. října 1907, kdy byla z městyse povýšena dekretem císaře Františka Josefa I. Za propůjčení městského znaku tehdy radní zaplatili 210 korun, vyhotovení diplomu je přišlo na 350 korun.

Zaniklé osadyEditovat

  • Korutany - ves v okolí Kostelce připomínaná jen v roce 1398.[4]
  • Křesín - okolo dvora Křesín byla v 15. století malá vesnička.[4]
  • Všechlapy - ves, která byla vlevo od silnice mezi Hlubokou nad Vltavou a Starou Oborou, dnes je tam rybník Návesný (severně od Blanského rybníku), ves zanikla koncem středověku následkem pobytu uherského vojska na Hlubocku.[4]
  • Zlatěšovice

Osady zaniklé v důsledku výstavby Vodního díla HněvkoviceEditovat

Přírodní poměryEditovat

Vlastní místní část Hluboká nad Vltavou se rozkládá pod zámeckým vrchem v místech, kde řeka Vltava opouští rovinatou Českobudějovickou pánev a začíná si razit cestu Táborskou pahorkatinou. Jádro města (někdejší podhradí) je situováno na levém vltavském břehu. Do nynější podoby se tento sídelní útvar rozrostl spojením Hluboké, Podskalí, Hamrů a pravobřežního Zámostí.

Ochrana životního prostředíEditovat

Na území obce jsou chráněná území:

Na území obce se nachází Evropsky významná lokalita a ptačí oblast Hlubocké obory.

Obecní správa a politikaEditovat

Místní částiEditovat

(údaje ze sčítání lidu; celkem 1263 domů a 4538 obyvatel k 1. březnu 2001)

  • Bavorovice; katastrální území Bavorovice, 5,25 km², 96 domů, 310 obyvatel; od 14. června 1964, předtím samostatná obec
  • Buzkov; k. ú. Jeznice, 0 domů. 0 obyvatel; od 1. července 1985, předtím část obce Purkarec; úplně zatopen Hněvkovickou přehradou
  • Hluboká nad Vltavou; k. ú. Hluboká nad Vltavou, 34,10 km², 867 domů, 3591 obyvatel
  • Hroznějovice; k. ú. Hroznějovice, 5,52 km², 36 domů, 54 obyvatel; od 1. ledna 1988, předtím část obce Kostelec
  • Jaroslavice; k. ú. Jaroslavice u Kostelce, 3,71 km², 0 domů, 0 obyvatel; od 1. ledna 1988, předtím část obce Kostelec; úplně zatopeny Hněvkovickou přehradou
  • Jeznice; k. ú. Jeznice, 6,07 km², 26 domů, 35 obyvatel; od 1. července 1985, předtím část obce Purkarec
  • Kostelec; k. ú. Kostelec, 4,51 km², 55 domů, 134 obyvatel; od 1. ledna 1988, předtím samostatná obec
  • Líšnice; k. ú. Líšnice u Kostelce, 12,57 km², 26 domů, 31 obyvatel; od 1. července 1988, předtím část obce Kostelec
  • Munice; k. ú. Munice, 5,70 km², 69 domů, 200 obyvatel; od 14. června 1964, předtím samostatná obec
  • Poněšice; k. ú. Poněšice, 6,31 km², 29 číslovaných domů a několik budov výukového centra Akademie múzických umění v Praze, 33 obyvatel; od 1. ledna 1988, předtím část obce Kostelec
  • Purkarec; k. ú. Purkarec, 7,39 km², 59 domů, 150 obyvatel; od 1. července 1985, předtím samostatná obec; z velké části zatopen Hněvkovickou přehradou

Dále k městu patří dvůr Vondrov (od roku 1964).[7]

Turistický ruchEditovat

Z turistického hlediska je Hluboká nad Vltavou velice atraktivní, největším lákadlem pro návštěvníky je novogotický Zámek Hluboká. Krom toho se zde nacházejí další atraktivní cíle: Zoo Ohrada, přepychové golfové hřiště, Knížecí dvůr, Alšova jihočeská galerie a jeden z nejkomplexnějších sportovně relaxačních areálů v České republice. Přibližně dva kilometry jihozápadně od města se nachází druhý největší rybník České republiky Bezdrev, na němž se hojně provozují vodní sporty, například jachting. Na Podskalské louce se v letech 1972–1999 každoročně pořádaly dostihy.[8] Na přelomu let 1999/2000 bylo závodiště upraveno na golfové hřiště. Na Hluboké také sídlí hokejový klub HC Hluboká Knights. Město spadá do turistické oblasti Českobudějovicko-Hlubocko.

PamětihodnostiEditovat

Související informace naleznete také v článku Seznam kulturních památek v Hluboké nad Vltavou.

OsobnostiEditovat

  • Jan Oswald (1890–1970), geolog, mineralog, spisovatel a středoškolský pedagog
  • Václav Lacina (1906-1993), prozaik, básník a humorista
  • Karel Skalický *1934), římskokatolický teolog, duchovní, vysokoškolský pedagog
  • Josef Vlasák (*1948), molekulární biolog, mykolog, vysokoškolský pedagog

Partnerská městaEditovat

GalerieEditovat

ReferenceEditovat

  1. a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích - k 1.1.2019. Praha. 30. dubna 2019. ISBN 978-80-250-2914-5. Dostupné online. [cit. 2019-05-04]
  2. KVIRENC, Jan. České dějiny : 100 památných míst. První vydání. vyd. Praha: [s.n.], 2018. 455 stran s. Dostupné online. ISBN 978-80-271-0656-1, ISBN 80-271-0656-7. OCLC 1043893555 S. 119. 
  3. KAVKA, František. Zlatý věk Růží. [s.l.]: Nakladatelství České Budějovice, 1966. S. 44. 
  4. a b c d e f g h i KOBLASA, Pavel; KOVÁŘ, Daniel. Hluboká nad Vltavou v proměnách staletí. České Budějovice: Historicko-vlastivědný spolek v Českých Budějovicích pro město Hlubokou nad Vltavou, 2012. 143 s., xxxii s. obr. příl. s. Dostupné online. ISBN 978-80-905244-6-0, ISBN 80-905244-6-X. OCLC 855463710 
  5. VERBÍK, Antonín. Purkarec. [s.l.]: Městské muzeum v Týně nad Vltavou, 1983. 306 s. S. 30. 
  6. SUDOVÁ, Martina. Vltavotýnsko : krajem dvou řek. Vyd. 1. vyd. České Budějovice: Veduta, 2010. 312, xvi s. barev. obr. příl. s. Dostupné online. ISBN 978-80-86829-54-8, ISBN 80-86829-54-5. OCLC 693938309 S. 150. 
  7. KOVÁŘ, Daniel. Českobudějovicko - I. levý břeh Vltavy. 1. vyd. České Budějovice: Veduta, 2008. 239 s. ISBN 978-80-86829-40-1. 
  8. Kalendárium - 3. září

LiteraturaEditovat

  • MATLAS, Pavel. Shovívavá vrchnost a neukáznění poddaní? : hranice trestní disciplinace poddaného obyvatelstva na panství Hluboká nad Vltavou v 17.-18. století. Praha: Argo, 2011. 325 s. ISBN 978-80-257-0382-3. 
  • Ottův slovník naučný, svazek 11, str 376

Související článkyEditovat

Externí odkazyEditovat