Hroznějovice
část města Hluboká nad Vltavou v okrese České Budějovice
Hroznějovice, dříve také Hrozňovice nebo Hrožňovice,[3] jsou malá vesnice, část města Hluboká nad Vltavou v okrese České Budějovice. Nachází se asi 11,5 km na sever od Hluboké nad Vltavou a asi 8,5 km jihovýchodně od Jaderné elektrárny Temelín. Je zde evidováno 40 adres.[4] V roce 2011 zde trvale žilo padesát obyvatel.[5]
| Hroznějovice | |
|---|---|
 náves v Hroznějovicích | |
| Lokalita | |
| Charakter | malá vesnice |
| Obec | Hluboká nad Vltavou |
| Okres | České Budějovice |
| Kraj | Jihočeský kraj |
| Historická země | Čechy |
| Stát |  Česko |
| Zeměpisné souřadnice | 49°9′2″ s. š., 14°28′51″ v. d. |
| Základní informace | |
| Počet obyvatel | 54 (2021)[1] |
| Katastrální území | Hroznějovice (5,52 km²) |
| PSČ | 373 41 |
| Počet domů | 38 (2011)[2] |
  Hroznějovice | |
| Další údaje | |
| Kód části obce | 70041 |
| Kód k. ú. | 670049 |
| Geodata (OSM) | OSM, WMF |
 multimediální obsah na Commons | |
 Zdroje k infoboxu a českým sídlům.Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Hroznějovice je také název katastrálního území o rozloze 5,52 km².
Historie
editovatPrvní písemná zmínka o vesnici pochází z roku 1379.[6] Do roku 1960 byly Hroznějovice samostatná obec. V letech 1961 až 1987 byly částí tehdejší obce Kostelec. Od 1.1.1988 jsou částí města Hluboká nad Vltavou.[3]
Pamětihodnosti
editovat- Dva mohylníky v lese Babinci
- Mohylník v lese Slavonice
- Dva mohylníky na Jaroslavickém vrchu
- Mohylník Na Kamenitém
Zajímavosti
editovat- V roce 1432 je zmiňován Šimon z Hroznějovic jako táborský vladař.[7] Alois Jirásek použil jméno Šimona z Hroznějovic ve svém románu Proti všem. Ve stejnojmenném filmu Otakary Vavry postavu Šimona z Hroznějovic zpodobnil Radovan Lukavský. Šimon z Hroznějovic podle tradice pocházel ze statku čp.4, kde byl v roce 1934 na zahradě nalezen poklad 96 stříbrných mincí z počátku 15. století.[8]
- Z Hroznějovic pocházel zedník Jan Hospodář, který v letech 1816–1870 byl na Vltavotýnsku tvůrcem řady ozdobných štítů ve stylu selského baroka.[8][9]
- V místě bývalé osady Pardovice, zaniklé v souvislosti s výstavbou Hněvkovické přehrady, je zachována betonová pevnůstka z let 1935–1838.[8][10]
Odkazy
editovatReference
editovat- ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-11-01].
- ↑ Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. Český statistický úřad. 21. prosince 2015. Dostupné online.
- ↑ a b Historický lexikon obcí České republiky 1869–2011. Díl IV. Abecední přehled obcí a částí obcí. [s.l.]: [s.n.] Dostupné online.
- ↑ Počet domů podle databáze ministerstva vnitra k 9. říjnu 2009
- ↑ Statistický lexikon obcí České republiky 2013. Praha: Český statistický úřad, 2013. 900 s. Dostupné online. ISBN 978-80-250-2394-5. S. 166.
- ↑ Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005 (1. díl). Praha: Český statistický úřad, 2006. 760 s. Dostupné online. ISBN 80-250-1310-3. S. 190.
- ↑ TECL, Rudolf. Tábor a bitva u Křeče v roce 1435. Husitský Tábot [online]. 1987 [cit. 2020-12-13]. Roč. 1986–1987, čís. 9. Sborník Muzea a husitského revolučního hnutí. Dostupné online.
- ↑ a b c SUDOVÁ, Martina. Vltavotýnsko : krajem dvou r̆ek. České Budějovice: Veduta, 2010. ISBN 978-80-86829-54-8, ISBN 80-86829-54-5. S. 100–102.
- ↑ Jihočeská vlastivěda: Národopis. [s.l.]: Jihočeské nakladatelsrví, 1987. S. 23.
- ↑ Bunkr u Pardovic - Hroznějovice - Ve stínu.cz. vestinu.cz [online]. [cit. 2020-12-13]. Dostupné online.
Související články
editovatExterní odkazy
editovat
Obrázky, zvuky či videa k tématu Hroznějovice na Wikimedia Commons - Hroznějovice v Registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN)
- Oficiální stránky osady Hroznějovice Archivováno 30. 8. 2011 na Wayback Machine.
