Újezdec (hrad)

zaniklý hrad v okrese Písek

Újezdec je zaniklý hrad ve vesnici Újezdokrese Písek nedaleko od Týna nad Vltavou. Stával v nadmořské výšce 385 m v severozápadní části vesnice, jejíž zástavba téměř zcela zbytky hradu pohltila. Dochovaly se jen drobné fragmenty zdí.

Újezdec
Celkový pohled
Celkový pohled
Základní informace
Slohgotický
Výstavba13. století
Zánik17. století
StavebníkPřemysl Otakar II.
Další majitelépáni z Újezdce, Kořenští z Terešova
Poloha
AdresaÚjezd (Albrechtice nad Vltavou), Albrechtice nad Vltavou, ČeskoČesko Česko
Souřadnice
Újezdec
Újezdec
Další informace
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Přes velmi fragmentární zachovalost, navrhl Tomáš Durdík zařadit stavbu mezi hrady s obvodovou zástavbou. Dále předpokládá, že patřil mezi hrady, jejichž úkolem bylo čelit zvětšujícímu se významu rodu jihočeských Vítkovců a kontrolovat tok Vltavy.[1]

Historie editovat

Podle archeologických nálezů byl hrad založen ve 13. století během vlády krále Přemysla Otakara II., který byl jeho pravděpodobným zakladatelem. První písemná zmínka pochází až z roku 1322, kdy se nacházel v majetku Záviše z Robné, nejvyššího komorníka českého království. Jeho potomci používali přídomek z Újezdce. Závišův vnuk Jan z Újezdce se dostal do sporu s Janem mladším z Hradce, jehož vojsko nakonec v roce 1408 hrad dobylo. Koncem března 1420 měli blízko hradu své vojenské ležení husité v čele s Janem Žižkou z Trocnova.[2] Podruhé byl hrad v držení Jetřicha z Újezdce dobyt v roce 1467 vojskem Burjana Bechyněho z Lažan a hrad získal Lvem z Rožmitálu. Následovalo období soudních sporů, které nakonec Újezdečtí vyhráli, a Jan z Újezdce hrad v roce 1491 prodal Petru Kořenskému z Terešova. Hrad poté začal chátrat, protože noví majitelé sídlili ve Vlhlavech, a v roce 1548 je uváděn jako pustý. Ještě z roku 1648 však pochází zpráva o poškození švédským vojskem a v roce 1776 jsou zmiňovány dva byty, které však již mohly být součástí mladších usedlostí, na jejichž stavbu bylo rozebráno hradní zdivo. Na kresbách hradu z 19. století je vidět vysoký bergfrit, jehož zbytek byl stržen ve dvacátých letech 20. století.[3][4]

Stavební podoba editovat

Půdorys hradu byl oválný s rozměry 60 × 40 m. Přístupovou stranu na severozápadě a jihozápadě chránil široký příkop, který byl později z velké části zasypán. Podobně velikost areálu neodpovídá středověké podobě, protože byl terasovitě rozšířen. Dominantní stavbou hradu bývala 20 m vysoká okrouhlá věž, pravděpodobně bergfrit, členěná do tří pater. Na vstupní straně se dochoval amorfní zbytek zdiva brány nebo jiné budovy. Na severu a na východě se nacházejí zbytky obvodové hradby. Palác stával na severovýchodní straně a dochovala se z něj část příčky nebo čelní zdi u domu čp. 13. Součástí paláce bylo kružbové okno, jehož části byly druhotně použity při stavbě usedlosti čp. 1.[1][3]

Reference editovat

  1. a b DURDÍK, Tomáš. Ilustrovaná encyklopedie českých hradů. Praha: Libri, 2002. 736 s. ISBN 80-7277-003-9. Heslo Újezdec, s. 572–573. 
  2. TOMEK, Václav Vladivoj. Jan Žižka. Praha: V ráji, 1993. ISBN 80-900875-7-4, ISBN 978-80-900875-7-6. OCLC 30483854 S. 30. 
  3. a b DURDÍK, Tomáš; SUŠICKÝ, Viktor. Zříceniny hradů, tvrzí a zámků: Jižní Čechy. Praha: Agentura Pankrác, 2002. 184 s. ISBN 80-902873-5-2. Kapitola Újezdec, s. 124–126. 
  4. TŘÍSKA, Karel, a kol. Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku: Jižní Čechy. Svazek V. Praha: Nakladatelství Svoboda, 1986. 296 s. Kapitola Újezd – hrad, s. 202. 

Literatura editovat

  • SEDLÁČEK, August. Hrady, zámky a tvrze Království českého: Písecko. Svazek VII. Praha: Jiří Čížek – ViGo agency, 2000. 445 s. Kapitola Újezdec a Neznašov, s. 212–217. 
  • SUDOVÁ, Martina. Hrady na Vltavotýnsku: Týn, Újezdec a Karlshaus. Plzeň: Petr Mikota, 2003. Zapomenuté hrady, tvrze a místa (Petr Mikota).
  • ÚLOVEC, Jiří. Ohrožené hrady, zámky a tvrze Čech, 2. díl. Praha: Libri, 2005. 768 s. ISBN 80-7277-208-2. Kapitola Újezdec, s. 548–551. 

Externí odkazy editovat